Jako malý chlapec si vzpomínám, že jsem se stále ptal otce na původ jména Phar Lap a on mi odpověděl, že je to „něco v sinhálštině.“ O 25 let později jsem jel se svou ženou a dětmi autem ze severního Bankoku do manželčina rodného města Udon Thani ležícího na severovýchodě Thajska. Jeli jsme přes divokou bouři a všichni v autě kromě mě byli zaneprázdněni debatou v Thajštině. Po našem únavném letu z Perthu jsem neměl daleko k podřimování. Déšť, blesky a stěrače předního okna auta téměř tlumily jejich rozhovor, ale dvě slova, která se pravidelně opakovala spolu se všemi těmi, která pro mě nic neznamenala, mě přeci jen utkvěla v mé australské mysli: phar lap. Začalo mi pomalu docházet, že se táta musel zmýlit. Nebyla to Sinhálština, ale Siamština a oni opravdu mluvili o blesku!
Dnes, o 16 let později, má žena a já vlastníme Thajskou restauraci v Perthu a já jsem hrdý na to, že má znalost Thaiské řeči se od té doby o hodně zlepšila. Zaměstnáváme Thajské studenty. Když se studenti doslechnou o slavném koni, jsem téměř se železnou pravidelností dotazován na původ jména Phar Lap. Odpovídám na otázky typu: „Proč má Thajské jméno? Kdo ho pojmenoval?“
Rozhodl jsem se tedy, že zjistím něco o historii toho jména, ale bohužel jsem narazil na časovou bariéru, pamětníci již zemřeli a nikdo nic bližšího nevěděl. Ani lidé z muzea, kde byla umístěna Phar Lapova exhibice, ani Victoria Racing Club a bohužel ani Australian Jockey Club. Všechny knihy o Phar Lapovi se zmiňují o návštěvníkovi z dálného Východu či jakémsi podivném „orientálním gentlemanovi.“ Mnoho autorů těchto knih nesprávně považuje řeč za Sinhálštinu či Srí Lanštinu. Jiní zase zarputile tvrdí, že jde o jakýsi typ asijského dialektu.
Kůň byl pojmenován v roce 1928 a za předpokladu, že nikdo ze skupiny kolem Phar Lapa Siamsky ani Sinhálsky nemluvil, musel být za pojmenování koně zodpovědný jedině onen „orientální gentleman.“ Při podrobném zkoumání výsledků sčítání lidu z toho období však nic nepoukazuje na přítomnost takového člověka. Tedy ne pokud hledáte někoho se Siamským původem žijícího v té době v Sydney. Myslím si, že turisté ze Siamu nebyli v té době častými hosty Austrálie. Své pátrání jsem tedy zacílil jiným směrem – za předpokladu, že tohoto člověka nebylo možné nalézt v záznamech o sčítání lidu, mě napadla myšlenka, že to možná mohl být student. A poté se mi vybavila scéna z filmu Phar Lap natočeného v roce 1984, kde je na tréninkové dráze v Centennial Parku přítomen mladý asiat a je osloven několika trenéry postávajícími poblíž dráhy s otázkou „jak se řekne v jeho rodné řeči Blesk.“ Muž odpoví Phar Lap a tak se zrodí jméno. Ve filmu se ten mladý gentleman jmenuje pan Ping, tak jsem přemýšlel, zda byly tyto informace založeny na pravdě.
Osudové scény z filmu Phar Lap (1984).
Kontaktoval jsem Johna Sextona, producenta filmu a ten mi prozradil, že Tommy Woodcock, Phar Lapův ošetřovatel a pozdější trenér, byl přítomen při natáčení filmu a celá scéna byla vlastně sestavena z jeho vzpomínek. Jelikož jméno Ping nezní příliš Thajsky, začal jsem přemýšlet o variantě, že šlo vlastně o přezdívku, což by nebylo až tak nepravděpodobné, zvláště měl-li ten muž typicky „Thajsky dlouhé“ a pro Australany zřejmě i těžko vyslovitelné příjmení.
Když bych tedy předpokládal, že byl studentem, možná že je šance, abych narazil na nějaké záznamy o něm. Univerzita v Sydney ležela poblíž Centennial Parku. Neváhal jsem ani minutu a obstaral si kopii seznamu studentů z roku 1928. Na seznamu dominovala především jména studentů s anglosaským původem a nespatřil jsem žádné
víceslabičné jméno, které by se alespoň vzdáleně podobalo Siamskému, ale na konci seznamu stálo jméno Aubrey Moore Ping, student medicíny. Můj další průzkum odhalil, že se narodil v roce 1899 a dokončil bakalářské studium na vědecké univerzitě v Queenslandu. Opravdu spoustu času jsem strávil na telefonu, když jsem obvolával lékařské komise a Australskou asociaci lékařů. Mezitím uplynulo několik týdnů. Konečně z jednoho velmi tajného zdroje, jaký si vůbec dokážete představit, za použití obyčejného telefonního seznamu, jsem se dostal k přímé telefonní lince Dr. A. Pinga žijícího v Randwicku, který, jak jsem se domníval, by mohl být přímým
potomkem hledaného člověka.Žena, která zvedla telefon mě však lítostivě sdělila, že Dr. A. Ping už na této adrese po delší dobu nežije, že zemřel před 60 lety, ale že ona je jeho žena. Udiveně jsem se jí zeptal, zda je opravdu vdova po doktoru Aubrey Moore Pingovi a ona k mému užasu odvětila, že ano. Byl jsem ohromen. Kdyby pan Ping ještě žil, bylo by mu 101 let, ale ujišťuji Vás, že jeho žena byla o hodně mladší. Jmenovala se Dawn. Zeptal jsem se jí, zda byl její manžel Asijského původu a ona mi řekla, že jeho otec byl Číňan a jeho matka byla původem ze Skotska. Položil jsem jí tedy otázku, zda-li neví něco o tom, že by její manžel, když byl ještě na studiích, v čase volna chodil do Centennial parku sledovat trénink dostihových koní. Odpověděla mi, že tam chodil velmi často a že se osobně znal s Tommy Woodcockem, Harry Telfordem, George Moorem a Nevillem Selwoodem. Když jsem ukojil svou zvědavost tím, že zesnulý dr. Ping zřejmě opravdu byl tím „asijským gentlemanem,“ kterého si Tommy Woodcock ve svých vzpomínkách vybavil, ještě jsem se té ženy zeptal, zda si pamatuje, že by se její manžel někdy zmínil, že to byl on, kdo vlastně pojmenoval Phar Lapa. Řekla, že se jí samotné se o tom nikdy nezmínil, ale připustila, že se tak klidně mohlo stát. Nemohl jsem si pomoci a ptal se dále: „Ale proč by to neřekl, kdyby to tak opravdu bylo?“ „Ne,“ odpověděla žena, „byl to velmi tichý člověk a často si nechával svá tajemství jen sám pro sebe.“ Řekla mi také, že později zjistila, že jeden z manželových koní (Ping se později sám stal majitelem několika dostihových koní), vyhrál Canberra Cup. Našla prý ten pohár, když nedávno uklízela půdní prostory. Když jsem se zeptal, zda její zesnulý manžel mluvil Thajsky či Siamsky, odpověděla, že ne, ale zdůraznila, že její muž měl brilantní fotografickou paměť a že měl obecně velmi široký rozhled.
Aubrey Ping byl nejmladší z deseti dětí a narodil se v Gayndahu ve státě Queensland. Všechna svá studia získal hlavně díky stipendiím a podle jeho manželky Dawn byl jedním z prvních orientálních studentů, kteří kdy navštěvovali univerzitu v Sydney. Otec Dawn pracoval jako startér na dostizích a tak se zřejmě i setkali. Pingova studia na Brisbane obsahovala Francouzštinu a Latinu, takže se dá předpokládat, že jej jazyky obecně hodně zajímaly. Také se dá předpokládat, že dialekt podobný Thajštině se mohl vyskytovat v některých částech Číny. Pokud by Pingův otec z takovéto oblasti pocházel, mohl se Ping tento dialekt naučit od něho a hádanka by byla vyřešena.
Dr. Anthony Diller z Australské národní univerzity v Canbeře mi vnukl myšlenku, že „Zhuang“ – jazyk pocházející z jižní Číny by mohl být tím, co hledám a poradil mi, abych zkontaktoval rodilého mluvčího tohoto jazyka pana Dr. Luo Young Xian z Melbournské univerzity. Vyhledal jsem jej a zeptal se ho na tu samou otázku, na kterou se před 75 lety zeptali přihlížejícího Pinga: „Jak se ve Vaší řeči řekne blesk?“ Odpověď byla taková jakou jsem očekával: „Phar Lap nebo také par lap, podle regionálního dialektu mluvčího. Dr. Luo Young Xian mě také informoval, že dialektem „Zuang“ mluví přes 18 miliónů lidí a dalšími odvozenými nebo podobnými dialekty hovoří v Číně dalších pár miliónů lidí či víc. Jméno Ping bylo zcela jistě příjmením. Profesor nikdy neslyšel o koni, jenž se jmenoval Phar Lap a tak jsem mu doporučil návštěvu jeho exibice v muzeu.
Rovněž jsem mluvil s panem Aubrey Moore Mellorem, divadelním režisérem a synovcem Dr. Pinga. Ten vzpomínal na svého strýčka jak často mluvil o Tommy Woodcockovi jako o svém dobrém příteli. Jeho strýček byl prý nejmladším, ale zároveň i nejbystřejším ze všech jeho sourozenců. On a jeho otec si byli velmi blízcí a dále si vzpomněl i na fakt, že jako jediný z jeho sourozenců se zvládl naučit jeho rodnou řeč. Později mi ještě jednou zavolal, neboť si vzpomněl, že ho jeho strýček často brával do Čínské restaurace v Sydney a s obsluhou hovořil pouze v jejich rodném jazyce. Pan Mellor připouští, že jeho strýček opravdu mohl být tou osobou, která pojmenovala slavného dostihového koně a která o tom nikdy nikomu nic neřekla. Připomněl jsem mu scénu z filmu Phar Lap tak, jak ji ze svých vzpomínek poskládal Tommy Woodcock, kdy v jedné scéně pan Ping rychle mění slovo Far Lap na zmíněné slovo Phar Lap, aby splnil Telfordovu podmínku, že jméno koně musí být na sedm písmen jako jména tří posledních vítězů z Melbourne. Pan Mellor jen souhlasně pokýval hlavou a pokračoval ve vyprávění, že to byla rozhodně voda na strýčkům mlýn. Ping miloval hříčky se slovy a byl vždycky velmi duchapřítomný a pohotový. Otec Pinga „John“ (v originálu Yong) přijel z Číny z přístavního města Amoy. Pokud byl, jak předpokládám, z území, na kterém se mluví dialektem „Zuang,“ cestoval tak daleko. Právě v onu dobu, podle pana Mellora, přijely do přístavu lodí tři mladé ženy ze Skotska a během tří týdnů se vdaly za Čínské muže a jedním z nich byl právě John Ping.
Veškeré mé otázky byly tedy nakonec zodpovězeny. A já se tedy ptám jak to, že nikdo neví, kdo pojmenoval Phar Lapa? Odpověď je jednoduchá, protože člověk, který tak učinil, si toto malé tajemství nechal pro sebe, protože taková byla jeho povaha. Byl skromný a moudrý. Nikdo to nikomu neprozradil. A že uměl Thajsky? Neuměl, znal pouze podobný dialekt, který se naučil od svého otce, Johna. Kdo tedy pojmenoval Phar Lapa? Jeden mladý student medicíny, jehož celé jméno zní: AUBREY MOORE PING.
Zpracováno podle článku Michaela Lennieho, NSW
Publikováno: 22/09/2003
