Phar Lap, Tanforan 1933

Bratři Louis, John a Leslie Jonasovi z Denveru prosluli jako experti na preparování divokých zvířat. Jejich práce byly součástí expozic muzeí přírodní historie po celé Americe. Dave J. Davis si jejich firmu vybral pro „znovustvoření“ Phar Lapa. Firma „Jonas Brothers“ se ke svěřenému úkolu postavila velmi zodpovědně.

Bratři Jonasové se zaměřili i na takové detaily jakými byly dokonalé imitace šlach a žil – speciálně na nohou. Potřebného efektu bylo dosaženo tak, že se kusy provazu ponořily do speciální tvrdnoucí pasty a poté přilepily k základní formě přesně tam, kde se podle fotografií opravdu nacházely šlachy šampióna, když byl ještě naživu. Vodítko preparátorům poskytovaly zejména fotografie, na kterých byly detailně zachyceny záběry doslova „miliónových nohou“ Phar Lapa. Odlitá forma byla postupně přetvářena do odpovídající podoby. Poté firma započala s finálním a také nejnáročnějším krokem: kůže šampióna se musela přilepit na povrch formy, včetně uší a ocasu. Když byla forma potažena kůží, udělaly se drobné kosmetické úpravy a exponát, který se dnes řadí k nejúžasnějším příkladům preparátorského umění na světě, byl hotov.

V časopise Popular Science Monthly“ byl v roce 1932 publikován článek nazvaný Mrvý kůň „žije“ díky kouzlu a umění konzervace (Dead Horse „Lives“ in Marvel of Taxidermy).

První strana článku v Popular Silence Monthly 1932

Zázračný dostihový kůň Phar Lap, který svému majiteli Dave J. Davisovi na dostihové dráze (v Austrálii a Americe) vydělal pohádkových 326.000 dolarů, uhynul za záhadných okolností 5. dubna 1932 v Menlo Parku v Kalifornii.

Vycpaný šampión se znovu objeví na závodních dráhách, kde bude vystaven než se vrátí zpět do své vlasti, kde patronát nad ním převezme Australská vláda, aby byl zachován i příštím generacím. Tak rozhodl majitel koně Dave J. Davis. Ihned poté, co se dozvěděl o Phar Lapově náhlé smrti, usoudil, že Phar Lap byl natolik výjimečným koněm, že si zaslouží „být zachován pro generace přístí.“ Nechal proto jeho tělo vypreparovat, aby se i následující generace mohly pokochat tímto zázrakem přírody.

Avšak preparace každého většího zvířete je velmi obtížná a vyžaduje zcela odlišnou techniku. To byl i důvod, proč se o takovouto věc nikdo předtím ani nepokusil. Díky zcela revolučnímu procesu kombinujícím v sobě sochařské prvky s prvky preparace bylo možné provést kompletní „znovusestavení“ Phar Lapa tak perfektně, že mezi vycpaným a živým zvířetem není možné rozpoznat rozdíl. Výsledek práce firmy „Jonas Brothers“ je natolik fantastický, že pokud se vycpaný exponát postaví bok po boku k živému dostihovému koni, je pro pozorovatele velmi obtížné rozeznat, který z koní je živý a který nikoliv (samozřejmě opomeneme-li na chvíli, že živý kůň se hýbe). Každý sval, každá žilka a další charakteristiky tohoto obdivuhodného koně jsou k nerozeznání od proporcí živého originálu a nikde se neodlišují.

Přední členové dostihových spolků vyjádřili svůj úžas a existuje i důkaz, že manželka Dave J. Davise, paní Davisová, po spatření vypreparovaného Phar Lapa omdlela. Celá preparace a metody použité na „znovuvzkříšení“ Phar Lapa byly vyvinuty Louisem Jonasem a jeho dvěma bratry: Johnem a Lesliem, kteří se tímto činem bezesporu zařadili mezi nejznámější preparátory světa. Celý postup byl přirozeně zdokumentován a fotografie ukazují kroky, které bylo třeba učinit, než toto jedinečné dílo spatřilo světlo světa.“ Taxidermace trvala 4 a půl měsíce, ale výsledek je brilantní. Více se dozvíte zde.

Phar Lap dnes v Melbournském muzeu.

Další velmi zajímavé informace o vycpávání zvířat naleznete zde.

Zdroj: internet sources