Phar Lapova otrava arzenem žádným překvapením?

Pan Douglas Webb (78) působí v dostihové branži již přes 58 let. Jeho domovem je přes 30 let městečko Dubbo v Austrálii, kam se přistěhoval z malé vesničky na severozápadě Nového Jižního Walesu. Poté, co média oznámila teorii Ivana Kempsona, vzpomněl si na rozhovor, který před několika desítkami let vedl s nejmenovaným australským trenérem z Brewarriny.

Pan Douglas Webb

Douglas Webb, 78 let (majitel dostihové stáje):
On neviděl na přidávání arzenu do krmné dávky žádný problém. Dokonce si chválil jeho účinky u všech koní, kterým se denně přidávalo množství arzenu tzv. „za tři penny.“ Tvrdil mi, že to pro koně nebylo zdraví škodlivé! Arzen prý plnil funkci jakéhosi srdečního stimulantu. Když pak vědci potvrdili, že obrovitý ryzák Phar Lap pravděpodobně zemřel na následky otravy arzenem, vůbec mě to nepřekvapilo.

Nevím sice, jak moc bylo podávání arzenu dostihovým koním v té době rozšířené, ale téměř všichni trenéři to považovali za zcela normální věc – alespoň do doby než bylo zavedeno povinné dopingové testování, tvrdí 82letý farmář, který v dostihovém sportu ještě stále aktivně působí.

Dva přední australští vědci potvrdili, že Phar Lap zemřel na následky požití velkého množství arzenu asi tak 30 hodin před jeho úhynem. Kdo mu tuto smrtící dávku arsenu podal, zůstane zřejmě navždy tajemstvím, i když prsty historiků jednoznačně ukazují na Tommyho Woodcocka. Nelze vyloučit, že mladý ošetřovatel šampióna neúmyslně přiotrávil podáním většího množství arzenu v toniku, které Phar Lap běžně užíval, když byl ještě v Austrálii.

Je s podivem, že i 76 let po jeho smrti se Phar Lapovo jméno se železnou pravidelností objevuje palcovými titulky na předních strankách australských novin.

Panu Webbovi bylo v době, kdy Phar Lap v Kalifornii uhynul, 17 let. O jeho neuvěřitelných výkonech na dráze mu vyprávěli rodiče, kteří, jako každý průměrný Australan té doby, bojovali o přežití v nuzných podmínkách způsobených dopadem finanční krize na světovou ekonomiku. Pan Webb tvrdí, že Phar Lapova popularita byla způsobena skvělým načasovaním jeho kariéry.

Douglas Webb, 78 let (majitel dostihové stáje):
Ten kůň se na dostihové scéně objevil přesně v době největší bídy Australského národa. Lidé zoufale potřebovali někoho, ke komu by mohli vzhlížet. Je zcela mimo diskuzi, že Phar Lapa znají téměř všichni senioři v Austrálii, ale je zvláštní, že není cizí ani většině mladých lidí. Ten kůň měl na Austrálii takový vliv, že ani jeho náhlá smrt na tomto faktu nemohla a nemůže nic změnit.

Publikováno: 23.06.2008
Reportér: Kim Bartley
Zdroj: Liberal Daily

Phar Lapovo srdce příliš křehké pro opuštění Austrálie

Ačkoliv se Phar Lap narodil na Novém Zélandu, jeho srdce již navždy zůstane (v) Austrálii. Plány na přepravu tohoto konzervovaného artefaktu na Nový Zéland musely být odloženy na neurčito, protože srdce šampióna se zdá být pro tuto cestu příliš křehké.

Toto rozhodnutí samozřejmě nepotěšilo Phar Lapovy fanoušky na Novém Zélandu, kteří stále tvrdí, že Phar Lap je i jejich národním hrdinou, neboť spatřil světlo světa právě zde. Původně mělo totiž srdce putovat na výstavu s námětem Phar Lapa do Wellingtonu, kde se nachází i kostra šampióna. Reportérka Karen Barlowá se vydala po stopách srdce, které se zdá být zlomené, neboť se již nikdy nebude moci vrátit domů na Nový Zéland.

KAREN BARLOW: Novozélanďané měli se srdcem šampióna velké plány. Orgán vážící úctyhodných 6,2 kg měl být částí oslav u příležitosti jubilejního stoletého výročí Wellingtonského dostihového klubu. Poté se mělo srdce přesunout na výstavu do Novozélandského muzea v Te Papa. Nyní promluví kurátor muzea, Paul Brewer.

PAUL BREWER: Máme již ve sbírce Phar Lapovu kostru, která je pro návštěvníky velmi populární. V souvislosti s jubilejním výročím jsme se rozhodli sjednotit Phar Lapovu kostru s jeho srdcem a dopřát tak návštěvníkům jedinečnou podívanou. Ne každému se totiž naskytne příližitost spatřit tyto artefakty pohromadě.

KAREN BARLOW: Zdá se, že k plánovanému sjednocení nakonec nedojde. Expert z Národního muzea v Canbeře, který je odpovědný za udržování Phar Lapova srdce v perfektním stavu, totiž odhadl, že Phar Lapovo srdce není v takovém stavu, aby přežilo dopravu na Nový Zelánd bez újmy. Na tomto základě manažerka kolekcí muzea – Freda Hanley – rozhodla, že doprava cenného artefaktu na Nový Zéland by byla příliš riskantní.

FREDA HANLEY: Tkáň srdce je neuvěřitelně křehká, mnohem křehčí než jsme původně předpokládali. Mé rozhodnutí ještě podpořilo objevení 1,5 cm široké trhliny nad levou srdeční komorou.

KAREN BARLOW: Trhliny? A jak k tomu podle Vás došlo?

FREDA HANLEY: To nevíme. Domníváme se, že trhlina je způsobena právě velkou citlivostí srdeční tkáně. Vzhledem k tomu, že orgán byl ponořen v roztoku formalínu po velmi dlouhou dobu, experti nedopořučili jeho vyzdvižení na vzduch. To se nám však nakonec podařilo, ale to, co jsme nalezli, se dá přirovnat ke ztuhlému pudingu.

KAREN BARLOW: Takže to znamená, že srdce již nebude možno přemístit?

FREDA HANLEY: Rozhodně ne.

KAREN BARLOW: Kurátor muzea v Te Papa, Paul Brewer, říká, že je to obrovské zklamání, ale zároveň toto rozhodnutí naprosto chápe. Řekl doslova, že by se na místě Australského národního muzea zachoval stejně.

KAREN BARLOW: Posedlost Phar Lapem se zdá být stejná i na druhé stráně Tasmánského moře…

PAUL BREWER: Ano. Možná je to překvapující zjištění pro mnoho Australanů, ale Phar Lap byl ve své podstatě přeci jen kůň novozélandského chovu. Narodil se v Timaru, což je jižní ostrov Nového Zéalandu. A na to jsou tady všichni jaksepatří pyšní.

KAREN BARLOW: Existuje i další část, která se uchovala – Phar Lapův exponát v Melbourne. Nicméně Muzeum v Te Papa říká, že zatím nemájí další plány na sjednocování Phar Lapovy expozice.

Publikováno:20.1.2006
Zdroj informací: The Herald

NZ muzeum v Te PaPa si zapůjčí Phar Lapovo srdce


Australské národní muzeum v Canbeře souhlasilo se zapůjčením jednoho ze svých nejcennějších artefaktů Novozélandskému muzeu v Te Papa. Konzervované srdce Phar Lapa poputuje na Nový Zéland u příležitosti speciálního výročí tamějšího dostihového klubu. Srdce bude zapůjčeno na měsíc (od 27.1.2006).
Freda Hanley, manažerka expozice Australského národního muzea, říká, že šampiónovo srdce bude vystaveno společně s jeho kostrou u příležitosti stoletého výročí založení Wellingtonské dostihové dráhy na Novém Zélandu.
Hlavní manažéři Australského národního muzea v Canbeře (zprava):
Freda Hanley, Greg Andrews, Darryl McIntyre, Suzy Watson a ředitelka Dawn Casey
Photo: George Serras

FREDA HANLEY: Phar Lap pocházel z Nového Zélandu, takže když jsme posuzovali jejich žádost, uvědomili jsme si, jak důležité to pro ně je. Samozřejmě musíme posoudit i veškerá rizika, která jsou s takovým transportem spojena. Jakým způsobem srdce dopravíme a zda příliš neriskujeme. Phar Lap je národním hrdinou Austrálie a rozhodně patří k národnímu dědictví této země.

Publikováno: 10.1.2006
Zdroj informací: The Herald

Novozélandský dostihový klub šťastný – získal Phar Lapovo srdce

Wellingtonský dostihový klub nešetří chválou pokud jde o Australské národního muzeum. Členové klubu jsou poctěni, jejich žádosti o zapůjčení Phar Lapova srdce bylo vyhověno.

Phar Lap byl v roce 1926 prodán právě na Tenthamské dražbě, která se konala poblíž dnešního závodiště. Z Nového Zélandu pak putoval do Austrálie, kde začala jeho oslnivá kariéra.
Gerry Morris, jeden z členů Wellingtonského dostihového klubu, říká, že šampiónovo srdce osobně doprovodí dva členové spolku. Ti ho vyzvednou z Národního muzea v Canbeře a budou mu dělat „doprovod“ až na Nový Zéland.
Srdce šampióna

GERRY MORRIS: Pak bude srdce umístěno do Národního muzea ve Welligntonu, kde bude vystaveno v expozici spolu s kostrou šampióna. Po 70 letech se tyto dvě části opět setkají! Je to téměř neuvěřitelné.

Když nám z Austrálie dorazila odpověď, že muzeum v Canbeře souhlasí se zapůjčením svého nejcennějšího exponátu na celý měsíc, byli jsme unešeni.Publikováno: 12.1.2006
Zdroj informací: deník The Herald
Zdroj fotografií: Australian National Muzeum Canbera

Vyhrál Phar Lap opravdu svůj poslední dostih?


Srdce v Canbeře, exponát v Melbourne a kostra na Novém Zélandu. Phar Lap, hrdina Austrálie, je doslova rozeset po všech koutech.
Ačkoliv jsou tyto artefakty od sebe poměrně vzdálené, mají jedno společné: obsahují totiž DNA velkého „Big Reda“. Poměrně nedávno se začalo mluvit o pozoruhodném projektu, který převzalo pod svůj patronát Australské národní muzeum (Australian National Museum). Kurátorem tohoto muzea je prof. Mike Archer. Vědce nadmíru zajímá, zda by bylo možné použít Phar Lapovu DNA pro naklonování jeho identické kopie. Zbývá zjistit, zda nebyly citlivé tkáně během konzervačního procesu nějak poškozeny, čili zda se tato DNA uchovala.

Prof. Archer při zahájení prezentace
Going Native

Profesor Mike Archer, děkan na fakultě přírodních věd university UNSW, bojoval už i za povolení o naklonování vymřelého druhu Tasmánského tygra. Dle jeho názoru směřuje pokrok v oblasti klonovacích technologií k několika zásadním cílům. Jedním z nich by měl být i pokus o naklonování Phar Lapa.

Prof. Mike Archer

Profesor Mike Archer:
Tato technologie se dnes velmi rychle vyvíjí. Naklonování identické kopie Phar Lapa za pomoci jeho DNA je rozhodně mezník, ze kterého bychom rádi celý vědecký program odstartovali. Musíme však nejdříve získat jeho DNA. Je celkem jedno, zda z kostí, srdce nebo srsti. Není to nemožné, protože všechny výše zmíněné části byly díky konzervaci věrně zachovány.

Při takové rychlosti vývoje bude brzy na světě technologie, která umožní, aby se nemožné stalo skutečností.“

Samozřejmě,že ne každý sdílí profesorovo nadšení. Obzvláště pak příznivci dostihového sportu jsou velmi rozhořčeni. Dostihoví ministři Austrálie a Nového Zélandu dokonce uvažují o zákazu klonování dostihových koní v Austrálii a NZ. Archer však naprosto odmítá názor, dle kterého by se lidé neměli plést do věcí přírody
.

Profesor Mike Archer:
To je podle mě holý nesmysl. Tato technologie může v budoucnu prodloužit lidem život. Jen si představte, že onemocníte zhoubným rakovinovým nádorem. Pomocí technologie klonování bude možné vytvořit identickou kopii orgánu a nahradit jím orgán odumírající. Bez čekání na dárce. Vaše tělo tento orgán přijme bez problémů, protože bude vytvořen z vaší DNA. Život přeci stojí za záchranu!

Je pravda, že stojíme na samém prahu něčeho nového, ale Kolumbus by také neobjevil Ameriku, kdyby se nevydal do neznámých vod.“

Další info o profesoru Archerovi a jeho práci naleznete zde.

Publikováno: 15.5.2005
zdroj: The Herald