Takeover Target byl zakoupen za „směšných“ 1400 AUD (£450) trenérem a taxikářem na částečný úvazek Joe Janiakem. A světe div se. Z ošklivého kačátka se velmi brzy vyklubal jeden z nejúspěšnějších dostihových koní Austrálie! Janiak jej doslova zachránil před jistou smrtí na jatkách. Nebyl to kůň pro turf, byl pomalý, se špatným exteriérem a Janiak jej zakoupil jen proto, že to byl jediný „dostihový“ kůň, kterého si mohl dovolit (jistá podobnost s Harry Telfordem). Takeover Target se svému dobrodinci odplatil téměř pohádkově. Již v roce 2004, když poprvé zvítězil, byla Janiakovi nabídnuta suma 600 000 AUD. On však tuto velkorysou nabídku odmítl. Dnes polemizuje: „Možná bych akceptoval částku 1 milión USD, kdyby mi ji tenkrát někdo za Targeta nabídl.“ Nikdo takový se však naštěstí nenašel. Takeover Tarket mu vše později bohatě vynahradil – vyhrál rovné 2 milióny USD a uchvátil srdce australského národa.
Všichni si jistě velmi dobře vybavujeme, kdy k této situaci u protinožců došlo naposledy – bylo to ve 30. letech 20. století. Stejným způsobem se dostal do povědomí národa chudý a zadlužený trenér Harry R. Telford, když podobně levně zakoupil nevýrazného dlouhonohého ryzáka, který později vešel do dějin jako Phar Lap. Gigantický ryzák zvítězil 37x z 51 odběhnutých startů a nikdy neodcházel z dráhy „bez pěněz.“ Nejenže zvítězil v lokálním Melbourne Cupu 1930, ale v roce 1932 ukořistil i nejbohatší dostih světa – Agua Caliente Handicap. Navzdory nedotknutelnosti na dráze však v Americe uhynul za záhadných okolností ve věku pouhých 6 let. Jelikož nepřející lidé usilovali o jeho život už v rodné Austrálii, obecně se věřilo, že někdo obdobný nakonec uspěl v Americe.
Výsledky nedávného výzkumu potvrdily otravu, ale nezjistilo se kdo Phar Lapa otrávil smrtelnou dávkou arzénu. Existuje i teorie, podle které byl neúmyslně otráven lidmi ze svého realizačního týmu – jmenovitě svým ošetřovatelem T. Woodcockem. Tuto teorii podporuje i nedávno nalezený deník Harryho Telforda. Se smrtí Phar Lapa odešly peníze i štěstí, které do života chudého trenéra vnesl. Harry R. Telford zemřel v chudobě v roce 1960. Nikdy již nebyl schopen objevil dalšího „Phar Lapa.“ Osudy lidí z Phar Lapova realizačního týmu byly rovněž výtečně ztvárněny ve filmu Phar Lap – srdce národa (1983). Mnozí kritici se domnívají, že se tento film povedl daleko více než filmové přepracování životního příběhu Seabiscuita.
Seabiscuit, křivonohý kůň bez výrazné šance na umístění, byl doslova „vzkříšen“ svým trenérem a stal se jedním z nejúspěšnějších koní, které kdy turf v USA vyprodukoval. V roce 1938 se o tomto čtyřnohém zázraku a „národním hrdinovi“ psalo v Americe rozhodně více než o Rooseveltovi či Hitlerovi.
Velmi romanticky působí i fakt, že Janiak rozhodně nepatří k nejlepším trenérům Austrálie, během 30-letého působení v turfu jeho svěřenci vyhráli pouze 100 dostihů, ale na rozdíl od mnoha ostatních trenérů je svým koním naprosto oddaný.
Když se po vítězném doběhu Takeover Tarketa ocitl v obležení reportérů, bylo téměř neuvěřitelné poslouchat, jak se o něm vyjadřuje s pýchou a láskou. Všichni pochopili, že trenér i kůň spolu mají speciální pouto. Janiak rovněž prohlásil, že zřejmě bude oslavovat ve stáji v Ascotu. Donese si prý chlazené pivo, které Takeover Tarket také zbožnuje, a pak prý svému svěřenci dá speciální vlastnoruční masáž.
Takeover Target se rovněž pokusil o zoopakování svého triumfu v Golden Jubilee Stakes, ale tam již byla konkurence nad jeho síly, ale i tak skončil na čtvrtém místě. Janiak zvažuje, že se v Británii nějaký čas zdrží. V plánu je i Hong Kong v Japonsku. Jisté je jedno – osud Takeover Targeta nepřestává udivovat svět.
Takovéto příběhy se stávají jednou za život a jistě nebude dlouho trvat a na Janiakovy dveře zaklepe nějaký Hollywoodský producent. Kéž by každý dobrý skutek byl vždy i po zásluze odměněn.
