Phar Lapův rodokmen aneb umět si číst mezi řádky III.

(Pokračování)

ST SIMON (1881 – 1908)

Majitel: vévoda z Portlandu
Chovatel: princ Batthyáni
Narozen: v Anglii 1881
Uhynul: 1908 ve Welbecku ve věku 27 let
Výsledky na dráze: 10 startů/10 vítězství

Výhry: Ł4676

St Simon na dráze

St Simon byl jedním z nejlepších hřebců v chovu anglického plnokrevníka vůbec a i v dnešních dnech se o něm mluví jen v superlativech. Byl odchován maďarským princem Batthyánim.

Galopin 1872 (Vedette – Flying Duchess, The Dutchman)

Ten vlastnil hřebce Galopina, jehož prvním výjimečným synem byl Galliard, favorit Two Tousand Guineas 1883. Přestože hřebec patřil jinému, tlouklo Batthyánovo srdce pro potomka milovaného Galopina s takovou intenzitou, že po desítkách let dostihových vzrušení mu nakonec vypovědělo službu. Chvíli před dostihem Batthyáni zemřel. Galliard samozřejmě v dostihu zvítězil. Princova stáj byla rozprodána a St Simon, syn Galopina, se dostal do rukou vévody z Portlandu. Jeho otec Galopin vyhrál Derby a vydobyl si reputaci i v chovu, kde se stal trojnásobným šampiónem plemeníků. St Simonovou matkou byla St Angela po King Tomovi, vítězi dvou Goodwood Cupů a druhého v Derby. Než dala 16letá St Angela v chovu St Simona, byla považována za průměrnou chovnou klisnu.

Vévoda z Portlandu, který St Simona velmi levně koupil, ho narychlo přihlásil k několika posledním závodům a tehdy ještě netušil, že plánuje kariéru nejpodivuhodnějšího koně 19. století.

Peter Willott popisuje St Simona ve své knize Úvod do chovu anglického plnokrevníka takto: „Byl téměř dokonalý. Mnohým pozorovatelům se zdál menší než doopravdy byl. Měl nesporné kvality a výjimečný konkávní profil. Odborníci i laici ve vzájemné shodě žasli nad dokonalou vyvážeností jeho proporcí a byli uchváceni jeho vnitřní vitalitou a čistými vzletnými chody. Jeho pohyb se dal přirovnat k pohybu závodního greyhounda, byl velmi elastický. Pověstná byla i St Simonova vznětlivost a nervozita. Tyto vlastnosti dědili i jeho potomci. Kromě toho na ně však přenášel i svůj vzhled, konstituci a neuvěřitelnou rychlost a vytrvalost. Jeho synové a dcery byli známi výjimečnou tvrdostí, potřebovali jen málo tréninkové práce a péče a většina z nich byla v pohybu úžasná.“

St Simonovi jezdci měli obvykle dost potíží hřebce zvládnout. Nejlepšího z nich, Freda Archera, napadla jednou nešťastná myšlenka ťuknout ho v tréninku ostruhou. V následujícím okamžiku se však už jen stěží udržel v sedle. Hřebec, ponížený takovou pohanou, s ním pádil cestou necestou a zastavil se až po dvou mílích. Archer měl pro strach uděláno, ale tehdy se vrátil bledý a přísahal, že o něco podobného se už nikdy nepokusí.

Portrét St. Simona

a Freda Archera (1857-1886)

St Simon byl publikem označen za krále turfu konce století a pro jeho obdivuhodnou převahu v dostizích se mu přezdívalo „Svatá hrůza.“ V roce 1884 jako tříletek vítězil nad výtečnými soupeři, kterým často poskytoval velké hmotností výhody (více než 10 kg) a přesto vyhrával i o 50 koňských délek. Jeho souladnou postavou se inspirovali i doboví sochaři. I hřebcův trenér Mat Dawsnon až do smrti tvrdil, že v životě připravoval jediného skutečně skvělého koně: St Simona. Zkušení stájníci prohlašovali, že St Simonovi se nevyrovná žádný kůň v žádném směru. St Simon odcházel do chovu ověnčen slávou a na cestě ho provázelo přesvědčení dostihového světa, že představuje vrchol dvousetletého snažení.

St Simon v chovu

Po roce odpočinku zahájil St Simon kariéru plemeníka zplozením šestnácti potomků. Ti jako dvouletí vyhráli 24 dostihů a do žebříčku plemeníků, kterému vévodil jejich děd Galopin, postavili svého otce na třetí příčku. Hned v následující sezóně však už převzal žezlo St Simon a udržel je pak ještě osmkrát. Dal vítěze celkem 17 anglických klasických dostihů, jeho potomci vyhráli přes půl miliónu liber. Jeho syn, Diamond Jubilée, vyhrál v roce 1900 dokonce Trojkorunu a Diamondův pravý bratr Persimmon zvítězil v Derby i v St. Leger, klisna La Fléche,dcera St Simona, se jako dvouletá ozdobila hned čtyřmi vítězstvími. Ve třech letech získala The One Thousand Guineas, v Derby prohrála vinou svého choromyslného jezdce. Triumfovala však opět v Oaks i v St. Leger. A svůj poslední dostih běžela dokonce březí!

Kariéru St Simona v chovu mírně ohrožoval ze zámoří dovezený Carbine.

Navzdory ohromnému poplatku 500 liber za připuštění posílali chovatelé své klisny za St Simonem až do dubna 1908, kdy při ranní procházce ve věku 27 let náhle uhynul.

Potomci St Simona na dráze:

* 1893: Persimmon (Epsom Derby, St.Leger, Ascot Gold Cup, 4x se stal šampiónem plemeníků)

* 1889: La Fleche (Vyhrála Trojkorunu, Ascot Gold Cup, Champion Stakes, Cambridgeshire Handicap, byla druhá v Epsom Derby, matka Johna O’Gaunta)

* 1897: Diamond Jubilee (Triple Crown, Eclipse Stakes,Argentina 4x se stal šampiónem plemeníků)

* 1893: St.Frusquin (2000Guineas, Eclipse Stakes, 2nd Epsom Derby, 2x šampión plemeníků)

* 1887: Memoir (Epsom Oaks, St.Leger)

* 1887: Semolina (1000Guineas)

* 1887: Signorina (matka Signorina a Signorinetta)
*1888: Simonian (2x šampión plemeníků ve Francii) – portrét není k dispozici
* 1890: Mrs Butterwick (Epsom Oaks) – portrét není k dispozici
* 1890: Soult (5x šampión plemeníků na NZ) – portrét není k dispozici
* 1891: Amiable (1000Guineas, Epsom Oaks) – portrét není k dispozici
* 1893: Roquebrune (matka Rock Sanda) – portrét není k dispozici

* 1896: Desmond (3x šampión plemeníků)

* 1897: La Roche (Epsom Oaks)
* 1897: Winifreda (1000Guineas) – portrét není k dispozici
* 1898: Pietermaritzburg (Jockey Club Stakes, šampión plemeníků v Argentině) – portrét není k dispozici