Kam směřujeme…

V závaznosti na Cameronův Avatar mě v knize Josepha Campbella s názvem Proměny mýtu v čase velmi zaujala následující pasáž:

Tuto slavnou řeč pronesl přibližně v roce 1855 slavný indiánský náčelník Seattle, po němž bylo pojmenováno město Seattle.

„Prezident z Washingtonu posílá zprávu, že chce koupit naši zemi. Copak člověk může kupovat či prodávat oblohu nebo zemi? Ta myšlenka je nám cizí. Jestliže nevlastníme vzduch nebo třpyt vody, jak je od nás někdo může koupit? Pro můj lid je posvátná každičká část této země. Každá větvička borovice. Každé písčité pobřeží. Každá mlha v tmavých lesích. Každá louka. Každý bzučící hmyz. To vše je ve vzpomínkách a zkušenostech mého lidu svaté. Známe mízu, která proudí v kmenech stromů, stejně jako známe krev, která proudí v našich žilách. Jsme součástí země a ona je naší součástí. Vonné květiny jsou naše sestry. Mědvědi, jeleni a orli jsou našimi bratry. Skalnaté srázy, šťavnaté louky, teplé tělo koně i člověk – to vše je součástí jedné rodiny. Zářivá voda proudící v potocích a řekách není jen voda – je to také krev našich předků.

Když svou zemi prodáme, musíme mít na paměti, že je posvátná. Každý prchavý odraz v klidné hladině jezera vypráví o událostech a vzpomínkách ze života mého lidu. Zurčení vody je hlasem mých předků. Řeky jsou naši bratři, zahánějí naši žízeň. Nesou naše kanoe a krmí naše děti. K řekám se tedy musíte chovat stejně laskavě jako ke svým bratrům. Když vám prodáme svou zem, nesmíte zapomenout, že vzduch je pro nás drahocený. Vzduch se dělí o svého ducha s veškerým životem, ve kterém je obsažen. Vítr dal našim otcům první dech a přijme jejich poslední. A vítr musí dát také dát našim dětem životní sílu. Jestliže vám tedy prodáme svou zem, musíte o ni pečovat a vážit si jí jako místa, kde člověk cítí, že vítr sladce voní lučními květinami. Budete učit své děti to, co my jsme učili své děti, že země je naší matkou? Co postihuje zemi, postihuje i syny země. Víme to. Země nepatří člověku, ale člověk patří zemi. Všechno je vzájemně spojeno jako krev, která spojuje jednu rodinu. Člověk nestvořil pohyb života, on je v něm pouze vláknem. Co uděláte tomuto pohybu, uděláte sami sobě. Víme, že náš Bůh je i vaším Bohem. Tento kraj je proněj cenný a zranit zemi znamená opovrhovat jejím Stvořitelem. Váš osud je pro nás tajemstvím.


Co se stane, až budou vybiti všichni bizoni? Až budou ochočeni všichni divocí koně? Co se stane, až budou skryté kouty lesa ztěžklé pachem mnoha lidí a až bude pohled na pahorky zohaven mluvícími dráty? Kam se podějej houština? Bude pryč. Kam se poděje orel? Bude pryč. Co znamená rozloučit se s rychlým koněm a lovem? Je to konec života a začátek přežívání? Až poslední rudý muž ustoupí z této země a jeho paměť bude už jen stínem mraku nad prérií, bude duch mých otců v těchto březích, v těchto lesích stále živoucí. Neboť oni milovali tuto zemi, jako novorozeně miluje tlukot srdc své matky. Když vám tedy prodáme svůj kraj, milujte jej, jako jsme jej milovali, starejte se, jako jsme se my starali. Uchovejte si vzpomínku na ten kraj, na takový, jaký je, když si ho berete. Chraňte jej pro vaše děti a milujte jej, jako Bůh miluje nás všechny. Neboť jedno víme: náš Bůh je tentýž Bůh. Tato země je mu svatá. Žádný člověk, ať rudý či bílý, nemůže žít sám. Jsme bratři.“

Zdroj informací: Joseph Campbell – Proměny mýtů v čase, s. 27-28

Jednoduše fantastický Avatar


Nový film z dílny filmového režiséra Jamese Camerona bude – alespoň dle mého názoru – aspirovat na pozici jednoho z nejpozoruhodnějších filmových počinů od dob legendárních Hvězdných válek režiséra George Lucase. Ožívá v něm totiž jedinečný svět, plný roztodivných tvorů, rostlin a jiných zvláštností, ze kterého se nikomu nebude chtít vrátit zpátky do reality. Zvláště díky úžasným 3D efektům si budete tuto pouť opravdu užívat a spolu s hlavním hrdinou filmu zvědavě objevovat kouzlo, které činí z Pandory jedinečný navzájem propojený biologický systém. Lidé jsou však na tomto měsíci nevítanými hosty, protože ohrožují původní obyvatele. Dorazili sem ze zdevastované země a bezohledně usurpují původní obyvatele – zvláštní domorodce. Důvodem je zvláštní nerost, který přijeli těžit. Mají v plánu vystěhovat původní obyvatele z jejich půdy, což buď půjde po dobrém, nebo po zlém.

Název filmu již částečně napovídá, čeho bude divák svědkem. „Avatar“ (z anglického přepisu) je tzv. vizuální reprezentace uživatele ve virtuální realitě. Pro nás to ve filmu znamená, že hlavní hrdina, Jake Sully, může pomocí vyspělé počítačové technologie a svého mozku vstoupit do naklonovaného těla tzv.“Avatara,“ který vypadá jako jeden z domorodců. Jeho úkolem je získat si jejich důvěru a navázat přátelské vztahy – tj. přesvědčit je, aby s lidmi začali spolupracovat dobrovolně.

Zpočátku bere Sully úkol jako voják a snaží se infiltrovat do tábora „nepřátel,“ kde získává důležité informace o struktuře kmene, které následně předává veliteli lidské ozbrojené jednotky. Postupem času se však začíná lidem stále více odcizovat. Celé hodiny tráví v těle svého Avatara a pod vedením dcery domorodého náčelníka postupně proniká do všech tajů života na Pandoře. Začíná si uvědomovat věci, které jako člověk vnímat nedokázal a sice, že domorodci, zvířata i rostliny na Pandoře tvoří jakési navzájem propojené společentví. Každý lidský zásah do této citlivé rovnováhy by mohl mít pro tento svět velmi závažné následky. V těle svého Avatara zažívá v tomto světě úžasná dobrodružství a spolu s hrstkou vyvolených se nakonec snaží bojovat proti teroru a chamtivosti lidského druhu. Dobrovolně se vzdává příslušnosti k lidské rase a staví se na stranu původních obyvatel, aby bojoval za život a harmonii, která je ohrožena.

Cameron nám očima Avatara ukazuje rozmanitosti života, seznamuje nás se zvyky domorodců, kteří žijí v maximálním souladu s přírodou. Jako ostrý protiklad proti míru a harmonii staví kruté a nelítostné jednání zástupců lidské rasy, kteří jdou za svým cílem a nemilosrdně drancují a ničí všechno, co jim přijde do cesty. Nedokáží-li slyšet tlukot vlastního srdce, jak by mohli pochopit, co je to žít v harmonii s přírodou? Avatar není jen příběhem o touze po svobodě či touze po pomstě, ale mnohem víc je o tom, že porozumět určitým zdánlivě skrytým souvislostem, znamená pohlédnout do svého nitra a nalezt ztracené odpovědi. Hlavní hrdina nezrazuje svoji rasu, ale touží se stát někým, kdo žije v souladu s přírodou, chce být její součástí – nikoliv vládcem. Někým, kdo chápe harmonii života a má určité morální hodnoty, které jakoby se v lidech kamsi vytratily.

Cameron nenapomíná, nekritizuje a přesto si každý z nás odnáší jasné poselství – existují věci, které lidé nevidí, anebo spíše vidět nechtějí. Peníze a světská moc mohou být jen chabou náhražkou na zničenou planetu. Sobeckost a pokrytectví nedokáže vrátit život tam, kde jsme ho jednou zničili. Avatar udivuje, ale zároveň šokuje. Scéna, kdy vojáci bombardují na rozkaz svého velitele posvátný strom, mi vehnala slzy do očí, neboť jsem si uvědomila, že podobným způsobem padá za oběť nespočet stromů nejen v deštných pralesích… Avatar není jen další film, ale obsahuje důležitý „skrytý“ podtext. Nechte se okouzlit a vydejte se na úžasnou cestu do světa fantazie, vnímejte srdcem a zkuste si uvědomit, že být člověkem neznamená mít automaticky na všechno právo. Možná, že se lidé po shlédnutí Avatara probudí dřív než bude příliš pozdě.


O úžasný hudební doprovod se jako obvykle postaral James Horner. Jediným zpívaným songem na celém albu je píseň I see you (Zřím Tě) v provedení britské zpěvačky Leony Lewisové.

Autorka recenze: Phar.Lap
Zdroj videa: youtube.com
Zdroj obrázků: Internet

Štastné a veselé …


Vážení a milí čtenáři,

rok 2009 se nám opět chýlí ke konci. Dovolte mi tedy, abych Vám tímto skromným přáníčkem poděkovala za přízeň, kterou jste Phar Lapovi v průběhu roku věnovali. Doufám, že mu ji zachováte i v roce 2010.

Phar Lap tu s námi už sice není, ale jeho duše neodešla. Zůstává a promlouvá k nám přes dobové fotografie, archivní materiály a vzpomínky pamětníků. Odraz této čisté nezkalené duše existuje v našich myšlenkách jako klidná vodní hladina. Světlo obklopující legendu jménem Phar Lap jasně září a prosvětluje i ty nejtemnější zákoutí v nás. Ať máte tedy v roce 2010 takové odhodlání jako Phar Lap, se kterým snadno překonáte všechny překážky, které Vám se postaví do cesty. To všechno a navrch ještě spoustu přátel, co dokáží pohladit na duši, Vám přeje Phar.Lap.


Made by: Phar.Lap

Geniální matematická invence

Tenhle obrázek mi připomenul léta ve školních lavicích. Podobně jsem totiž válčila s matematikou i já… Proč se ten Pythagoras jen tolik namáhal, vždyť je přeci na první pohled evidentní, kde se nachází to pitomé x…

Zdroj: Internet

Charismatický Richard E. Grant vdechnul život Červenému Bedrníku


Richard E. Grant nemá nic společného s americkým hercem Hughem Grantem, snad jen to, že jsou to přátelé a herečtí kolegové. Tento švýcarský sympaťák udivuje zvláštním zvykem – hodinky u něj najdete na obou zápěstích – jedny patří jeho otci a ukazují švýcarský čas, ty druhé jsou jeho a ukazují čas v zemi, kde se právě nachází. A proč zrovna Grant?

Právě on se totiž v roce 1999 objevil v nejnovější televizní adaptaci slavných dobrodružných románů baronky Orczyové o Červeném Bedrníkovi (ang. The Scarlet Pimperel). To Grant ztvárnil roli anglického aristokrata, který se nebál riskovat vše, aby zachránil životy jiných.

Úžasné interview s R. E. Grantem

Píše se rok 1793 a francouzskou revoluci už zřejmě nedokáže nic zastavit. Krvavá lázeň, v níž se vykoupalo již tolik pomazaných a vnešených hlav, jako by neměla nikdy skončit, nenasytná gilotina si žádá stále nové a nové oběti. Pochopové občana Robespierra, vedeni chladnokrevným a nemilosrdným šéfem tajné policie Chauvelinem, jí hážou stále nová a nová tučná sousta. Jediný muž se dokáže revoluci vzepřít a s pomocí svých věrných často téměř na poslední chvíli vyrvat gilotině její kořist. Zachraňuje nevinné a prohlubuje tak vrásky na Robespierrově čele. Kdo je ten tajemný muž, ten odvážlivec, který si navíc troufá zanechávat na místě činu vizitku se svou přezdívkou a vysmívat se tak svým pronásledovatelům? Kdo je ten „nepolapitelný“ Červený Bedrník?

Richard E. Grant jako sir Percy Blakeney

Sir Percy Blakeney, osobní přítel prince z Walesu, působí na první pohled dojmem naškrobeného panáka a budižkničemu, ale právě on je tím, kdo stojí mezi gilotinou a odsouzenci na smrt. Vede totiž dvojí život. Pro vetšinu lidí je to jen další bohatý, znuděný a bezcharakterní floutek, ale jen zasvěcenci vědí, že je to dobrodruh a vůdce malé skupinky anglických šlechticů, která se pod jeho bystrým vedením pouští do boje proti tyranistické vládě lidu.

„On není zde a není tam,
toť pro Francouze hlavolam.
Snese se z nebe či v peklo vnik?
Ten zatrolený Bedrník!“


I díky přesvědčivému hereckému výkonu Richarda E. Granta lze tuto adaptaci s jistotou počítat mezi ty lepší. Žádný z předchozích představitelů sira Percyho Blakeneye nedokázal dle mého názoru ztvárnit charakter hlavního hrdiny tak, jak se to podařilo právě Grantovi. V jeho podání má šarmatní anglický gentleman Blakeney jisté přehlednutelné kouzlo. Jeho vizuální dokonalost ještě doplňuje Grantův odlehčený humor. Přidáte-li k výše uvedeným skutečnostem Grantův specifický úsměv a pohled pronikavě modrých očí, výsledkem je dokonalý obraz sira Blakeneye, který Vám prostě učaruje.

Richard E. Grant

K nezanedbatelným kladům filmu patří i skvělá hudba Michala Pavlíčka a vše ještě podrhují sofistikované a vtipně poskládané dialogy a to i navzdory faktu, že se děj zcela odpoutal od knižního originálu. Nejnovější – původně třídílná, nakonec však šestidílná – verze se natáčela v britsko-české koprodukci v Čechách, proto v řadě menších rolí poznáte i české herce. V „anglických“ a“francouzských“ exteriérech uvidíte mnoho našich historických míst, měst i hradů (kromě Prahy např. Křivoklát, Kost, Zvíkov, Pernštejn aj.).


Pokud tedy máte rádi historické filmy a přesvědčivé herecké výkony doplněné vtipnými dialogy, rozhodně si tento film a následně i seriál nenechte ujít. Bavit se budete určitě, protože Richard E. Grant disponuje nenuceným talentem uvádět osoby kolem sebe do rozpaků, což je samozřejmě i hlavním charakterovým rysem fiktivního hrdiny sira Percyho Blakeneye. Dost možná, že ženské osazenstvo začne po shlédnutí přemýšlet, proč je ten Blakeney jen fiktivním mužem.

Recenze: Phar.Lap