Phar Lape, „Kam jsi odešel?“

Where Did You Go?
Kam jsi odešel?
(autorka: DemonWingFirnsew)
You life came to a tragic end,
Tvůj život skončil tragicky.
That nobody could explain,
a nikdo to nedokázal vysvětlit.
No grass now grow were,
Žádná tráva neroste tam,
Your dead body had lain.
kde tvé mrtvé tělo spočinulo.
It’s been years since,
Jsou to už roky co
You lay down to die,
jsi ulehl a uhynul,
But my heart still aches,
ale srdce stále bolí,
And my eyes still cry.
a oči stále pláčou.
I have just one question.
Pouze jednu otázku mám.
I must know,
musím vědět,
Phar Lap were
Phar Lape, kam
Did you do?
jsi odešel?
Did you go to,
Odešel jsi
Pastures ever green?
na zelené pastviny?
To run were no men,
proháníš se tam, 
Are ever seen?
kde nejsou žádní lidé?
Or did you go with,
Nebo jsi odešel s
The one who’ve passed,
těmi, kteří zemřeli.
Where your work,
Kde tvé skutky
Would forever last.
budou trvat věčně.
Phar lap were,
Phar Lape
Ever you went.
ať jsi šel kamkoliv,
You were,
Byl jsi
A heaven sent.
seslán z nebes.
And when I reach,
A až dosáhnu
The stars above,
ke hvězdným výšinám
And am meet by,
a setkám se s těmi
The ones I love,
které miluji,
You’ll be the first,
Ty budeš první
One standing there,
který tam bude stát.
The light breeze,
Jemný vánek si bude
Blowing in your hair.
pohrávat s tvou hřívou.
To carry me to,
Odneseš mě
The gates unseen,
do bran nespatřených
Across fields were,
přes pole,
None have been.
kterými nikdo nešel.
To all the greats,
Ke vší té slávě,
That have past,
která pominula.
Then we’ll gallop,
Poběžíme
Ever fast.
ještě rychleji.
At such speeds,
Tak rychle,
We’ll almost fly,
skoro poletíme
Across the lands,
přes krajiny
That never die.
co nikdy neumírají.
Zdroj: Devianart
Překlad: Phar.Lap

Poklona Phar Lapovi aneb báseň Petera Nevilla Fredericka Portera

 

Po své náhlé smrti v roce 1932 se Phar Lap stal novým zdrojem inspirace pro umělce, kteří mu ve svých dílech vyjadřovali úctu a obdiv. Jedním z mnoha takových je i Peter Nevill Frederick Porter.

Porter senarodil 16.2.1929 v Brisbane v Austrálii, kde žil až do smrti své matky. V roce 1938 emigroval do Anglie a začal působit jako člen „The Group“ (neoficiální skupina básníků působící v Londýně v letech 1950 – 1960).

Do světa poezie vstoupil poměrně pozdě. Své prvotiny totiž publikoval až v roce 1959. Jeho první oficiální sbírka básní vyšla v nakladatelství Scorpion Press až v roce 1961 a nesla název Jednou pokousaný dvakrát pokousaný (angl. Once bitten twice bitten). Prošel si mnoha fázemi – od epigramů po satiry – ale na jeho celkovém uměleckém směru můžeme vypozorovat zejména vliv H.V.Audena, John Ashberyho a Wallace Stevense.Jeho nejoblíbenějším literárním žánrem se nakonec stala satira, ve které v letech 1950 – 1960 opravdu vynikal. Za svůj hodnotný život získal bezpočet velmi cenných ocenění. Více se můžete dočíst zde.

Pokusila jsem se o volný překlad jeho básně Phar Lap in the Melbourne Muzeum, ale samozřejmě, že originál je daleko lepší a znělejší, takže ten překlad berte s rezervou. Je to jakési vodítko pro ty z Vás, kteří nevládnou Angličtinou vůbec nebo jen z části, aby si mohli udělat představu o tom, o čem níže publikovaná báseň vlastně pojednává. Předem zdůrazňuji, že nejsem profi překladatel poezie, takže podle toho ten překlad asi i vypadá, ale víte jak se to říká – lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.

Pokud toužíte přečíst si další porci poezie od P.N.F. Portera, najdete ji zde.

Phar Lap in the Melbourne Museum
(Phar Lap v Melbournském muzeu
)
P. N. F.Porter
A masterpiece of the taxidermist’s art,
(Vrchol preparátorského umění)
Australia’s top patrician stares
(Přední australští patriarchové naň zírají)
Gravely ahead at crowded emptiness
(zírají s vážnou tváří na tu vycpanou prázdnotu).
As if alive, the lustre of dead hairs,
(stále živě vypadá ta lesklá mrtvá srst)
Lozenged liquid eyes, black nostrils
(Diamantových očí třpyt, černých jak chřípí)
Gently flared, otter-satin coat declares
(Jemné žíně a rudě-saténová srst – hlásají že)
That death cannot visit in this thin perfection.
(smrt dokonalá nemůže být přeci tak)
The democratic hero full of guile,
(hrdina demokracie budí tu podlou zášť)
Noble, handsome, gentle Houyhnhnm
(vznešený, krásný, šlechetný to Houyhnhnm)
In both Paddock and St Leger difference is
(Závod a St. Leger – rozdíl se ztrácí pod
Lost in the welter of money) – to see him win
váhou peněz) – jen ho vidět vyhrávat
Men sold farms, rode miles in floods,
(Muži prodávají farmy, míle v záplavách se plahočí)
Stole money, locked up wives, somehow got in:
(Peníze kradou, ženy zamykají, jen dívat naň se chtějí)
First away, he led the field and easily won.
(A opět tu je, již jde do vedení, zas pro vítězství běží )
It was his simple excellence to be best.
(Výsadou jeho nejlepší být jest)
Tough men owned him, their minds beset
(Majitelé, tvrdí muži jsou, jejich mysl obtěžkána)
By stakes,bookies‘ doubles, crooked jocks.
(sázkami, bookmakery, křivými žokeji)
He soon became a byword, public asset,
(On stává se tak symbolem – veřejným to pokladem)
A horse with a nation’s soul upon his back –
(Koněm, co na hřbetě usazenu má duši národa)
Australia’s Ark of the Covenant, set
(Australskou to archou boží seslanou)
Before the people, perfect, loved like God.
(mezi prostý lid, dokonalost to sama, jak Bůh jest tu milován)
And like God to be betrayed by friends.
(a jako on zrazen přáteli)
Sent to America, he died of poisoned food.
(Do Ameriky vyslán, na otravu tam umírá)
In Australia children cried to hear the news
( Děti Austrálie pláčou slyšíce tu strašnou zvěst)
(This Prince of Orange knew no bad or good).
(Rudý princ, co neznal zlo ni dobro, mrtev jest)
It was, as people knew, a plot of life:
(lidé znali jeho příběh dojemný)
To live in strength, to excel and die too soon,
(vedl život intenzivní, nad druhými vynikal, odešel však příliš brzy)
So they drained his body and they stuffed his skin.
(Od těla jej oprostili, kůži jeho vystavili)

Twenty years later on Sunday afternoons
( Za sobotních odpolední o dvacet let později)
You still can’t see him for the rubbing crowds.
(v davu tak už vidět není)
He shares with Bradman and Ned Kelly some
(Sdílen spolu s Bradmanem a Nedem Kellym)
Of the dirty jokes always going around.
(ve vtípcích, co povídat se navždy budou)
It is Australian innocence to love
(O tom jak milovat nevinné – přirozeně nadané)
The naturally excessive and be proud
(To Australané umí - tak pyšní se zas nad)
Of a handsome chestnut gelding who ran fast.
(valachem rezavým, co rychle běhal tak).

Autor: Peter Neville Frederick Porter
Volný amatérský překlad: Phar.Lap