Phar Lapův rodokmen aneb umět si číst mezi řádky I.

Rodokmen potomka podprůměrného importovaného hřebce Night Raid a nezvítězivší novozélandské klisny Entreaty stárnoucímu trenérovi H.R. Telfordovi doslova učaroval. Musel tedy obsahovat něco, co u něho vzbudilo takový zájem. Něco, čemu však ostatní kupci na dražbě v roce 1927 nevěnovali vůbec žádnou pozornost…
H. R. Telford (1929)
I tak se ale jeho rozhodnutí vložit naděje do hříběte starého jeden rok, tři měsíce a tři týdny pouze na základě podrobné studie jeho rodokmenu, dá přirovnat k rozhodnutí, která činí z králů hlupáky a z chudáků boháče! Proč? Protože v této fázi většinou ještě není ukončen vývoj hříběte a stále se utvářejí fyzické i psychické kvality zvířete, které spolurozhodují o jeho úspěchu či neúspěchu na dostihové dráze. A je zhola nemožné předpovědět dopředu jaké kvality kůň později na dráze prokáže. Buď měl tedy zchudlý trenér v onen osudný okamžik u sebe strážného anděla anebo si byl z nějakého neobjasněného důvodu naprosto jistý. Přikláním se k první možnosti, protože další etapa Telfordova života ukázala, že jeho teorie o odhadu výkonu koně na dráze na základě pouhé studie rodokmenu měla určité nedostatky. Sám totiž již nikdy nebyl schopen objevit dalšího koně Phar Lapova formátu. Ti, kdo kupují ročky na dražbách, kupují „naději.“ Než je učiněna závazná nabídka, je pečlivě


prostudován rodokmen koně nejméně pět generací nazpět. Pak jsou koně vyvedeni z boxů a předvedeni v aukčním kruhu, kde se na ně upírají tisíce očí a věnuje se jim stejná pozornost jako modelkám na předváděcím molu. U ročků nelze testovat rychlost, výdrž ani soutěživost. Tyto důležité vlastnosti jsou ještě neviditelné a tak jsou velké naděje vkládány právě do rodokmenu koně. Posuzuje se z mnoha úhlů pohledu a na případnou cenu má samozřejmě vliv i úspěch rodičů, sourozenců či předků koně na dráze. Genetika je však v mnoha ohledech zvrácená a závislá na mnoha aspektech. I kdyby měli dva mladí koně naprosto shodný rodokmen, může jeden z nich být v budoucnu šampiónem a druhý naprostým outsiderem. A tak se stává, že je kůň zakoupen např. pouze na základě toho, že „má krásné chody.“ Cena za hřebce se stanovuje na základě jeho chovného potenciálu, zvláště pak má-li v rodokmenu jedince, kteří zvítězili či se dobře umístili ve významných dostizích. Pohled do Phar Lapova rodokmenu dával sice tušit určitý příslib pro budoucí využití na dráze, ale rozhodně neskýtal žádné záruky.

Snem  každého trenéra je objevit podobný „zázrak“ jakým byl Phar Lap.
A konečně se dostáváme k tomu, proč bylo hříbě, z něhož se stal nejlepší dostihový kůň své doby a později i Australská legenda, prodáno za tak nízkou částku. Jeho rodiče se totiž na dráze příliš nepředvedli a tak kupci zřejmě ani od jejich potomka příliš mnoho neočekávali. Harry Telford však zaměřil svou pozornost na vzdálené předky. A jeho úsudek byl správný, i když zpočátku ho všichni ostatní měli za blázna. Zkusme se nyní na Phar Lapův rodokmen podívat z jeho úhlu pohledu…

(Pro zvětšení 2x klikni)

(Seriál na pokračování.)
Zdroj fotografií: thoroughbred heritage.com, archiv autorky

Průměrná či nedoceněná aneb jaká vlastně byla Entreaty

Jednoho mlhavého rána roku 1938 zakotvila v doku v Sydney oprýskaná loď. Přístavní jeřáb zalovil v jejích útrobách a pomalu spouštěl na lanech dřevěný polobox, z něhož se sklesle dívala velká koňská hlava. Ta patřila chovné klisně Entreaty. Mezi hrstku přihlížejících patřil i fotograf deníku Syndey Morning Herald – pan Gordon Herbert Short. Onoho osudného rána pořídil fotografii, která na krátký okamžik připomněla, že určité momenty v historii se často opakují. 

Před pár lety totiž ve stejném přístavu zakotvila přepravní loď z Nového Zélandu vezoucí na své palubě jednoho z největších dostihových koní vůbec, Phar Lapa – druhé hříbě výše zmiňované klisny. Její příběh však zdaleka nezačal uveřejněním této fotografie…
Entraety nebo také Entreaty,
Phar Lapova matka,v přístavu
N.S.W. v roce 1938
Na počátku všeho stál Alexandr Roberts, který pocházel z jižního Canterbury. Ten se zabýval chovem a přípravou dostihových koní od přelomu roku 1906/1907. V této době také zaregistroval své dostihové barvy. Na přelomu roku 1924/1925 provedl chovnou operaci století. Spojil Entreaty se svým  hřebcem Night Raid (GB) exportovaným z Velké Británie.

Z jejich prvního spojení se v roce 1925 narodila klisna Fortune´s Wheel, pravá sestra fenomenálního Phar Lapa, která však na dráze neukázala vůbec žádný potenciál. Poté, co začala Phar Lapova oslnivá kariéra, byla sice znovu přeřazena z chovu na dráhu, ale očekáváné výsledky se bohužel nedostavily. I přesto figuruje v rodokmenech několika význačných koní, jakými byli např. Hot Pursuit, Aequitas, Our Shout a Interval. Nalezneme ji také v 7. generaci rodokmenu australské top šampiónky Sunline.

Sunline (Desert Sun – Songline,Western Symphony)

4. října 1926 dala Entreaty život nohatému ryzáčkovi, který později navždy proslul pod jménem Phar Lap. Entreaty byla poté Night Raidem připuštěna ještě 6x. Z těchto spojení vzešly tři klisničky: Nea Lap (prodána do USA), Te Uira (později přejmenována na Tenira) a Raphis a tři hřebečci: Nightguard, All Clear a Friday Night. Raphis se uplatnila v chovu na Inglewood Studu, který vedl Ken Austin. Žádný z dalších potomků Entreaty však nikdy neprojevil na dráze ani zlomek schopností, které měl Phar Lap.

Unikátní novinový výstřízek zachycující
Entreaty s pravým bratrem Phar Lapa

Po smrti Alexandra Robertse v roce 1931 byla Entreaty prodána Fredu Armstrongovi. Ten si naplánoval, že s pomocí Entreaty založí novou maternitní linii, ale i přes veškeré úsílí, které tomuto na první pohled zcela geniálnímu plánu věnoval, se nakonec minulo účinkem. Armstrong sice neúnavně a velmi pečlivě vybíral pro klisnu vynikající hřebce, ale Entreaty již nikdy nedala dalšího koně podobných kvalit. Dohromady tedy dala život 11 hříbatům, přičemž z ryze Armstrongova chovu vzešli: hřebec po Iliad, který byl pojmenován Ilam Way, a později, když byla Entreaty 4x připuštěna hřebcem Nightmarch (po Night Raid), spatřily světlo světa dvě klisničky (Enticing a Sable) a hřebeček jménem Vindicator. Enticing se stala bábou vynikajícího Picaroona.

Phar Lapova matka Entreaty dorazila do Sydney na palubě Awatei z
Nového Zélandu. Bude poslána na St. Aubin´s Stud.
/Zdroj: Argus
27. 7. 1938

V lednu 1939 byla Entreaty exportována zpět na Nový Zéland, kde také v roce 1943 uhynula. Za zmínku jistě stojí, že tentýž rok se na věčné pastviny odebral i její chovný partner Night Raid. Legendární pár, který dal světu fenomén v podobě Phar Lapa se tedy opět setkal na věčných pastvinách.

Entreaty byla pohřbena na Armstrongově chovné farmě v Ilamu. Její hrob byste ale jen těžko hledali –  nikdy totiž neexistoval náhrobek. Entreaty by si ho jistě bývala určitě zasloužila, a to i navzdory faktu, že podle chovných statistik dala pouze jediného Gr. 1 vítěze…

Pozemky farmy později zakoupil investor, který na nich zbudoval budovu proslulé university. Pozemek se tedy nyní nachází v majetku university v Canterbury a slouží jako sportovní hřiště pro studenty.

Někde těchto místech se nachází
bezejmenný hrob, kde navždy odpočívá
Entreaty.

Tak končí smutný životní příběh průměrné klisny a matky legendy, který se navždy uzavřel s její smrtí a lidé zapomněli. Zbylo jen jméno v rodokmenu nejlepšího z nejlepších – krále turfu 30 let 20 století, který nesl jméno Phar Lap. A toto jméno se nedá zapomenout…

Entreaty v kostce:
Majitel: A. Roberts
Chovatel:Artur S. Elworthy
Narozena: 1920
Uhynula: 1943
Výsledky na dráze: 0-0-0-0

Entreaty pedigree(pro zvětšení 2x klikni):

Kdo byl otcem Phar Lapa?


Night Raid
byl odchován v Anglii majorem F.C. Sternem v roce 1918, ale jako roček nikoho příliš nezaujal a tak byl zakoupen za 160 Guinejí panem Douglasem Tennantem a Tomem Hoggem, který se později stal i jeho trenérem. Night Raid byl nádherný kůň. Jeho matkou byla Sentiment, dcera Carbinova syna Spearminta, který zvítězil v Derby roku 1906. Jeho bábou byla Flair, stájová kolegyně Spearminta.

Spearmint (Carbine – Maid Of The Mind, Minting) na dráze

a v chovu.


Flair
zvítězila v roce 1906 v One Thousand Guineas a byla favoritkou Derby, ve kterém však nakonec neběžela. Night Raidova mateřská linie založená klisnou Lorda Roseberyho – Paraffin, se v 1. polovině 20. století stala velmi populární. Potomci pocházející z této krevní linie patřili mezi špičkové koně. Uveďme např. vítěze Kentucky Derby: Genuine Risk a Swale, v Anglii pak vítěze Epsom Derby: Shirley Heightse a High Chapparala.

Otcem Night Raida nebyl nikdo jiný než hřebec Radium, který byl odchován Leopoldem de Rothschildem. Byl to osvalený a kompaktní kůň. Ve věku 5 let se Radium zaskvěl na dráze ve skvělé formě neuvěřitelného vytrvalce. Zvítězil v Prince of Wales‘ Nursery Stakes, 47th Biennial Stakes, Lowther Stakes, Rutland Handicapu, Jockey Club Cupu (2x), Dullingham Stakes, Goodwood Cupu, Doncaster Cupu a Beaufort Stakes.

Radium (Bend Or – Taia, Donovan)


Radium
začal působit v chovu na Southcourt Stud, blízko Leighton Buzzard, v Buckinghamshiru od svých 5 let. Mezi jeho syny vyniká zvláště Clarissimus – jediný klasický vítěz Two Thousand Guineas. Avšak Radium vyprodukoval i mnoho koní, kteří vítězili především v dostizích pro vytrvalce. Pro nás však zůstává nejdůležitějším synem hřebec Night Raid.

Radium rodokmen (pro zvětšení 2x klikni):

Přirozeně, že s takovýmhle rodokmenem se od Night Raida na dráze mnoho očekávalo. Hřebec však zklamal všechny do něho vkládané naděje. V Anglii odběhl 6 závodů. Jako dvouletek se dvakrát umístil na třetím místě – 25. května 1920 v the Dunstall 2 year-old Selling Plate ve Wolverhamptonu a později v the Juvenile Selling Plate v Salisbury 7. července 1920. Na konci sezóny byl na prosincové aukci roku1920 prodán za 120 Guinejí panu Johnu MGuiganovi.

Night Raid (Radium – Sentiment, Spearmint)

McGuigan později sdělil své důvody pro zakoupení tohoto koně:
„Věděl jsem, že ten kůň má skvělé předky, slyšel jsem mnoho o jeho otci Radium, který si na dráze nevedl špatně a byl jsem svědkem toho, jak vyhrál v 1 mílovém Nursery Handicapu v Doncasteru a později i v Doncaster Cupu. Navíc jeho matka (Sentiment) byla po Spearmint, vynikajícím Derby vítězi, a jeho otec Carbine byl legendou už v Austrálii, tak jsem byl přesvědčen, že nákup Night Raida by mohl být pro Austrálii jen přínosem. „

Night Raida od něho pak zakoupil trenér Peter Keith, který ho poslal do Sydney v roce 1920. V Austrálii dostal Night Raid dlouhou dobu na aklimatizaci a na dráze se objevil až v roce 1922. Z 22 startů zvítězil pouze jednou. A opět byl prodán. Pro svého nového majitele pana A. P. Wada doběhl sice v Chelmsford Handicap na prvním místě, ale po závodu byl podán protest a doběh byl prohlášen za mrtvý. V roce 1923 odběhl Night Raid čtyři závody a ani jednou se neumístil. Majitel A.P. Wade posadil do jeho sedla při posledním startu sezóny Jima Pika. Žokeje, který později šel s jeho synem (Phar Lapem) od jednoho vítězství ke druhému. Night Raid byl přihlášen do Meblourne Cupu 1923 a měl nést váhu 7.3 kamenů. Do závodu však nevyběhl. Byl sice přepraven do Melbourne, tam byl ale stažen z dráhy do chovu. Na dráhu se krátce vrátil až počátkem roku 1924, avšak ze tří startů se ani jednou neumístil. Wade jej prodal novozélandskému chovateli A.F. Robertsovi, který na Timaru vlastnil malý hřebčín Seadown Stud.

Night Raidova závodní kariéra v Austrálii je více než záhadná. Plná otázek, na které se jen těžko hledají odpovědi. Pokud měl kůň pouze malé či dokonce žádné předpoklady pro uplatnění na dráze, proč ale všichni jeho majitelé tak trvali na jeho působení na dráze? Proč se obtěžovali s přihláškou do Melbourne Cupu? Proč byl několikrát postaven do chovu a pak opět zařazen do tréninku? Ukazoval snad Night Raid v tréninku něco, co nebyl následně schopen předvést na dráze? A proč vůbec běžel kůň, v jehož rodokmenu se vyskytovali převážně vytrvalci, 4krát dostih na míli, ale nikdy na míli a čtvrt?

Na dráze byl sice Night Raid více než podprůměrným plnokrevníkem (2 vítězství a 6 umístění z 35 startů) ale v chovu si své místo vydobyl. Stal se z něj význačný plemeník své doby. Nestal se sice šampiónem plemeníků, ale mezi jeho potomky vynikli zejména: Nightly – vítěz New Zealand Derby, Canterbury Cupu a Moonee Valley Gold Cupu, Nightbeam – vítěz AJC Metropolitan, Australian Guineas a Champagne Stakes, Lady Graceful – vítězka New Zealand Oaks, Night Pilot – vítěz Taranaki Cupu, The Cardinal – vítěz Avondale Cupu, Aesulus – vítěz Hawke´s Bay Cupu, Blixten – vítěz Rosehill Guineas a Pillow Fight – vítěz Avondale Guineas. Největší slávu v chovu mu ale rozhodně přinesli jeho dva synové: Nightmarch a fenomenální Phar Lap. Nightmarch zvítězil ve 24 závodech a 29krát se umístil na druhém místě (5x za Phar Lapem). Mezi jeho největší triumfy lze počítat the New Zealand Derby, the Canterbury Cup, the Trentham Gold Cup, Dunedin Cups, a v Austrálii the Melbourne Cup (nesl váhu 9 kamenů a skončil třetí za Phar Lapem), the Cox Plate a the VRC Autumn Stakes, který vyhrál 2x. Na Novém Zélandu se z něho stal úspěšný plemeník. Nicméně daleko nejlepším Night Raidovým potomkem beze sporu zůstane Phar Lap – obrovitý ryzák měřící přes 170 cm v kohoutku, jehož jeden cvalový skok měřil téměř 27 stop (8,23 m).

Night Raid (1930) – fotografii věnoval Melbournskému
muzeu v roce 2000 muž, jehož otec pracoval pro A.F.Robertse.

Když Phar Lap začal vítězit, prohlásil trenér Tom Hogg, že jeho otcem v žádném případě nemůže být Night Raid, kterého trénoval v Anglii. Jako podklad pro své tvrzení uvedl, že v prosinci roku 1920 zakoupil pan McGuigan kromě Night Raida ještě koně jménem Cymric. A zdůraznil při tom fakt, že během přepravy obou výše zmiňovaných koní do Austrálie mohlo během dlouhé plavby snadno dojít k jejich záměně. Proti této domněnce se však ostře ohradil Ken Austin z Elderslie Stud, kde stál Night Raid až do roku 1938. Tvrdil, že papíry obou koní byly v pořádku, jinak by při zápisu do Australské plemenné knihy chybu jistě objevili. Připustil ale, že došlo-li k záměně již v Anglii, pak nebylo možné při zápisu do plemenné knihy chybu odhalit. Několik nedávných případů záměny koní z Dubaje dokazuje, že i dnes při použití moderní technologie, může být identita koní snadno popletena. Následně po této aféře se objevily i další spekulace zpochybňující Night Raidovo otcovství. Otcem Phar Lapa měl být údajně hřebec Polazel, který v té době také stál na farmě Seadown Stud v Timaru. Tato povídačka byla jednoduše zamítnuta. Polazel byl do chovu na Seadown Studu zařazen až v roce 1927, tedy dva roky poté, než byl v roce 1925 počat Phar Lap.

Unikátní snímek – Night Raid v boxu , vpravo
Entreaty s Fortune´s Wheel na farmě
A.F. Robertse v roce 1925.

U chovatelů vzbuzovalo jisté domněnky hlavně Phar Lapovo nápadně ryzé zbarvení. Night Raid byl hnědák stejně tak jako Entreaty, která byla popisována jako tmavá hnědka. Tvrdilo se, že Night Raid v chovu nikdy nedal dalšího ryzáka. Toto je však holý nesmysl. Phar Lapova o rok starší sestra Fortune´s Wheel byla zaregistrována jako ryzka. Sám Phar Lap byl jedním ze dvou ryzáků zplozených Night Raidem, kteří byli následně prodáni na dražbě ročků v roce 1928. Druhým byl bezejmenný hřebeček z klisny Bendown.

Genetický faktor (tzv. genový projev) způsobující ryzé zbarvení je u koní recesivní, což znamená, že Night Raid a Entreaty museli oba přispět „ryzým genem“ do Phar Lapovy genové výbavy, aby se u něj po narození objevilo toto zbarvení. Není až tak těžké zjistit původ tohoto“ryzého genu.“ Otec EntreatyWinkie byl ryzák. V Night Raidově paternitní linii se toto zbarvení objevuje u hřebce Bend Or.

Bend Or (Doncaster – Rouge Rouse, Thormanby)

Night Raidova skutečná chovná hodnota se dá dnes jen těžko odhadnout, pokud nejsou k dispozici informace o počtu hříbat v chovu a jejich úspěšnousti na dráze. Bohužel, souhrnné a pro chov tak důležité informace o plodnosti hřebců působích v chovu anglického plnokrevníka na Novém Zélandu se začaly vést až od roku 1930. Podivuhodné však je, že Night Raid, navzdory svým chabým výsledkům na dráze, nepřestal upoutávat chovatele, kteří k němu posílali své nejlepší chovné klisny. I tak však musíme připustit, že si zasloužil lepší příležitosti, než kterých se mu v chovu dostalo. Night Raid působil na farmě Seadwon Stud Alexandra Robertse od roku 1924 do roku 1929, poté se přestěhoval i se svým majitelem do Ataahui, Kaituny na farmu Peninsula, kde stál až do roku 1931. Po smrti Alexandra Robertse v srpnu 1931 měl být nabídnut k prodeji, ale správce majetku jej pronajal Kenu Austinovi na farmu Elderslie Stud, která se nacházela poblíž Oamaru. Zde působil Night Raid v chovu od roku 1932 do roku 1938. V roce 1938 jej převzal pan John McDonald, u něhož hřebec působil až do své smrti v roce 1943.

Night Raid rodokmen (pro zvětšení 2x klikni):

Za zmínku stojí i podivná souhra osudu. McDonald se živil jako řežník na Timaru, avšak ještě předtím byl manažerem farmy pana Alexandra Robertse a byl to právě on, kdo rozhodl o prodeji Phar Lapa na dražbě v Trenthamu v roce 1928.

Zajímavost:
V roce 2005 oslavovala Austrálie dosud nepřekonaná vítězství Phar Lapa ve Flemingtonu během tzv. „Melbourne Carnivalu“, včetně prestižního Melbournského poháru 1930. Oslavy propukly naplno ve státě Viktoria v Austrálii. Jejich účelem bylo oživit památku „ikony Australského sportu.“ Je to poslední pocta, kterou je možné šampiónovi složit. Susan Archerová z Novozélandského dostihového muzea věří, že je čas přejít o krok dále a nárokovat si právo na Phar Lapa. Proto se rozhodla navázat spolupráci se sportovním redaktorem z Timaru,Patem McCordem, a doktorem Graemem Puttem z University v Aucklandu. A výsledky jejich společného výzkumu přinesly očekávané ovoce. V první části dvojdílného článku, který byl publikován v magazínu New Zealand Bloodhorse, se Susan a její dva společníci podívali blíže na Phar Lapova otce Night Raida.

Zpracováno podle archivních materiálů.