Category Archives: H.R.Telford – Trenér

Braeside

by Admin
V roce 2001 jsem se vydala po stopách nesmrtelného Phar Lapa. Měla to být daleká a rozlehlá cesta přes kopce u Melbourne až k důstojným trávníkům Flemingtonu. Bohužel jsem byla nemile překvapena. I když Phar Lap sám o sobě zůstal nesmrtelný a jeho exponát stojí a bude stát v muzeu, nelze to říct o lokacích, kterými za svůj krátký život prošel. Ty byly doslova zkonzumovány novými projekty developmentu, takže zbylo jen málo míst, které nám mohou pošeptat jeho příběh.

Phar Lap a Tommy Woodcock na farmě Braeside, 1931
Braeside:
Pozemky a stáje v Braeside byly před rekonstrukcí,kvůli Velké Depresi v roce 1930 se od ní ale nakonec zcela upustilo. Majitelé byli nuceni nabídnout areál k pronájmu. A tak byly pozemky i stáje rozděleny několika nájemcům. Jedním z nich byl samozřejmě i Harry R. Telford, trenér z Nového Jižního Walesu.

Harry Telford platil za pronájem pozemků v Braeside 800 liber za rok. Cena zahrnovala užívání stájí, přilehlých pozemků i tréninkové dostihové dráhy. Zaměstnával 25 lidí jako zahradníky, farmáře, stájové učedníky a žokejské učně. Telforda lidé znají většinou pouze ve spojení s vítězem Melbourne Cupu 1930 – mohutným Phar Lapem. Šampión byl po krátký čas také ustájen na ranči v Braeside. Správce pozemků, Shirley Morgan, který na Braeside tou dobou žil, poskytl rozhovor reportérovi nejmenovaných novin v roce 1940 o kariéře tohoto obdivuhodného plnokrevníka.

Shirley Morgan (archivní záznamy):
„Ano, Phar Lap byl opravdu trénován tady na Braeside, tedy alespoň po krátkou dobu. Vzpomínám si dokonce, že byl ustájen v boxu číslo 20. Pak byl ale kůň odvezen z Braeside na farmu do Geelongu, protože se Harry Telford obával, aby se neopakoval útok z rána 1.11.1930.„

Phar Lapův box č. 20

Ustájení na farmě St. Alban Stud v Geelongu

Po velkém vítězství v Melbourne byl Phar Lap odvezen do USA, kde po odběhnutí pouze jediného dostihu zkolaboval a uhynul. Noviny The Sporting Globe uvedly, že jeho smrt měla strašný dopad na celou Austrálii. Ale již nikdo nemluvil o tom, jak se cítili lidé z Braesidu, kteří šampióna znali osobně a starali se o něj.

The Sporting Globe (Duben 1932)

Když z Ameriky dorazila strašná zpráva o smrti milovaného šampióna jako by se po farmě rozprostřel závoj nevýslovného smutku, který přetrval i do dnešních dnů. Ztráta byla nenahraditelná. Všichni zaměstnanci, od Telforda až po toho nejposlednějšího učně, všichni prožívali nevýslovný žal a smutek.

I na náhodného návštěvníka dnes dopadne podivný smutek – jakoby celé toto místo stále naříkalo pro Phar Lapa.

Shirley Morgan (archivní záznamy):
„Jasně si vzpomínám, že Harry Telford nám všem říkával, že muži nepláčou. Ale sám k tomu ono osudné odpoledne neměl moc daleko. Pamatuji si to jako by to bylo dnes…byl nakloněn přes bílé hrazení a mluvil o Phar Lapovi jako o zázračném koni, který mu do jeho chudého života přinesl bohatství.„

Smrt Phar Lapa v USA byla pro Telforda velkou ranou, ze které se už nikdy nevzpamatoval. Lidé si jej pamatují jak apaticky bloudí po pozemcích Braeside, občas zavítal i do velkých stájí.


Prostor velkých stájí – Braeside.

Žokejové jej zase vídali se toulat ranní mlhou po tréninkové dráze…

Braeside – ranní práce na dráze.


Jeden z mladých Harryho učedníků

Vypadal jakoby naslouchal jakémusi duchovnímu hlasu, který mu opakoval, že Phar Lap sice již není mezi živými, ale že jeho duch nemůže nikdy nezemřít, protože legendy jsou nesmrtelné.

Zdroj: The Sporting Globe, článek Jess Owers
Snímky: Archiv Braeside

Phar.Lap

Harryho tajný lektvar pro Phar Lapa vydražen za 37.000 dolarů!

by Admin

Deník, který podporuje teorii, že Phar Lap byl neúmyslně otráven vlastním ošetřovatelem, byl dnes vydražen. Zápisník obsahující recepty ručně psané trenérem Harry R. Telfordem změnil dnes majitele za 37.000 dolarů!
Samotný deník obsahuje 28 unikátních receptů na tonika a různé mastičky pro dostihové koně obsahující arsen, strychnin, rulík, kokain a kofein. Deník má 82 stránek. Další dvě stránky byly přidány jedním z Telfordových žokejů – Ernie Fellowsem. Ten se později stal úspěšným trenérem ve Francii. Fellowsova rodina je nyní držitelem této senzace a rozhodla se deník zpěněžit.

Existuje i teorie, že Phar Lap, který zemřel 5.dubna 1932 v Menlo Parku v USA, byl otráven gangstery. Charles Leski říká, že nejen samotný Phar Lapův život byl plný intrik, ale že stejný závoj intrik zahaluje i veškeré předměty, které se s ním jakkoliv pojí. Podotýká, že zápisky Harryho Telforda byly a stále jsou skutečným důkazem, který odkazuje přímo k Phar Lapovi.

Dražitel, Charles Leski:
„I když se v deníku nedočtete jména specifických koní, kterým byla tonika podávána, naskýtá se nám důležitý pohled na to, jak se v té době udržovalo zdraví koní, jejich kondice a jejich schopnost dosahovat na dráze nadprůměrných výkonů. Je to opravdu pozoruhodný dokument,“ dodává Leski.


Dražitel, Charles Leski dále dodává:
„Zcela jistě to vysvětluje, proč byl v krevním systému Phar Lapa objeven arsen a i to jak se tam vlastně mohl dostat. Lektvar obsahoval i látky jako strychnin, kokain a kofein.“

Předpokládaná dražební cena byla odhadována na 10.000 až 20.000 amerických dolarů. Neznámý kupec však překvapil dražitele, když nabídl rovnou 37.000 dolarů! Zatím se bohužel neví, kdo deník vydražil. Kupec si nepřeje, aby jeho jméno bylo zveřejněno.

Video z dražby je k dispozici zde.

Pozn. Dle nejmenovaného zdroje deník zakoupilo Melbournské Muzeum a přidá jej ke sbírce memorabilií připomínajících legendárního koně.

Zdroj: noviny the.age.com.au
Foto: archiv Národního Australského Muzea

Phar.Lap

Návod na záhadný Phar Lapův lektvar se dnes draží

by Admin

Psaný návod na orální léčebné dávky, které byly podávány Phar Lapovi během jeho oslnivé kariéry budou vydraženy dnes v Melbourne.
Tento návod byl součástí deníku Harryho R. Telforda, Phar Lapova trenéra. Šampión zemřel v roce 1932 v USA.

Dražitel, Charles Leski, říká, že díky tomuto unikátnímu deníku znovu ožila zprvu zatracovaná teorie, že byl šampión neúmyslně otráven svým oddaným ošetřovatelem Tommy Woodcockem.

Stránka z předmětného deníku

„Tato teorie vychází z předpokladů, že ten, kdo dohlížel na Phar Lapa ve dnech po jeho velkém vítězství v USA, se mohl dopustit neúmyslné otravy. Jedna z možností je, že šampiónovi dávku tonika podal veterinář W. Nielsen, který však před odjezdem zapomněl o tomto faktu informovat Tommyho Woodcocka. Pokud tak byla stejná dávka tonika koni podána v odstupu pouze několika hodin, mohla nakonec vyvolat šampiónovu smrt,“ dodává Leski.

Zdroj: noviny the.age.com.au

Phar.Lap

Diář Harryho Telforda aneb klíč k záhadné smrti šampióna v roce 1932?

by Admin

Od doby, kdy byl v novinách The Age uveřejněn článek nezávislého novináře Patrika Bartleye, uplynulo hodně vody. Autor se zamýšlel nad nejpravděpodobnějšími příčinami smrti australské dostihové hvězdy Phar Lapa. Mezi jednu z nejvíce diskutovaných patřila právě náhodná a neúmyslná otrava šampióna arsenem, který mu měl být podán jeho ošetřovatelem T. Woodcockem. Tato teorie byla žhavě diskutována i v ostatních Australských novinách. Fáma byla založena pouze na tvrzení „údajných“ přátel T. Woodcocka, ale postrádala reálné důkazy.
Nyní, po 76 letech, nastal obrat a celá tato teorie vystupuje na světlo jako jedna z možných příčin valachovy záhadné smrti v Menlo Parku v Kalifornii v roce 1932. Klíčem k této záhadě by se mohl pravděpodobně stát deník Harryho R. Telforda.

Při rychlém pohledu do záznamů v deníku je nad slunce jasné, že Harry Telford byl trenér na svou dobu opravdu mimořádných kvalit. Mnoho z jeho tréninkových metod je dodnes užíváno v praxi, i když byly mírně upraveny.

Krmné dávky, které ordinoval svým koním v tréninku, často obsahovaly látky jako arsen a strychnin, které, pokud jsou užity v nekorektním množství, patří mezi prudké jedy. V menším množství mají podobný povzbuzovací účinek jako např. kokain a kofein. Nicméně i při podávání menších dávek této látky trvá organismu velmi dlouho než arsen z těla odbourá.

Neustále vítězící Phar Lap (1930)

Populární tonikum používané trenéry ve 30 letech 20 století neslo působivý název: Flower´s Solution. Jeho základ tvořil právě arsen. Toto tonikum bylo podáváno Phar Lapovi během celé jeho oslnivé závodní kariéry. Přípravek Flower´s Solution byl ve své době známým a oblíbeným povzbuzovacím prostředkem (doslova lomcovákem) a koně, kteří ho pravidelně užívali, vypadali navenek naprosto zdravě a bujně. Konstantní užívání však může vést až k předávkování organismu a způsobí jeho náhlou a velmi rychlou otravu.

Přes všechny neoddiskutovatelné kvality byl T. Woodcock v roce 1932, kdy doprovázel Phar Lapa do Ameriky, pouze naivním mladíkem, kterému bylo pouhých 20 let. Uvážíme-li skutečnost, že Harry Telford s týmem do Ameriky nejel (i když jedině on znal pravděpodobně přesné dávkování) nemusí se jevit případné předávkování Phar Lapa přípravkem Flower´s Solution až tak nepravděpodobně. Nicméně úmrtí šampióna mohlo být způsobeno i působením několika nevhodných faktorů zároveň: např. vezměme v úvahu, že Phar Lapova cesta do Ameriky trvala 3 týdny. Jistě nemusím podotýkat, že neexistovaly žádné stabilizéry, takže se loď celou plavbu přes Pacifik nekontrolovatelně kolébala a nakláněla podle intenzity vlnobití. Kromě tohoto je třeba vzít v potaz i to, že se občas stalo, že Phar Lap nedostal svou krmnou dávku v přesnou dobu, jak byl zvyklý z domova a navíc T. Woodcock obohatil (zřejmě dle instrukcí H. Telforda) jeho jídelníček právě o přípravek Flower´s Solution nebo jiný z Telfordových přípravků. Netušil však, že Bobbymu se s každým dnem podávání přípravku nebezpečně zvedá hladina arsenu v organismu.


Tommy Woodcock a Phar Lap
(Kalifornie,1932)

Harryho bratr, Hugh Telford, byl chemik, což zčástti vysvětluje Harryho brilantní znalost účinků určitých látek na organismus. Používal je ke zvyšování výkonnosti svých koní. Telford se také často přel s Dave Davisem a nakonec zůstal v Austrálii (prý z důvodu přípavy svých dalších koní na závody) – přesnou příčinu se pravděpodobně asi nikdy nedozvíme. Bohužel ani ve svém diáři neuvádí, jaké příkazy dal mladému T. Woodcockovi před osudnou cestou do Ameriky.

Z výpovědí očitých svědků je však naprosto prokazatelné, že se Phar Lap po hrozné a úmorné cestě nadmíru rychle zotavil. Během aklimatizace si však na dráze způsobil zranění a jeho tréninkový režim musel být modifikován. V Mexiku však navzdory všemu podal excelentní výkon a vyhrál v rekordním čase Aqua Caliente Handicap- v té době nejbohatší závod světa.

Vyčerpaný po velkém závodě byl naložen do přepravníku a vezen přes 1000 km napříč Amerikou na ranč v Menlo Parku, kde bylo domluveno jeho ustájení.

O dva týdny později zemřel s hlavou v rukou Tommyho Woodcocka. Příčina smrti byla veterinárními lékaři diagnostikována jako neznámá infekce žaludečního traktu…

O několik desítek let později věnoval Harry Telford svůj deník jezdci Eriku Fellowsovi, který se později stal uznávaným trenérem ve Francii.

Deník se dědí v rodině Fellowsů z generace na generaci a nyní se nachází v držení Erikova syna Johna, který se také stal velmi úspěšným trenérem v Evropě a nyní žije v Melbourne.

John Fellows se nyní rozhodl tento tajemný deník prodat v aukci, která se uskuteční v Melbourne 23.4.2008.

Zdroj: noviny the.age.com.au
Foto: archiv Národního Australského Muzea

Phar.Lap

Trénoval Harry Telford Phar Lapa zbytečně tvrdě?

by Admin
„Přetrénování,“ jeden z bájných mýtu, který obklopuje Phar Lapa a jeho život v Austrálii. Od té doby, kdy mohutný ryzák vstoupil na Australskou půdu, byl tvrdě trénován v domnění, že právě tento trénink z něj učiní šampióna. Snadno mu uvěří všichni, kdo neznají jeho životní příběh až do hloubky.

Solomon Green

V publikacích se často píše, že byl šampión přetrénován a nemilosrdně obsazován do jednoho závodu za druhým jako na běžícím pásu. Po jeho úhynu v Kalifonii v roce 1932 mnoha lidem došlo, jak moc vlastně Telford koně dřel, jenže to už bylo pozdě, protože rezavý zázrak byl už mrtev. V průběhu jeho krátkého života vědělo o tréninku „neustále vítězícího Phar Lapa“ jen pár zasvěcených jedinců. Mezi závodními sezónami byl Phar Lap ustájen na Underbanku (stát Victoria), zemědělské usedlosti, kterou tenkrát vlastnil pan Solomon Green (zvaný Sol Green), uznávaný bookmaker a filantrop. I zde na farmě trávil Woodcock s koněm každou volnou minutu. V pozdějších rozhovorech Tommy vzpomíná na tuto dobu jako na nejlepší léta svého života. V jednom rozhovoru vyprávěl, že během Phar Lapova odpočinku v roce 1931, byly tratě ve státě Victoria natolik poznamenány vydatnými dešti, že Telford nechal Phar Lapa odpočívat tak dlouho, jak jen to bylo možné. Pro Woodcocka to bylo z jeho strany velmi obdivuhodné gesto, neboť kůň tak byl ušetřen několika týdenního namáhavého tréninku.

Ojedinělá fotografie Phar Lapa vedeného na trénink
na závodiště v Moonee Valley.
Po smrti Phar Lapa v roce 1932 trval Woodcock na tom, že kůň byl často během tréninku neuměrně přetěžován až na hranice svých fyzických možností, což shledával zcela zbytečným. Před svým slavným vítězstvím v Mexiku šel kůň pouze lehkou práci, protože jeho oficiálním trenérem byl už Tommy Woodcock. Ten v případě valachova neúspěchu riskoval vše. Z Woodcockovy strany se mohlo jednat o nějaký druh tréninkového experimentu, ale spíše to byl pokus dokázat Harrymu Telfordovi i Dave J. Davisovi, že Phar Lap je schopen vyhrát i bez zbytečného otročení na tréninkové dráze až do vyčerpání sil. Jeho předpoklad byl správný. Archivní záběry z průběhu závodu ve Vás zanechávají pocit, že Phar Lap by v Aqua Caliente 1932 zvítězil snad i kdyby proti němu běžel samotný bájný Pegas, protože dobrý kůň zůstane dobrým koněm ať už ho trénuje kdokoliv.

Mezi trenéry se v době Phar Lapovy éry často roznášely všelijaké závistivé klevety a pomluvy, stejně jako dnes. Když trenéři soupeřů sledovali tréninky Telforda v ranní mlze, nabyli přesvědčení, že ryzák musel být bezpodmínečně přetrénován. Ale kůň co nepřestává vyhrávat asi nemůže být přetížen až na dno svých sil, to je logické. Anebo máte jiný názor?

Phar Lap změnil Telfordovi život.
Telford patřil do generace trenérů ze „staré školy.“ Ke koním a k dostihům se dostal již jako malý kluk. Zůstává podivné, jak málo toho bylo vlastně o tomto muži napsáno, i když se dá říci, že stejně tak jako Kolumbus objevil Ameriku, objevil Harry Telford koně, který se později stal jedním ze symbolů Austrálie, což je zajímavé i zarážející zároveň. To málo, co o něm bylo publikováno v médiích, popisuje zvláště jeho oddanost k těžké práci, kombinované s rychlou tréninkovou prací, konče vyčerpávajícími běhy na písečných dunách. Když byl Phar Lapovi stanoven obrovský handicap pro Melbourne Cup v roce 1931, změnil Telford šampiónův tréninkový režim na „brutální“, protože věřil, že pouze hodně tvrdé práce na dráze kombinovanané s rychlou prací může koni zaručit šanci na vítězství. Mýlil se. Phar Lap doběhl osmý. To byl také jeho poslední závod v Austrálii a poslední závod, kdy byl jeho trenérem Harry Teflord.
Phar Lap a Tommy Woodcock v tichém momentu
po práci, neznámá lokace.
Je složité odpovědět na otázku, zda byl Phar Lap přetrénován či nikoliv, neboť dnešní tréninkové myšlenky a metody jsou od roku 1932 dosti rozdílné ať už se týkají koní, dostihů či samotné prosperity stáje. Kůň nepřestal vyhrávat, takže proč je tato otázka neustále vytahována a přetřásána (nejen před očima dostihové veřejnosti) jako největší zločin. Pokud se podíváte na celý příběh trošku blíže, uvidíte věci z jiného úhlu pohledu. Phar Lap byl od začátku nachylný k problémům s kopyty, což by dnes bylo samo o sobě důvodem k jeho vyloučení z dalšího tréninkového programu. V sezóně roku 1931 odběhl několik závodů pod obrovským handicapem, což bylo v průměru dvakrát častěji než jiný stejně starý kůň z řad jeho soupeřů. V pátek před Futurity Stakes byl Tommy Woodcock doslova šokován stavem Phar Lapova předního kopyta. Střelka byla po léčbě tonikem, které přikázal Telford koni aplikovat, rozbředlá jako bláto. Kůň však nebyl z dostihu škrtnut a běžel jeden z nejtěžších dostihů svého života s obrovskou váhou v sedle! Přesto dokázal zvítězit. Jeho žokej Jim Pike o jeho výkonu později hovořil v superlativech a prohlásil, že to bylo rozhodně jedno z jeho nejstatečnějších vítězství, kde projevil svou nezdolnou vůli a odvahu. Před dostihem se Pike se silně obával o Phar Lapův zdravotní stav, když uviděl koně v paddocku, zhrozil se. Ryzák se obvykle nosil „sebevědomým krokem“, ale před Futurity Stakes to bylo právě naopak. Hlavu měl sklesnou a našlapoval velmi opatrně. „Měl by být doma, moc by si to zasloužil. Harry je blázen…a ta váha co mu nandali na hřbet!“ stěžoval si Pike Tommy Woodcockovi před závodem, Phar Lap měl nést váhu 10.3 kamenů, což bylo o 2 kameny více než jeho soupeři. Dokonce i počasí se proti němu spiklo, v pátek vydatně pršelo a dráha byla jaksepatří promočená…“ Jim Pike postavil památník jeho charakteru, když po dostihu prohlásil: „Před zatáčkou do cílové rovinky byli před námi ještě dva koně…a já si pomyslel, že je už nedožene…mýlil jsem se, zrychlil tak, že jsem myslel, že mu praskne srdce. Je to neuvěřielný kůň.“

Později se objevily i teorie, které Telforda nařkly, že úmyslně používal levného tonika, čímž zhoršoval stav Phar Lapova kopyta, aby ušetřil, musel totiž vyplácet Dave J. Davisovi z každé šampiónovy výhry jeho podíl…

Dnešní trenéři by se asi pozastavovali nad některémi prvky Phar Lapova tréninku, avšak jeho čtyři vítězství během jednoho týdne jarního festivalu v roce 1930 dodnes zůstávají nepřekonány. Dnes mají koně mezi jednotlivými závody týdny odpočinku, Phar Lap odpočíval pouze den, v lepším případě několik dní. Nicméně musím konstatovat, že Telford měl štěstí, že se mu do rukou dostal kůň, který jeho krutý tréninkový režim dokázal nejen vydržet, ale i zúročit vítězstvím. Myslím si, že žádný jiný kůň by tento těžký úděl asi nevydržel. Věřím, že Phar Lapovi v tom pomohla kombinace „ocelové“ konstituce, doplněné abnormální výškou a s ní související anatomií (velké srdce) a obdivuhodnou duší, která se odmítala vzdát. Duší, kterou Telford a Davis zlomyslně využívali, když se předháněli v honbě za vidinou snadno získaného bohatství.

Jistě, můžete si myslet co uznáte za vhodné. Vyjádřila jsem zde otevřeně svůj názor. Něco jsem již o tomto koni přečetla a znám jeho příběh tak, jako málokdo z Vás. Jsem přesvědčena, že v lepších rukách (rozvážnějších a méně hrabivých) by Phar Lap mohl žít déle než pouhých šest let. Alespoň tak dlouho, aby všem dokázal, jak dobrý opravdu mohl být, čímž by vyvrátil všechny spekulace a pomluvy, které za tu dobu vznikly a na které dodnes nemáme uspokojivé odpovědi.

Phar.Lap