Mladičký Josh Gifford 4x ovládl šampionát žokejů

Gifford byl také otcem Kristiny Cookové, jezdkyně cross country, která na Olympiádě v Pekingu v roce 2008 získala 2x bronz v jednotlivcích.

Kristina Cooková

Ačkoliv velmi často posílal koně do Cheltenhamu, zvítězit se tam podařilo jen sedmi jeho svěřencům – trvalo přes 17 let než se mu podařilo zopakovat triumf podobný tomu, když „jeho“ Golden Minstrel smetl soupeře v roce 1988. Gifford ze světa dostihů odešel na přelomu sezony 2002/2003.

Aldaniti a Bob Champion na dráze v Aintreé 1981

Šampión žokejů Tony McCoy na sociální síti prohlásil, že „je velmi smutné zjistit, že Josh Gifford, výborný trenér a šampión žokejů zemřel. Byl to úžasný člověk. V myšlenkách jsem s jeho rodinou a sdílím s ní tuto nenahraditelnou ztrátu. RIP.„

Aldaniti po vítězném doběhu  ve Velké národní 1981

Jeden z předních irských žokejů, Barry Geraghty se také připojil ke kondolencím: „Smutné, že Josh Gifford už není mezi námi. RIP.„

Richard Rowe v sedle Deep Sensation

Richard Rowe, Giffordova stájová jednička, který jezdil mnoho jeho koní, prohlásil, že Grifford byl tím nejlepším učitelem. „Mnozí koně, které jsem pro něj jezdil, patřili ke špičce,“ dodává Rowe. „Kybo byl asi ten nejlepší. Tragicky si ale zlomil nohu těsně před Gold Cupem! Právě o něm jsem s Joshem minulý týden mluvil. Vlastně všichni jeho koně měli už na počátku kariéry určitou třídu, ať už to byl Door Latch, Royal Judgement, Deep Sensation a Bradbury Star. Na Deep Sensation jsem nakonec vyhrál Schweppes! Důvodem, proč na mě byl otec pyšný bylo, že jsem zahájil spolupráci s Joshem. Říkával mi: býval to skvělý žokej a neexistuje pro tebe lepší učitel než on! Měl pravdu. A i když tu s námi už není, vím, že ho vždycky uvidím ve svém srdci a pomyslím si, jak by to asi udělal Josh a budu kopírovat jeho metody. Nemohl jsem mít lepšího učitele.“

Zcela zvláštní pozici zaujímá v dějinách Československého turfu jméno Aristides Baltazzi (1853 – 1914) – majitel velevýznamné dostihové stáje a úspěšný chovatel, který založil a zvelebil hřebčín v Napajedlích. Zakoupil maďarského Kisbéra nar. 1873 (Buccaneer – Mineral) jako plemeníka a k němu přiřadil 13 chovných klisen.

Postupně stádo dál rozšiřoval a pozvedl chov plnokrevníka natolik, že se Napajedlům začalo říkat „Český Kisbér.“ Z dalších významných plemeníků nelze opomenout hřebce jménem Matchbox, nar.1891(St Simon – Match Girl), který se stal nejlepším otcem plnokrevníků v historii Napajedel. Matchbox byl nejlepším koněm Anglie v roce 1894. V Two Thousand Guineas i Derby skončil o 1 1/2 délky druhý, v St. Leger třetí. V Grand Prix de Paris odešel nešťastně poražen o krátkou hlavu, celkově však získal 6 vítězství. Takové výkony a paternita velkého St Simona vyhnaly jeho cenu hodně vysoko až na 200 000 zlatých. Matchbox ji však svými chovnými výsledky splatil do haléře. Stal se několikanásobným šampiónem plemeníků a jeho vliv zasáhl až do Ruska. K nejlepším potomkům patřili Horkay nar. 1902 (Matchbox – See Me), Falb nar.1898 (Matchbox – Fantasie) a Con Amore, nar.1901 (Matchbox – Grisette) – vítěz Německého i Rakouského derby. I díky nim žije Matchboxova paternitní linie dodnes.

Hřebec Kisbér (* 1873)

Na prahu první světové války dorazily do Napajedel další pozoruhodné přírůstky – Dagor, nar. 1910 (Flying Fox – Roquette) a Gouvernant, nar.1901 (Flying Fox – Gouvernante). Osudový byl rok 1914, zemřel Aristeides Baltazzi a plemeník Matchbox jej téměř okamžitě následoval. Nepřízeň osudu však zvládl ředitel hřebčína dr. Eduard Gerscha vskutku bravurně, zajistil totiž mnoho dobrých koní včele s ryzákem Sanskritem, nar. 1913 (St Frusquin – Le Sage), díky čemuž hřebčín i během válečných let produkoval klasické vítěze vč. klisen Tobább a Reichenau. Další ránu zasadila hřebčínu hospodářská krize. V době smrtelného nebezpečí však zasáhl pracovník ministerstva zemědělství ing.B.Tichota, který přesvědčil vládu, aby Napajedla zakoupila. Dlouholetý ředitel hřebčína E. Gerscha měl však v rukou více méně jen trosky někdejšího slavného chovu. Z původního chovného stáda zbylo pouhých 16 klisen, ostatní byly rozprodány zahraničním majitelům. Gerscha vložil veškeré naděje do plemeníka Simsona, nar. 1920 (Sanskrit – Sister), napajedelského odchovance zářícího ve 20.letech 20.stol. Ten jeho důvěru nezklamal a stal se jedním z nejlepších plemeníků meziválečných let. Jeho synové Simplon, nar. 1931 (Simson – Lissy) a Přemysl vyhráli jak rakouské, tak i Československé derby. Modrou stuhou se však ozdobili i další jeho potomci např. Simonel, nar. 1936 (Simson – Lissy), Rek, nar. 1929 (Simson – Ragtime),Trissotin, nar.1937 (Simson – Toupie), Diva, nar. 1941 (Simson – Danaide) a Brok, nar. 1943 (Simson – Lady Brock).

Hřebec Lionel (* 1939)

Za temných let protektorátu padlo za oběť mnoho klíčových osobností českého trufu – vč. ing. Bohumila Tichoty, jehož památku uctil český turf pojmenováním analogie Oaks Memoriálem ing. B. Tichoty. Mezi českými koňmi nejvíce zazářil hřebec Lionel,nar. 1939 (West Nor West – Lisi), který triumfoval v náhražce derby 1942. V revolučních dnech roku 1945 se strhly v areálu Chuchelského závodiště boje. Němci zapálili i stáje s koňmi. Mnozí se odvážně vrhli do plamenů, aby je zachránili, sami při tom však zahynuli. Zachráněna byla např. výše zmíněná klisna Diva.

Liberál (*1945)

Gradivo, nar.1939 (Ladro – Grafenkrone) se narodil v německém hřebčíně Waldfried. Odběhl 20 dostihů, 8 z nich vyhrál a 9x se umístil. Do Napajedel přišel v roce 1944 a dal několik vynikajících synů (Detvana, Brata, Diadéma, Korana a Symbola aj. Z jeho dcer uveďme především Cetinu, nar. 1945(Gradivo – Ceda). Gradivo nese nespornou zásluhu na výstavbě napajedelského stáda matek. V hřebčíně působil až do roku 1961, kdy byl ve věku 22 let utracen.

Gradivo (* 1939)

Zvláštní zmínku si rozhodně zaslouží jeho syn, hřebec Detvan, nar. 1949 (Gradivo – Diva), který s přehledem vyhrál jak Cenu Moskvy, tak Pohár národů. Odběhl 26 dostihů a 8 z nich vyhrál. V chovu se prosadil zejména díky Libanonovi, nar. 1967 (Detvan – Libye) a Silverovi, nar.1964 (Detvan – Silvana). Mezi jeho další potomky patřili Hviezda,nar. 1957 (Detvan – Heda), derby – vítěz Crapom, nar.1969 (Detvan – Cranora) a vítěz Velké pardubické Václav aj.

Detvan (* 1949)

V roce 1957 se blýskl i Korbel, nar.1954 (City – Korouhev), který vyhrál ve velkém stylu Československé derby i Pohár národů a o rok později získal i vytrvaleckou Cenu Ulánbátaru.

Sidney (* 1941)

Rozhodně musíme zmínit i hřebce Symbola, nar.1951 (Gradivo – Sidney), který získal naši trojkorunu a výborně nás prezentoval na mezinárodní úrovni – získal Cenu Moskvy i Pohár národů. Dokázal porazit i o rok mladšího Masise, nar.1952 (City – Mamuška), který nejenže zvítězil v rekordním čase v derby a Ceně Moskvy, ale v roce 1956, po odchodu do chovu, se stal důstojným nástupcem výše zmíněných Napajedelských plemeníků – Matchboxe a Simsona. Během 20 let působení v chovu dal mimo jiné i čtyři vítěze derby: Lyona, nar.1959 (Masis – Lydie), Reliefa,nar. 1966 (Masis – Relation), Elitu,nar. 1971 (Masis – Elisabeth) a Latinu, nar. 1977 (Masis – La Legion) a další skvělé koně typu Delegace, nar.1969 (Masis – Delta), Cavalerie, nar. 1972 (Masis – Caleche), Liru, nar. 1970 (Masis – Literatura) či fenomenální polské klisny Demony, nar. 1961 (Masis – Dziwozona). Masis sice uhynul v roce 1976 ve věku 24 let, ale na jeho úspěchy v chovu jeho syn Lincoln, nar.1972 (Masis – Likoni). Startoval ve 32 dostizích, 14 z nich vyhrál a 10x se umístil. Stal se 2x šampiónem plemeníků. Mezi jeho nejznámější klasické vítěze patří beze sporu Centurie,nar. 1980 (Lincoln – Century Anne), Gimt, nar. 1987 (Lincoln – Gineja), Nalia,nar. 1995 (Lincoln – Natalita) Tamalirega,nar. 1995 (Lincoln – Tammy), Regulus, nar. 1995 (Lincoln – Redakta) a Rozlet, nar. 1990 (Lincoln -Riposta).

Masis (* 1952)

Regulus (* 1995)

Od počátku 60. let začala úroveň československého turfu prudce klesat. Příčinou byla nejen nepřízeň osudu spojená se smrtí francouzského plemeníka Deux pour Centa pouhé dva roky po příchodu do Napajedel, ale i nepružná orientace v moderních proudech světového chovatelství spolu s nedostatečným zázemím. Za krátkou dobu svého působení Deux pour Cent v našem chovu vyprodukoval pár dobrých koní vč. Cejlona, Jasmína, Hakima, Váha, Diny a výborného vytrvalce Centa.

Deux pour Cent na dráze

I přes nevalnou úroveň chovu se na dráze objevilo několik skutečně výjimečných koní, mezi které můžeme zařadit výše zmíněnou klisnu Corvettu, nar. 1958 (Liberál – Corneta), vítězku Gerschova memoriálu, Jarní ceny klisen, Československého derby, St. Legeru a dalších významných dostihů. Klisna byla považována za nejlepší produkt svého otce Liberála a pocházela z velmi ceněné napajedelské rodiny klisny Corcyry. Po příjezdu na mezinárodní miting konaný v roce 1961 v Moskvě však dostala velmi silnou koliku a bohužel se ji nepodařilo zachránit.

Lyon (* 1959)

Dalším koněm, který si vydobyl obdiv fanoušků byl Lyon, nar. 1959 (Masis – Lyndora), jehož dostihová kariéra je opravdu obdivuhodná. Ze 38 startů 20x zvítězil a skvěle nás reprezentoval na mezinárodních mítincích (mimo jiné v Československém derby, St. Legeru, i na mezinárodním mítinku v Budapešti), 10x byl druhý, 4x třetí, 3x čtvrtý a 1x pátý. Poté odešel do chovu do hřebčína Motěšice, kde nedostal velkou šanci vyniknout. Přesto dokázal dát řadu dobrých koní včetně derby-vítěze a pozdějšího plemeníka Hviezdara a výborného skokana Santose.

Silver (*1964) s F. Minaříkem v sedle

Ve druhé polovině 60. let se narodil fenomenální ryzák Silver nar. 1964 (Detvan – Silvana), který se stal legendou poválečných let. Vyhrál v Simsonově ceně, Velké jarní ceně, Československém derby a též se výborně umisťoval na mezinárodních mítincích. Jeho traťový rekord na 1400 metrů byl překonán až v roce 1978. K jeho nejlepším potomkům patří bezesporu Cobalt, Crocus, Elevace, Lancaster, Lysander aVala.

Libanon (* 1967)

K dalším úspěšným koním 60. let patří bezesporu i další Detvanův syn Libanon, nar. 1967 (Detvan – Lybie) trénovaný ve Vídni, kde také běhal. Startoval a umisťoval se v nejvýznamnějších dostizích a zvítězil i v Rakouském derby.  V roce 1970 získal titul „Kůň roku“. Za zmínku jistě stojí i úspěšný derby vítěz Reliéf, jehož stálou jezdkyní byla Míla Hermansdorfeová, a vítězka Jarní ceny klisen 1967 Tarantella (Masis – Tara).

Century (pův. Cenzura) s Josefem Šachem zadrženě vítězí v Jarní ceně klisen

Na začátku 70. let se na dráze blýskla klisna Century, nar. 1968 (Balustrade – Ceres), která se stala miláčkem publika, ale nejvíce vynikl zejména hnědák Lakmus (Wiesenklee – Laguna), nar. 1971 v Napajedlech a běhající za St. st. Benešov. Vyjmenovat Lakmusovy úspěchy na dráze by zabralo hodně místa a tak si jen připomeňme, že startoval jako 2 – 5 letý a ze 47 startů 20x zvítězil (včetně Velké jarní ceny, St. Legeru, Svatováclavské ceny (2x) a Ceny znárodnění (3x). Nebýt nešťastného hromadného pádu v Československém derby – zaviněného uklouznutím Vagrama na mokré dráze – tak by Lakmus určitě vyhrál a stal se držitelem trojkoruny. Po skončení dostihové kariéry ho čekala neméně úspěšná dráha plemeníka, kterou začal ve svém rodném hřebčíně. Větší příležitost v chovu ale dostal až po příchodu do Mimoně, kde kryl kvalitní klisny. Z jeho potomků mu největší slávu přinesl syn Hároš (nar. 1981z Hetera), Ekrazit (nar. 1981 z Elsa), Cortéz (nar. 1979 z Caroline), Vlna (nar. 1979 z Vlasta) a další.

Lakmus (* 1970) na dráze

a v chovu

V Lakmusově stínu šel i hřebec Lincoln, nar. 1972 (Masis – Likoni), který se proslavil až v chovu. Kromě Lakmuse si svou chvilku slávy užil i ryzák Crapom, nar. 1969 (Detvan – Cranora). Kůň, který k vítězství v Československém derby poprvé donesl ženu – Mílu Hermansdorfovou. Ta se díky němu stala druhou ženou na světě, které se to podařilo! Následoval Verona, nar. 1972 (Wiesenklee – Verona), Kento, nar. (Isztopirin – Korisbogár), Lira, nar. 1970 (Masis – Literatura), Sparta, nar. 1976 (Ivory Tower – Siesta), Nanon, nar. 1975 (Norbert – Novela), Flexareta, nar. 1971 (Wiesenklee – Florencie), Isotop, nar. 1974 (Waidwerk – Istrie), Nikolas, nar. 1975 (Behistoun – Niké).

Lincoln (* 1972)

O propagaci překážkových dostihů se na přelomu 60. a 70. let zasloužil především již zmíněný  Korok, jenž se po dostihové kariéře – i přes svůj handicap, kvůli kterému se mu nedávalo moc šancí – dostal do chovu. Jeho geny dále šířil hřebec Drak nar. 1984 (z Dafné), který se stejně jako jeho otec zúčastnil Velké pardubické. Čest dělal Korokovi rovněž vnuk Peruán (Agadir – Pergola), který zvítězil 3x ve Velké pardubické.

Korok (* 1962)

Peruán (* 1988)

V roce 1980 na sebe upozornila jedna z posledních Masisových dcer Latina, nar. 1977 ( z La Legion) s Vlastimilem Smolíkem. Mezi její nejvýznamnější úspěchy patří prvenství v Československém derby, Oaks, St. Legeru a úspěšná byla i na mezinárodních mítincích. Po dostihové kariéře odešla do rodného hřebčína a stala se matkou např. Latinky, nar. 1983 (po Arcaro), Laténa, nar. 1985 (po Mehari), kterého sedlal slavný Lester Piggot a který nás úspěšně reprezentoval i ve Svatém Mořici, a dále Lancelota, nar. 1986 (po Amyndas).

Latina (* 1977)

Latén (* 1985)

Kůň roku 1984, šampion 3-letých hřebců 1984, šampion mílař 1984 a 1985 to jsou tituly, kterými se honosil fenomenální Kleón, nar. 1981 (Behistoun – Kleopatra), jehož záhadný odchod do Německa a následná smrt na mnichovském závodišti byly pro československý turf katastrofou.

Kleón (* 1981) Taran (* 1980) Následně vynikl i Taran nar. 1980 (Norbert – Tarantella), Mys, nar. 1980 (Flying Star – Myjaxa) a Redakta, nar. 1981 (Dakota – Redaktion) známa jak u nás, tak i v Německu, kde byla sportovními novináři zvolena tamním Koněm roku 1985. I vítězka klasické trojkoruny Arva, nar. 1985 (Scottish Rifle – Arnika) odcestovala do Německa, kam byla po skončení dostihové kariéry pronajata do hřebčína Ostenhof, kde se jí po hřebci Surumu narodil v roce 1991 Slovenský derby vítěz Arvan.

Redakta (* 1981)

Na rovině i nad překážkami byl v 80. letech úspěšný i Dynamit, nar. 1983 (Norbrt – Dýmka II), i když na počátku těchto let nad překážkami bezesporu kraloval  3-násobný vítěz Velké pardubické a miláček publika – Sagar, nar. 1975 (Gambrinus – Saragosa) se svým stálým jezdcem Pavlem Libichem. Nebýt nešťastného zranění 4. srpna 1984 bezpochyby by získal své 4 vítězství ve VP.

Sagar (* 1975)

V 1973 vládl českému chovu hřebec Behistoun, nar. 1963 (O’Grady – Boetie), ale zdárně mu sekundoval právě Lincoln, který se pravidelně umisťoval na žebříčku nejúspěšnějších plemeníků a to i v  90. Letech, zejména jako mateřský otec.  Po nich v 90. letech převzal vládu Dara Monarch, nar. 1979 (Realm – Sardara), jehož cesta do Čech byla spíše náhodou, protože byl zakoupen jako náhrada za předčasně uhynulého Mr. Johna.

Behistoun (* 1963)

A dostáváme se na přelom 80. a 90. let, což byla éra bezesporu nejslavnějšího koně české dostihové historie – Železníka, nar. 1978 (Zigeunersohn – Želatina), 4-násobného vítěze VP a Koně roku 1987, 1988 a 1991, jehož výkon ve VP 1991 zvedl diváky doslova ze židlí, když na Poplerově skoku padl přes Disca s Armytagem a po opětovném nasednutí Josefa Váni dokázal neuvěřitelnou stíhací jízdou, kterou vyrovnal asi 200 metrovou ztrátu, v cílové rovině o 3 délky porazit Draka s Václavem Chaloupkou.

Železník (* 1978)

Na rovinách se blýsknul další Lincolnův syn Gimt, nar. 1987 (z Gineja) úspěšně běhající i v Německu, dále pak Lykeion, nar. 1988 (Long Meadows – Lyl) a kůň s „podzimní formou“ Law Soziri, nar. 1988 (Law Society – Engageante). Svým 15 délkovým vítězstvím v Českém derby na sebe strhnul pozornost další Lincolnův syn Regulus, nar. 1992 (z Redakta), následoval trojkorunový král Glowing, nar. 1993 (Kendor – Only Star), jemuž sekundoval Mir Sada, nar. 1993 (Lesotho – Miss Ava). Nemůžeme opomenout ani výborného Rockera, nar. 1991 (Knesset – Yokohama) úspěšného i na překážkách, a dále „Bílý projektil“ Kateřiny Hedbávné Yokoma, nar 1995 (Dara Monarch – Yokowete). Za zmínku stojí i Nora Jeane, nar. 1994 (Reprimand – Mainmast), podle mnoha odborníků nejlepší klisna 90. let. Dostihová veřejnost však nezapomene ani na „Železnou lady“ Palomii, nar. 1991 (Hours After – Palanges) či Gay Devila, nar. 1991 (Forzando – Pagan Queen) nebo Blueridge Dancera, nar. 1995 (Bluebird – Maraquiba), Sammetsmana, nar. 1995 (Polar Falcon – Samata), Near Dancera, nar. 1994 (Slassic Secret – Danny’s Miracle) a dalšího vítěze trojkoruny Tribal Instincta, nar. 1998 (Doyoun – Mysrery Treat), kteří nás přenesli do 21. století.

Gimt (* 1987)

Law Soziri (* 1988)

Na začátku těchto let se ještě prosadila vítězka Central Europien Breeders Cup Classic Vapeta, nar. 1998 (Arcane – Vakacia) a ve stejném dostihu se též objevil talentovaný Ray of Light, nar. 1996 (z Topmost), jehož otec Rainbows for Life kraluje plemeníkům současnosti a je též otcem hvězdy VP „železné bělky“ Sixteen.

Ray of Light (*1996)

V živé paměti máme i koně jako Tiznit, nar. 1997 (Nashamaa – Azilal), Ready for Life, nar. 2002 (Rainbows for Life – Ready and Able), Torlus, nar. 2001 (Lando – Tor Di Quinto) neustále soupeřícího s Paldoxem, nar. 2002 (Linamix – Paldouna), dále pak Terssia, nar. 2003 (Trans Island – Bown Foam) či v chovu debitujícího bělouše Scyrise, nar. 2000 (In Camera – Scytia). V současnosti se v našem plnokrevném chovu vyskytuje i další velmi zajímavý hřebec – Security Risk, nar. 1997 (Red Ransom – Balinese), jehož potomci dokazují, že ne kvantita, ale kvalita je základem dobrého chovu dostihových koní.

Scyris (* 2000)

Nemůžeme s jistotou říci, kdo se stane nejúspěšnějším koněm tohoto desetiletí, ale jistě mezi nimi zaujme čestné místo na českých dráhách dosud neporažený držitel Českého i Slovenského derby Age of Jape nar. 2006 (Jape – Age of Gold).

Age of Jape (* 2006)

Poznámka: Situace v tuzemském turfu se již podstatně změnila. Jsme si vědomi faktu, že je třeba udělat nový průzkum a na jeho základě tento článek aktualizovat. Momentální časová tíseň nám to bohužel prozatím nedovoluje.


Autorky: Phar.Lap, Freetex (publikováno v Jezdectví 2010)