Nebudu zde uvádět všechny informace z výše zmíněného článku, protože se blíže nezabývá tématem okolo Phar Lapa, ale pro fanoušky této legendy je rozhodně zajímavý první odstavec, ve kterém se pan Lawrie svěřuje se svými pocity, když poprvé uviděl „velkého Big Reda.“Frederick Lawrie:
„Myslím, že byl opravdu velmi zvláštní. Už na první pohled. Všichni kamarádi mi tenkrát tvrdili, že je to nejlepší kůň, kterého kdy Austrálie měla. Až po jeho smrti jsem si vlastně uvědomil, že jsem měl tu čest spatřit na vlastní oči legendu, která předčasně odešla do míst, kam směřujeme všichni .“

Phar Lap udělal opravdu velký dojem. Vypovídá o tom i zarámovaná fotografie šampióna v ozdobném rámu, která visí nad krbem pana Lawrieho. Vedle ní jsou pak umístěny fotografie jeho rodiny: vesměs svatební, vánoční – rozesmáte děti a šťastní rodiče a prarodiče. Možná se smích v této rodině dědí z generace na generaci?

Frederick Lawrie:
„Víte, nikdy v životě jsem nepotkal špatného člověka. Nikdy jsem vlastně nepotkal ani člověka, kterého bych neměl rád, a to mě učinilo šťastným.“

Jak obrovské prohlášení od člověka, který je na světě téměř sto let. Máme se ještě hodně co učit. Doufejme, že se dobrota lidí nestane v následujících letech pouhým mýtem.

Podle článku :Laurena Mitchella
Zdroj informací: The Bedingo Weekly
Zdroj obrázků: Archiv autorky