„S lehkostí větru proběhl australský zázrak Phar Lap cílem Agua Caliente Handicapu v roce 1932. O více než dvě délky před americkým Reveile Boyem, který nesl váhu 62,7 kg. Krátce po doběhu se Australané radovali znovu, od časoměřičů totiž dorazila zpráva, že Phar Lap i přes vážné zranění kopyta zaběhl rekord dráhy časem 2:02 4/5! Z 15 konaných závodů to byl jediný rekord, který toho dne na dráze v Agua Caliente vůbec padl. V závodě na stejnou vzdálenost, který následoval ihned po Agua Caliente Handicapu, zvítězil kůň Wizardry v sedle s Eddiem Arcarem v čase 2:07 1/5. Vítěz posledního dostihu toho odpoledne dosáhl času 2:08.“

Jakkoliv se to může zdát nemožné, Phar Lapův výkon proběhl dle přesně stanoveného scénáře. Walter Kelley o tom vyprávěl dostihovému historikovi a spisovateli Jimmu Bolusovi v roce 1988. Podle jeho vzpomínek totiž Phar Lapův realizační tým prozradil svou strategii přímo v rozhlasovém vysílání. „Bylo to opravdu zvláštní, jak o tom koni mluvili,“ říká Kelley. „Přišli k nám do rádia tři nebo čtyři dny před dostihem a prostě nám prozdradili celou taktiku! Přesně nám popsali, jak ho žokej pojede v jednotlivých etapách dostihu a co ten kůň udělá.“ Tomuto interview byli přítomní reportéři z USA i z Austrálie,“ pokračuje ve vyprávění Kelley. „ A ti lidé z Phar Lapova týmu přede všemi prohlásili, že Phar Lap poběží v první fázi závodu vzadu, aby se mu do očí nedostal písek odletující od kopyt ostatních koní, bude se prý držet zpátky asi tak první 1/4 závodu. Až bude na mezníku 1 míle, poběží stále na posledním místě. Pak ho prý nechájí se rozehřát, takže poběží trošku rychleji až na mezník 3/4. Podle předpokladů Tommyho Woodcocka by se v ten okamžik už měl dotahovat na posledního koně z pole a pak vyrazí kupředu. Žokej ho nechá běžet naplno jen od 3/4 mezníku k mezníku 1/2 míle. To už bude viditelně vepředu a poběží domů.“ Kelley se odmlčí. Podívá se Jimmu Bolusovi do očí a zastřeným hlasem pronese: „A přesně tak ten kůň vyhrál.“ I o půl století později bylo zřetelné, jak Kelley nemůže zapomenout na prostá a upřímná slova Tommyho Woodcocka. Jak stále žasne nad výkonem jeho svěřence Phar Lapa. „A řeknu Vám ještě něco! Tenkrát byli v tom dostihu i koně, co dokázali 3/4 míle běhat sakra dobře. Nikdy nezapomenu na slova Johnyho Longdena, který s bledou tváří vyprávěl, jak byl pyšný na svého koně Bahamase, který se držel na předních místech hned od startu. Když ale míjeli mezník 1/2 míle, najednou se vedle nich jako rudý přízrak zjevil Phar Lap. Na kratičký okamžik běželi hlava hlava, ale pak je Phar Lap prostě jen tak oběhl… Řeknu Vám jen jedno, proti takovému koni neměl šanci nikdo.“Phar Lap zvítězil. Jeho výhra čítala 50.050 USD. Robertson dále uvádí: „Agua Caliente se dostalo do finančních problémů a proto bylo vedení dráhy nuceno zkrátit původní výhry na polovinu, včetně zmiňovaných 100.000 USD, které byly určeny pro vítěze Agua Caliente Handicapu. “ Když si srovnáte tyto události, pak Vás jednoznačně musí napadnout, že nebýt tohoto osudového škrtu, byl by v té době Phar Lap již na vysněné příčce Harryho Telforda – stal by se totiž nejbohatším stakes vítězem na světě. Jak to? Čistě teoreticky – pokud by inkasoval slíbených 100.000 USD za své vítězsví v Agua Caliente, pak by výsledná částka jeho konečných výher rozhodně přesáhla sumu, kterou vydělal americký šampión Sun Beau! Jenže opět zasáhl osud – jako ve Phar Lapově životě tolikrát…

Pověst australského šampióna se brzy rozkřikla a dráhy v USA začaly spřádat plány, jak nalákat toho „superkoně.“ Bowie dokonce nabídl Dave J. Davisovi částku 10.000 USD jen aby se Phar Lap proběhl dráhou ve stájových barvách. Žádná z těchto nabídek však nebyla akceptována. Dne 5.4.1932 totiž vyšla v novinách ta hrozná zpráva…

The New York Times – 5.4.1932

„Phar Lap, zázračný ryzý valach z Austrálie, přivezený do země s příslibem, že se brzy stane nejlépe vydělávajícím stakes vítězem všech dob, uhynul dnes na farmě Eda Perryho v Menlo Parku poblíž Palo Alta. Ještě několik hodin poté byl turf v šoku! Lidé dokonce pokládali tuto zprávu za novinářskou kachnu a zdráhali se jí uvěřit.

„Rudý přízrak“ měl být k vidění při tréninku na ranči Peninsula, kde měl trénovat na svůj další závod na dráze v Tanforánu. Vítězství v Agua Caliente Handicapu mu bezpochyby vyneslo pověst top favorita, jelikož to byl vůbec jeho první závod v cizím prostředí. Přední turfmani tak předpokládali, že bude ostře sledovaným koněm sezóny, který zastíní i neuvěřitelné výkony amerického šampióna Sun Beaua v majetku pana Willise Sharpea Kilmera.

Nemoc šampióna držel jeho tým v tajnosti. Pravda nebyla řečena ani skupině novinářů, kteří ranč dnes ráno navštívili. Poté, co jim byl odmítnut personálem přístup do areálu stájí, pojali podezření a začali se rozhlížet kolem. Odpoledne, ještě než se novináři stačili dovtípit, co se opravdu mohlo stát, se ve dveřích stáje objevili členové Phar Lapova realizačního týmu. Se slzámi v očích oznámili užaslým mužům, že Phar Lap právě uhynul.

Ihned se vyskytlo podezření, že šampión byl otráven, což bylo ale ihned vyvráceno dr. Walterem Nielsenem, australským veterinárním lékařem (pozn autorky. v některých zprávách je uváděno jméno Bill Neilson nebo též Neilsen). Pro úplné vyvrácení podezření, bylo nařízeno důkladné vyšetřování v okolí stáje, které vedl policejní důstojník Edward Farrell. Důkladnému průzkumu neunikly ani pytle s ovsem. Přes 20 pytlů – zbytek nákladu přivezeného z Austrálie – umístěných mimo stáj, bylo tedy podrobeno důkladné analýze. Nic neprokázalo výskyt arzenu ani jiných jedovatých látek. Dle tvrzení Tommyho Woodcocka nedostával Phar Lap po svém příjezdu do USA téměř žádné jiné krmivo.

Když se v okolí stájí se počali pohybovat vyšetřovatelé, Tommy Woodcock se zhroutil. Padl na kolena, objímal krk mrtvého Phar Lapa a plakal. Dave J. Davis byl o jeho chování zpraven a urychleně volal na ranč snažíc se mladého trenéra uklidnit, což bohužel nemělo velký úspěch.

Mladý ošetřovatel byl prvním, kdo zjistil, že něco není v pořádku. Když ráno otevřel box, viděl Phar Lapa ležet na zemi. Vyděsil se a běžel vzbudit dr. Nielsena. Ten aplikoval koni medikaci. Zakrátko nato prý kůň skonal.

Další zpráva tvrdí, že Woodcock objevil koně zpoceného a se zvýšenou teplotou. Jak postupoval čas, začal kůň kvílet bolestí. Pak začal krvácet a nakonec se skácel mrtvý k zemi.

Dave J. Davis dále konstatoval, že kůň nebyl pojištěn, neboť bylo nemožné stanovit pojistnou sumu. Navíc předpokládal, že Phar Lap v USA tento rok určitě vyhraje sumu přes 300.000 USD, takže se tím nijak netrápil.

Někteří koně uchvátí představivost dostihového publika natolik, že je těžké uvěřit jejich demisi. Takovým koněm byl Phar Lap, obrovský valach z Austrálie, jehož výkony na dráze právem zasluhují úctu na obou stranách zeměkoule.“

Zdroj informací: The New York Times 1932
Zdroj fotografií: archiv autorky