Mezi jeho nejcennější úspěchy bezesporu patřilo jak vítězství v Arlington-Washington Lassie Stakes, tak v Stars and Stripes Handicapu. Do roku 1945 se Al protloukal všelijak – neměl stále angažmá. Jezdil nekvalitní koně a nemohl tak naplno ukázat svůj jezdecký potenciál. Štěstí se na něj usmálo až v roce 1945:  angažovali ho do sedla hřebce Hoop Jr. Když pak v Preakness Stakes společně protli cílovou pásku na druhé pozici, nadmíru potěšili vlivného chovatele a zároveň i majitele hřebce, Freda W. Hoopera. Ten Sniderovi ihned nabídl spolupráci: exkluzivní kontrakt žokeje pro slavnou Calumet Farm. A právě tehdy se na farmě narodil výjimečný hřebec Citation (nar. 1945).

Jako dvouletý se Citation s Al Sniderem v sedle objevil na závodišti Havre de Grace v Marylandu. Svůj debut proměnili v jisté vítězství, své soupeře totiž doslova „rozmetali“. Ihned v dalším startu kariéry zlomil Citation rekord dráhy v Arlington Parku na 1000 metrů. Jeho jedinou prohru ve Washington Park Futurity měla na svědomí stájová kolegyně, Bewitch. Citation se z porážky vzpamatoval a navázal vítězstvím v Elementary Stakes, Futurity Trial, Futurity Stakes a Pimlico Futurity. 

Do konce sezony 1947 vyběhl celkem devětkrát a osmkrát slavil vítězství, přičemž na dotacích získal 155 680 USD. Tyto obdivuhodné výkony mu s přehledem zajistily titul Šampióna 2letých hřebců. Al Snider se do konce sezony ještě stihl „ukázat“ v sedle jeho stájového kolegy Ferventa, když jej dovedl vítězně do cíle Pimlico Specialu. Poté nadešel přelomový rok 1948, kdy dvojice Citiation – Snider měla společně psát historii a bojovat o americkou Trojkorunu. 

Citation zahájil sezonu dvěma vítězstvími – a deklasoval staršího Armeda, který se honosil titulem „Kůň roku 1947″. Tento výkon mnohým naznačil hřebcovu fenomenální třídu. Po dvou dalších  lehkých vítězstvích v Everglades Stakes a Flamingo Stakes na dráze v Hialeah Parku, přišel osudný den 5. 3. 1948: Al Snider si vzal v práci volno a odjel prý rybařit na souostroví Florida Keys. Málokdo by tušil, že to bylo naposledy, co ho viděli živého. Podle policejních vyšetřovatelů jej zřejmě musela na moři zastihnout prudká bouře a žokej, jehož hvězda díky Citationovi stoupala strmě vzhůru, se utopil. Osm dní po této tragické nehodě objevili vyšetřovatelé 10 mil jižně od města Everglades člun, který prokazatelně patřil Sniderovi. Jeho tělo se však nikdy nenašlo. Otázkou tedy zůstává, zda to byla opravdu jen pouhá nešťastná nehoda anebo promyšlený zásah sázkového podsvětí snažícího se zmařit Citationovu šanci vstoupit do historie?

Ben Jones, hlavní trenér Calumet Farm nakonec situaci včas vyřešil. Do sedla hřebce posadil žokeje Eddieho Arcara, který zesnulého Snidera nahradil. Historie mluví jasně: Citation opravdu zvítězil ve všech třech odnožích americké Trojkoruny (Kentucky Derby, Preakness Stakes i Belmont Stakes) a zařadil se mezi 8 koní americké historie, kterým se do té doby něco podobného podařilo.

Vítězný žokej Arcaro, Sniderův přítel, věnoval Sniderově ovdovělé manželce podíl z výhry, který obdržel za vítězství v Kentucky Derby.

Jaký to osudový pradox: talentovaný Al Snider časem zapadl do prachu dostihové historie, ale Citationovo jméno v ní bude zářit navěky.

Jezdecké zkušenosti nejprve získával v tréninkovém centru Elloree Training Center, kde pracoval s Quartery a občas jezdil také plnokrevníky v tréninku. V roce 1983 zamířil do Baltimoru, kde pracoval na dostihové dráze v Pimlico. První vítězství v kariéře slavil v sedle koně Vaya Noc Dinero. Brzy začal závodit i na dráze v New Jersey, kde v letech 1984 – 1985 patřil mezi hvězdy.  Nesporný cit pro koně mu v 18 vynesl neuvěřitelných 469 vítězství, čímž si zajistil titul šampióna USA. V roce 1986 se odstěhoval do New Yorku, kde navázal na předchozí úspěchy, když se v roce 1987 stal prvním a doposud také jediným žokejem, který zvítězil v 9 dostizích v jednom dni. Tento obdivuhodný výkon mu vynesl zápis do Guinnesovy knihy rekordů. V roce 1989 se mu podařilo zvítězit ve všech svých 234 dostizích. Byl oceněn titulem nejlepší „žokej New Yorku“. Ještě neuvěřitelnější je, že se krátce před sezonou vrátil ze dvouměsíčního pobytu na odvykací protidrogové klinice, neboť byl v roce 1988 při antidopingové kontrole pozitivní na marihuanu a kokain.  Lidé, kteří ho znali, byli otřeseni.  Někteří majitelé nad ním zlomili hůl a zcela v něj ztratili důvěru.  I sám Antley o sobě v tu dobu pochyboval, ale nakonec díky své milující rodině našel potřebné odhodlání, aby nepřízeň osudu překonal.

Saratoga 1992: Angel Cordero, Jr.  (vlevo) odchází do důchodu. Chris Antley (vpravo), uprostřed Mike Smith a v pozadí Robbie Davis

Trable jej však provázely i nadále: v roce 1989 mu byla odebrána licence žokeje a nařízeno opětovné léčení. Na dráhu se vrátil v roce 1990, zvítězil ve 206 dostizích. V roce 1991 přišlo jeho první vítězství v Kentucky Derby s koněm příznačného jména Strike the Gold (Vykovej zlato). 

V roce 1997 odjel zpět do Jižní Karolíny. Povážlivě přibral a jeho stav mu nedovoloval vrátit se zpět do sedla. Ve snaze „dostat se zpět do hry“ si naordinoval 40 kilometrové denní běhy a radikálně změnil svůj jídelníček. Jeho odhodlání mu u místních občanů vyneslo přezdívku „Forest Gump z Jižní Karolíny.“ Znali ho snad všichni, od poslíčka až po pumpaře a číšnice. 

Návrat do sedla se mu podařil až v roce 1999. Trenér Wayne Lucas ho v Kentucky Derby posadil do sedla outsidera Charismatica. Odskakovali v kurzu 30:1! V cíli bylo ale všechno jinak: Charismaticovi jakoby pod Antleyho vedením „narostla křídla“, minuli soupeře a za nepopsatelné atmosféry v dostihu o růže zvítězili. Národ byl dojat stejně jako sám Chris Antley, který po dostihu prohlásil: „Tohle vítězství má sice příchuť sentimentality, přesto má pro mě větší cenu než všechna ostatní. Musel jsem si sáhnout na úplné dno, abych se mohl vrátit a tohle dokázat. Kéž by celá Amerika mohla cítit to, co v tento moment cítím já.“ 

Po vítězství v Preakness  Stakes se dvojice Charismatic – Antley stala jedním z horkých adeptů na zisk legendární americké Trojkoruny. „Kdybych se dokázal rozdělit o své pocity, tak by byl svět na okamžik lepším místem bez utrpení a bolesti,“ sdělil Antley tisku po doběhu. Bohužel pohádka turfu skončila tragicky: Charismatic nejenže v Belmont Stakes doběhl až třetí, ale po proběhnutí cílem ještě špatně šlápl. Antley to včas odhalil, okamžitě koně zastavil, seskočil a zvedl mu levou přední, kterou držel ve vzduchu a podpíral hřebce vlastním tělem, dokud nedorazila veterinární posila. Tímto činem zabránil rozsáhlejšímu poškození Charismaticovy končetiny. Kdyby to neudělal, Charismatic by býval musel být utracen! Svým hrdinským a nesobeckým činem zachránil Charismaticovi život stejně jako on zachránil jeho pověst žokeje. Hřebec poté úspěšně absolvoval operaci a odešel do chovu.

Fotografie, na které Antley podpírá Charismatica obletěla svět a získala mnohá ocenění. Antleyho vlastní život bohužel vyhasl nedlouho poté, v Pasadeně v roce 2000. Svědci tvrdí, že se dostal do osobních problémů, které zřejmě vyřešil sebevraždou. Pitevní zpráva však uvádí, že Antley zemřel na následky drogového předávkování. V pitevní zprávě se hovoří o rozsáhlých podlitinách na jeho těle… Nakonec byl tento případ uzavřen jako nehoda. Přítomnost podlitin na těle zdůvodnili vyšetřovatelé ztrátou orientace po požití drog.

Charismatic jako plemeník v Japonsku

Antleyho rodina i úzký okruh přátel s nimi však nesouhlasí. Tvrdí, že šlo o „falešnou hru.“ Podle jejich verze se někdo chtěl Antleyho prostě zbavit a využil toho, že se léčil z drogové závislosti k zamaskování úkladné vraždy. Pravda bohužel zůstane navždy skryta stejně jako důvod, proč se tak stalo. 

Shergar na dražbě

Shergar (pedigree):

Shergar, Ballymany Stud (IRE)