Tony Eastley: Odhalení, že šampión závodní dráhy Phar Lap mohl být otráven náhodně smrtící dávkou arsenu odstartovalo spekulace o tom, jak vlastně šampión v roce 1932 zemřel. Veterinář z Canberry je přesvědčen, že šampiónova smrt mohla být pouhou nešťastnou náhodou, kde hrál roli přípravek na hubení plevele a špatně načasovaný výlet do hostince. Graham Perce se blíže seznámil s Phar Lapovovým veterinářem Billem Nielsenem, který doprovázel koně při jeho osudovém výletu do Ameriky. Perce také tvrdí, že se mu Bill Nielsen těsně před svou smrtí v roce 1960 svěřil se skutečnými okolnostmi, které Phar Lapově smrti předcházely. Graham Perce se o tento příběh podělil a převyprávěl ho reporteru Connoru Duffymu.

Graham Perce: Mnoho lidí ví, že Bill Nielsen byl Phar Lapovým veterinářem, ale málokdo z nich s ním mluvil o Phar Lapově smrti v Americe.

Conor Duffy: A vám se podařilo z něho dostat nějaké informace?

Graham Pearce: Ne, jak jsem řekl, myslím si, že si to potřeboval nějak utřídit…v průběhu života se s tím zřejmě vyrovnával. Povídali jsme si a on byl velmi přátelský a vstřícný, dávali jsme si právě šálek dobrého čaje a konverzace se tak nějak stočila tím směrem. A on mi začal prozrazovat víc a víc…Naše přátelství se utužovalo. Já jsem byl tenkrát jen student, měl jsem přítelkyni v Belmontu a on si byl víc než jistý, že nepoběžím a nezačnu ten příběh prodávat novinám jak zběsilý. To mě opravdu v tu dobu vůbec nezajímalo.

Conor Duffy: Takže, o čem byla Nielsenova teorie týkající se Phar Lapovy smrti? Co Vám tehdy prozradil?

Phar Lap prohrál závod se smrtí v roce 1932

Graham Pearce: Řekl mi přesně, co se tenkrát stalo. Důvodem Phar Lapovy smrti byl prý fakt, že správa stájí v Menlo Parku v Kalifornii nechala ve dnech, kdy byl Phar Lap ustájen v komplexu, postříkat areál prostředky pro hubení plevele a škodlivého hmyzu… Postříkali plevel, ten škodlivý plevel v okolí stájí. Víte, takové ty rostliny, co jsou pro koně nebezpečné, když je zkonzumuje ve větším množství. Bohužel to nikomu neřekli, anebo pravděpodobně zapomněli, kdo ví? Rozhodně to prý neudělali schválně. Jeden z chlapců, co se starali o koně, myslím, že to byl Tommy Woodcock, vzal koně ven na pastvu (říkali tomu, že ho vedou „na zelený“), toulal se s ním po areálu a zavedl ho právě na takto ošetřenou plochu trávy, a protože ta tráva vypadala opravdu velmi dobře, tak se tam s koněm zastavil, aby se šampión napásl. Tímto způsobem se koni dostal do těla arsen, o jehož původu vedou vědci sáhodlouhé spekulace. Veškerý běh událostí, které bezprostředně poté následovaly, tomu nasvědčují. 35 hodin před smrtí kůň prostě spásl trávu ošetřenou pesticidy obsahující smtící dávku arsenu. Nějakou dobu trvalo než se mu dostal smrtící prvek dostal do krve a pak u něho záhadně a zničeho nic propukla ona „záhadná smrtící nemoc“ a začal boj o šampiónův život, který však Phar Lap prohrál.

Conor Duffy: Takže Bill doslova řekl, že viděl zaměstatnce jak prostředek aplikují na rostliny v okolí stájí, kde byl Phar Lap ustájen?

Graham Pearce: Ne, ale já si myslím, že on…Abyste mi rozuměl, on vlastně řekl, že udělal velmi rozsahlé pátrání, na jehož konci byl přesvědčen, že se nejednalo o zlomyslný čin anebo o úmysl šampióna odstranit.

Conor Duffy: Co myslíte, co bylo důvodem toho, že Nielsenova verze nebyla nikdy veřejně publikována v tisku, vždyť o Phar Lapovu smrt se světová média opravdu masově zajímala?

Graham Pearce: Všichni, kdo byli nějak emocionálně spjati s Phar Lapem, se vlastně Billa Nieslena na jeho názor nikdy nezeptali a osobně si také myslím, že Bill se cítil za Phar Lapovu smrt částečně odpovědný, neboť ji přičítal faktu, že kdyby byl ve stájích přítomen dříve…nemusela možná věc dopadnout tak tragicky. Cítil se odpovědný v určitém rozsahu, protože nebyl v areálu přítomen, když se u koně začaly objevovat první příznaky náhlé „nemoci.“ Odjel do města.

Conor Duffy: Proč odjel do města?

Graham Pearce: No, dát si pár drinků. V posledních dnech byl celý tým kolem koně v obrovském stresu, tak se potřeboval trošku uvolnit. Kůň závod vyhrál a celý stres se pomalu rozptyloval. A taky si myslím, že si potřeboval s někým popovídat. Celé měsíce před závodem byl zavázán držet jazyk za zuby a neopouštět areál, kvůli dotěrným novinářům. Poté, co všechno opadlo, se chtěl jen trošku povyrazit. Víte přeci že, ten kůň byl taková modla, že se kolem něho slétávali novináři jako vosy na med. Bylo to celé tak nejak psychicky neudržitelné. Jen si zkuste představit: tolik odpovědnosti, hlídat si každé slovo, které řeknete, aby ho média v zápětí v novinách nepřekroutila a nevyvolala skandál. Ale to, co vám tady teď říkám myslím opravdu srdečně vážně, Nielsen byl skálopevně přesvědčen, že to takhle opravdu bylo. Řekl o tom jen mě, nedal si schůzku s novinářem a nevykládal mu to. Prostě nechtěl, aby se to dozvěděl svět. Svěřil se mi s tajemstvím a zemřel jen několik měsíců poté. Připadalo mi, jakoby celý život čekal na někoho, komu se se vším svěří, na jakési rozhřešení…

Tony Eastley: Pan Graham Pearce, veterinářní lékař z Canberry v rozhovoru s reportérem AM´s Conorem Duffym. Pro rádio AM – 25. října 2006.

Phar Lap zemřel již před 75 lety, jeho záhadná smrt však neustále přitahuje nejen pozorornost nás obyčejných smrtelníků, ale i vědců. Výzkum provedený Dr. Ivanem Kempsonem z výzkumného institutu Iana Warka a jeho následné prohlášení v tisku potvrzující otravu australského šampióna v roce 1932, odstartovalo mezi dostihovými odborníky a vědci ostré debaty. Kempson tvrdí, že věda přispěla k vyřešení jedné z největších sportovních záhad světa.

Profesor Rob Lewis, ředitel „Monash University Centre for Synchrotron Science“ říká, že Kempsonova teorie obsahuje příliš mnoho „kdyby“ na to, aby mohla být použita jako možné vysvětlení Phar Lapovy záhadné smrti.

Profesor Rob Lewis u exponátu Phar Lapa v Melbournském Muzeu.

Lewis, který měl možnost prohlédnout si výsledky analýzy vzorku Phar Lapovy srsti z urychlovače částic, dále uvádí, že výzkum je teprve v počáteční vývojové fázi a vyvozování předčasných závěrů není v této fázi výzkumu na místě. Nelze totiž s určitostí prokázát, zda se arzen nalezený ve struktuře vzorku nedostal do těla koně jiným způsobem – např. během taxidermačního procesu. Skutečný důvod Phar Lapovy smrti nebyl nikdy prokázán. Mnozí se domnívají, že na smrti zázračného koně má svůj podíl americká mafie. Dr. Kempson přišel s nápadem použít technologie urychlovače částic (tzv. synchrotonu) k odhalení skutečné přičiny šampiónovy smrti. Dále prozradil, že analýza, při které bylo použito této vyspělé technologie, se uskutečnila v institutu poblíž Chicaga, kde došlo ke zjištění přítomnosti dvou forem arzenu ve vzorku. Jedním byl arzen obsahující olovo, který se do vzorku mohl dostat během konzervace. Druhý vzorek se do těla koně dostal s největší pravděpodobností přes trávící proces při běžném přijímání potravy.

Dr. Ivan Kempson (záznam): „Druhý prvek arzenu nalezený ve vzorku svou chemickou strukturou nasvědčuje tomu, že se do těla koně dostal procesem přijmu potravy tak 30 až 40 hodin před smrtí. Osobně jsem několikrát procházel celý postup a jednotlivé fáze analýzy, abych se ujistil, že jsme nikde neudělali chybu. Snažil jsem se nalézt alternativní vysvětlení, ale výsledky analýzy jasně ukazují, že se do trávícího systému koně nějakým způsobem dostal arzen.“

Lewis však oponuje tím, že vzorek hřívy z vycpaného koně je nutné podrobit mnohem delšímu výzkumu. Tvrdí, že před vědci leží ještě mnoho titěrné práce a dodává, že ještě nikdy se neprováděla analýza vzorku srsti ze zvířete, které bylo vypreparováno před tolika lety.

Příčný řez vzorkem Phar Lapovy srsti:
Zde je ukázka příčného řezu vzorkem získaným z Phar Lapovy vypreparované hřívy, kde je patrný výskyt dvou forem arzenu.

Snímek zkoumaného vzorku
(autor dr. Kempson a Henry Dermott)

Dr. Ivan Kempson: „Při normálním postupu bychom porovnali vzorky hřívy dvaceti dalších koní, kteří byli vycpáni, a podle získaných výsledků bychom mohli dojít k jednoznačnému závěru – pokud by se totiž v některém ze vzorků vyskytovala byť jen nepatrná odchylka, přišli bychom na to velmi rychle a mohli bychom přesně určit, který z testovaných vzorků se od ostatních odlišuje a čím. V tomto případě máme však pouze jednoho koně. Navíc musíme vycházet z toho, že neznáme přesný způsob provedení konzervace. Je také těžké stanovit přesně dobu, kdy se jed do těla koně mohl dostat.“

Lewis nepochybuje o tom že, pomocí urychlovače částic lze blíže určit chemickou strukturu látky jako je arzen. „Urychlovač Vám o látce poskytne mnohem více informací než jiné doposud používané metody, ale zda by tato analýza obstála např. jako soudní důkaz, to si nejsem jistý. Zvláště v tomto případě existuje spousta aspektů, které vzbuzují další otázky. Neznáme například proces použitý při úpravě Phar Lapovy kůže. Nevíme ani, zdali se za ta léta struktura arzenu obsaženého v šampiónově hřívě nějak nemodifikovala vlivem určitých podmínek. Věci často oxidují a mění svou strukturu díky působení mikrorganismů. Zejména pak biologický materiál mění svou strukturu a nezůstává stejný a přesně toto se mohlo stát i s Phar Lapovým exponátem.

Dr. Ivan Kempson nicméně uvádí, že výzkum v tomto případě bude pokračovat dále, včetně plánovaného porovnávání s jinými obdobnými případy.

Dr. Ivan Kempson: „Vzorek Phar Lapovy hřívy byl zatím porovnán jen se vzorkem srsti vycpaného šimpanze.“

Co je synchrotron?
Lewis popisuje synchrotron jako stroj, který dokáže vyslat velký počet rentgenových paprsků na mikroskopické objekty jako jsou např. vlasy a srst. Součástí stroje je velmi silný elektromagnet, vysokofrekvenční zdroje a urychlovací komora s párem dutých urychlovacích elektrod. Částice se pohybují uvnitř elektrod svou setrvačností a jejich dráha je zakřivována magnetickým polem orientovaným kolmo na rovinu dráhy částic. U tohoto zařízení je magnetické pole využíváno nejen k vedení svazku částic, ale i k jeho urychlování. Jak částice míjejí magnetické pole v kruhu vysílají paprsky přibližně miliónkrát jasnější než slunce.

„V případě vzorku Phar Lapovy hřívy jsme nezaměřili svou pozornost na paprsky procházející skrz vzorek hřívy, ale na paprsky rozptylující se kolem struktury vzorku, které se odrážely do různých směrů,“ dodal Lewis. „Tyto paprsky totiž obsahují informace o látkách jako arzen a jeho chemické složení.“

Podle článku zvěřejněného dne 23.10.2006 na serveru ABC Science online.