Očekávání byla vysoká, ačkoliv cesta k vítězství byla maximálně ztížena. Navýšená čtyřmilonová dotace do dostihu přilákala i Brity. A že to nebyla žádná ořezávátka, nýbrž ostřílení profesionálové, kteří aspirovali na nejvyšší příčky, potvrdil médiím také manažer britské expedice. Právě tito „černí koně“ mohli ostře zamíchat pořadím, jenže vše bylo nakonec úplně jinak. 

 

Od startu totiž převzala vedení mohutná desetiletá hnědka Orphee des Blins s Janem Faltejskem v sedle a soupeřům prostě nedala šanci. Brilantně přeletěla Taxis…

Excelentní svěřenkyně, kterou trénuje v tuzemsku působící polský trenér W. Wroblewsky, prolétla kurz Velké doslova jako okřídlený Pegas (kterého má mj. stáj ve znaku) a bez sebemenší chybičky si poradila i se zbytkem náročné trati. Problémy jí nečinila ani těžká, hluboká dráha. Prostě byla ze všech koní nejlepší, ačkoliv její žokej chvílemi sám pochyboval, zdali to pekelné tempo prostojí až do cíle. 

Jenže Orphee des Blins byla zkrátka k nezastavení a tak to Faltejsek nakonec vzdal a nechal se unášet k cíli.  Občas sice zapochyboval, zdali běží správným směrem, protože se mu zdálo, že se soupeři nějak propadli do dáli. 

To přiznal devětadvacetiletý žokej v rozhovoru po doběhu. Během necelých deseti minut trvajícího dostihu se prý opravdu bál, jestli spletitým pardubickým kursem míří v sedle klisny francouzského původu opravdu tím správný směrem.

Jakmile se hnědka vřítila do cíle, bylo nad slunce jasné, že když se jí vyvede poslední skok, Tiumen spolu s ostatními soupři už ji jen těžko doženou. I když ostřílený Josef Váňa se držel své vyzkoušené taktiky a jel na jistotu, Orphee des Blins byla nejen nad Tiumenovy, ale i nad síly ostatních koní. Dá se říci, že své soupeře doslova utahala. Drobná bělka Sixteen nakonec dostih nedokončila, těžká trať byla zřejmě nad její síly. Josef Bartoš ji zastavil a dál ji netrápil. Bílá dáma Velké se tak definitvně odebrala do zaslouženého dostihového důchodu. 

Stala se zaslouženou vítězkou a také prvním polokrevným vítězem od triumfu Cipíska v roce 1996. 122. Velká pardubická byla zkrátka od startua až cíle její! Tiumen sice Železníka o titul „jediného čtyřnásobného vítěze VP“ nepřipravil a MVDr. Čestmír Olehla si tak mohl oddechnout, ale kdoví, třeba na něj v budoucnu bude aspirovat právě Orphee des Blins. Nakročeno rozhodně má.

Smůlou je, že americká star, hřebec I’ll Have Another, se zranil dříve než se mohl pokusit napsát novou kapitolu americké dostihové historie. Americe tak opět zbyly jen oči pro pláč. Sny o Trojkoruně se opět rozplynuly jako mlžný opar. Zasáh vyšší moci? Kdoví. Výjimečný hřebec tak byl okamžitě stažen z dráhy do chovu. 

Britská dostihová scéna má zatím kupodivu víc štěstí. Tamější drahy nabízí hned tři špičkové plnokevníky: Frankela, Camelota a australskou návštěvnici – klisnu Black Caviar. Ta dorazila od protinožců, aby se představila zahraničnímu publiku a obhájila svou neporazitelnost. 

I’ll Have Another byl v Americe šktnut ze startovní listiny Belmont Stakes pouze 24 hodin před svým historickým pokusem stát se dvanáctým koněm v pořadí, který by získal americkou Trojkorunu. Tento fakt pouze potvrzuje pravidlo, že ve světě dostihů není nikdy nic 100 % jisté. Líbivý hřebec se místo toho od roku 1978 stal dvanáctým koněm, kterému se sice podařilo získat dva dostihy z pověstného tria, ale ten třetí mu zkrátka unikl. Dostihová Amerika tedy začíná již 35. rok bez Trojkorunového vítěze, který by se zařadil po bok koní jakými byli Affirmed, Seattle Slew, nebo fenomenální ryzák Secretariat a další.

Vítězové americké Trojkoruny

Když se ukázalo, že historie se v Belmont Parku přepisovat nebude, 85 000 fanoušků vytáhlo své kapesníčky a osušilo slzy smutku a zklamání. I tak si ale všichni dostih užili zvláště díky brilatnímu finiši, v němž v cílové rovince Union Rags předstihla Payntera o pověstný krk. Ani sázkový kolotoč se nezastavil. Protočilo se pohádkových 14 miliónů dolarů, což byla nejlepší statistika od dob, kdy Birdstone v roce 2004 svým vítězstvím zhatil šance na Trojkorunu hřebci Smarty Jonesovi.

Faktem nicméně zůstává, že šanci prožívat pověstné napětí okolo Trojkoruny, si američtí sportovní fanoušci budou moci zase naplno vychutnat až při Kentucky Derby 2013. Kdyby I’ll Have Another odskočil do Belmontu a případně vyhrál, jistě by dokázal udržet pozornost mnoha Američanů a ne jen zapřísáhlých dostihových fanoušků i po zbytek dostihové sezony. Z toho by rozhodně profitovali pořadatelé v Saratoze, kde se měl hřebec objevit v Travers Stakes. A to nemluvíme o Breeders Cupu v listopadu, na jehož startovní listině by zřejmě I´ll Have Another rozhodně nemohl chybět. Nemůžete však ztratit něco, co jste nikdy neměli: I’ll Have Another byl sice pro Belmont favoritem, ale dostihoví experti hovořili o jeho šancích s rezervou. To naznačuje, že spíše předpokládali hřebcův neúspěch nežli přepis historie.

Z evropské perspektivy se náhlý konec slibné kariéry hřebce I’ll Have Another jeví jako nadčasová lekce pro všechny majitele bez rozdílu. Měli by totiž brát v potaz nohy svého plnokrevníka. Jejich křehkost je totiž častým faktorem, který ničí sny a očekávání všech majitelů dostihových koní. A co si budeme povídat, dostihový kůň není stroj, na kterém se dá vyměnit součástka a jede se dál. Je to unikátní živý tvor, který je limitován smrtelností stejně jako člověk.

V současnosti jsou tedy v Evropě tři špičkoví plnokrevníci, kteří se pyšní statusem neporažení: Frankel, Derby-vítěz Camelot a brilatní australská sprintérka Black Caviar. Všichni jmenovaní jsou ustájeni na Britských ostrovech nebo v Irsku. Čeká je úžasná letní sezona v Ascotu, Goodwoodu a Yorku. Queen Anne Stakes (Frankel), Irské Derby a St Leger (Camelot) a  Diamond Jubilee Stakes (Black Caviar) byli bez výjimky nejsledovanějšími dostihy sezony 2012. Fanoušci se pouští do spekulací, kam budou kroky jejich čtyřonohých hvězd směřovat dále. Všichni by samozřejmě rádi viděli tyto hvězdy pospolu na jedné startovní listině: Frankel vs. Black Caviar nebo Camelot, jenže to se nikdy nestane. Musela by to být chyba v dostihovém programu. Málokterý tým by totiž snesl porážku svého top šampióna:)

Ovšem, i když se jejich majitelé rozhodnou  i nadále uplatňovat chytrou politiku oddělených startů, existuje možnost, že v budoucnu tyto hvězdy přece jen někdo porazí. Výjimkou bude možná Frankel, který vypadá, že má místo zadních nohou tryskové motory. Nicméně Black Caviar v Royal Ascotu měla svého strážného anděla sakra blízko: vítězství sice ubránila, ale bylo to jen tak tak… I tak před ní však musíme smeknout, neboť její výkon rozhodně vypovídá o její nadprůměrné třídě. Navíc musíme vzít v potaz, že za sebou měla cestu z Austrálie a poměrně krátkou aklimatizaci. Do toho započtěme jiné klima a máme tu faktroy, které mohly ovlivnit následný výkon na dráze.

Amerika ztratila svou top hvězdu přímo na domací půdě. Evropa má zatím tři a naštěstí se zatím těší dobrému zdraví, takže se rozhodně můžeme připravit na další úžasné výkony. (Pozn. autorky I když po dopsání tohoto článku realizační tým australské hvězdy Black Caviar ohlásil, že klisna po dostihu utrpěla vážné zranění, takže zřejmě poputuje zpět do rodné Austrálie. Přejeme tedy brzské udravení a ostatním hvězdám pevné zdraví až do konce letošní dostihové sezony.)

Zpracováno dle článku Grega Wooda (British Guardian.co.uk)
Překlad: Phar.Lap (Inéz Chehaibiová)
Zdroj obrázků: British Guardian.co.u

Vítěz Kentucky Derby a Preakness Stakes 2012 – hřebec I´ll Have Another bude zřejmě od roku 2013 působit v japonském chovu. V pátek to oznámil světu majtel hřebce Paul Reddam. Dodal, že se dohodl s majitelem Big Red Farm Shigeyuki Okadou, který sídlí na ostrově Hokaido. Na finanční podmínky této  “transakce” bylo však uvaleno přísné informační embargo.

 

I’ll Have Another je nyní stále ustájen u trenéra Doug O’Neilla v Betfair Hollywood Parku. Hřebec byl stažen z dráhy do chovu osmého června, protože během tréninku na poslední závod americké Trojkoruny si zranil šlachu, což jej samozřejmě vyradilo ze startu v Belmont Stakes a definitivně zničilo jeho šance na získání Trojkoruny. Svou kariéru ukončil pěti vítězstvími ze sedmi startů a na dotacích vydělal 2 693 600 USD.

V průběhu posledních týdnů vedl majitel hřebce jednání s majiteli chovných farem jak v Americe, tak v zahraničí. Otevřeně tisku přiznal, že japonská nabídka se prostě nedala odmítnout. “Navíc je to přesně to, co jsem chtěl,” dodává. “Nabídka chovatelů z Kentucky se té japonské nedokázala ani přiblížit. Každý racionální majitel by tyto podmínky akceptoval i za cenu toho, že k němu nebude moci posílat své klisny, protože bude stát tak daleko. To je trošku zkličující pocit, protože bych si přál víc takových I’ll Have Anothers.”

I’ll Have Another zahájil tento rok ve znamení rekordů: čtyři vítězství ve stakes dostizích, vč. Robert Lewis Stakes (Gr.2) a Santa Anita Derby (Gr.1). Hřebec má do Japonska odletět v srpnu poté, co se podrobí karanténě, dodává jeho majitel. Vedení Hollywood Parku vede jednání o možnostech oficiálního ukončení kariéry I’ll Have Another tím, že by jako čestný host oficiálně zahájil dostihový míting plánovaný na 15. července.

Dvouletý hřebec v tréninku stál Reddama 35 000 USD. Jeho otce je hřebec Flower Alley, vítěz Travers Stakes 2005. I’ll Have Another je prvním stakes vítězem desetileté chovné klisny Arch’s Gal Edith po Arch.

“Japonci byli velkými fanoušky Flower Alley už v průběhu jeho kariéry,” říká Case Clay, prezident farmy Three Chimneys, kde Flower Alley působí. V posledních dvou letech zakoupili japonští chovatelé několik velmi dobrých amerických klisen. Jsem tedy velice zvědavý, jestli I´ll Have Another nějaké dostane. Osobně se domnívám, že se tam opravdu prosadí.”

 Farma Big Red tradičně vyhledává hřebce ze západního pobřeží USA: stojí tu např. Roses In May, několikanásobný stakes vítěz a vítěz  Dubai World Cupu 2005. Dále Conduit, vítěz Breeders’ Cup Turf v roce 2008 a 2009. Conduit získal také ocenění Eclipse Award 2008. I’ll Have Another tedy bude následovat příkladu Sunday Silence a Empire Makera a jako super tříletý hřebec Ameriky poputuje do Japonska.

Sunday Silence, Kůň roku 1989, byl v Japonsku po celou svou chovnou kariéru.

Sunday Silence, nar. 1986 (Halo – Wishing Well, Understanding)

Empire Maker, nar. 2000 (Unbridled – Toussand,  El Grand Senor)

  Empire Maker, vítěz Belmont Stakes sice začínal v Kentucky, ale v roce 2010 putoval do Japonska.

Dle Daily and Racing Form zpracovala Inéz Chehaibiová.

Dle dostupných informací hřebce po trojkorunovém debutu jeho polští majitelé nabídli do dražby. Vydražen byl za pohádkovou sumu  100 000 Euro na východ – zřejmě kamsi do Ruska. Zprávy o něm pak začaly být nekonzistentní. Nikdo pořádně nic nevěděl. Dokonce ani ve stáji trenéra Ziemianského, který Intense během jeho kariéry v Polsku připravoval, nebyly k dispozici přesné informace.

Hodně se spekulovalo a nyní se na Facebooku objevila stručná zpráva, že famózní ryzák zřejmě prohrál svůj boj s kolikou a předčasně se tak odebral do koňského ráje. Bohužel jediné, co je opravdu jisté, je, že Intens již opravdu není mezi živými. Příčiny jeho smrti jsou však zahaleny rouškou tajemství: nejmenovaný zdroj dokonce tvrdí, že byl úmyslně otráven. Pravdu se možná nikdy nedozvíme, neboť v Rusku je možné zcela všechno…

Byl to kůň, na kterého se nedá zapomenout. Další z velkých „Big Redů“ s obrovským srdcem a vůlí být tím nejlepším. Budiž mu země lehká. Sbohem Varšavský králi, historie zná tvé jméno a to, doufám, nebude jen tak rychle zapomenuto. Věčná škoda, že jsi nemohl svou třídu dokázat na západě…

R.I.P. Intens.