Vědci z Royal Veterinary College a University of Cambridge zkoumali, co vlastně z Eclipse činilo neporazitelného šampióna 18. století. Hřebec totiž dle dobových záznamů vůbec neuchvacoval exteriérem, natož pak charakterem. Historické záznamy mluví jasně o tom, že byl „ošklivý a neohrabaný a nesnášel ostatní koně.“ Jakmile se k němu nějaký přiblížil, sklopil uši dozadu a výhrůžně po sokovi chňapal. Své jezdce shazoval s železnou pravidelností, jakmile však vstoupil na dostihovou dráhu, byl úžasný. Genetičtí experti se nyní snaží objasnit otázky týkající se Eclipsova vlivu na nejúspěšnější anglické plnokrevníky vč. Derby vítěze z roku 1867, Hermita, nar. 1864 (Newminster – Seclusion, Tadmor).
Za celých 18 měsíců na dráze porazil Eclipse velmi lehce všechny soupeře, kteří se proti němu postavili a obvykle o velkou distanci. Byl neuvěřitelně rychlý, což nejlépe charakterizuje slavná věta: „Eclipse první, zbytek nikde.“ Hřebec ale dokázal mnohem víc než jen sbírat vítězné vavříny – předával své geny – v chovu dal na 400 potomků, kteří nejenže se sami stali vítězi, ale předali jeho krev dál a dál, takže mezi Eclipsovi potomky dnes patří nejen veškeré plnokrevné osazenstvo na rovině, ale v genech jej mají dokonce i překážkové hvězdy jako Desert Orchid, nar. 1979 (Grey Mirage – Flower Child, Brother) či Kauto Star, nar. 2000 (Village Star – Kauto Relka, Port Etienne).
Vědcům se podařilo díky genetickým testům vystopovat Hermitův původ na základě vzorku DNA, který odebrali z Eclipsova zubu. Výše uvedený vzorek pak sehrál v celém procesu velmi důležitou úlohu a napomohl k odhalení „genových kódů“ dalších úspěšných plnokrevníků.
Profesor Matthew Binns, expert na koňskou genetiku z RVC, který se na projektu podíllel, dodává: “Eclipse byl dost možná nejlepším dostihovým koněm historie. Nejenže zvítězil ve všech svých 18 závodech o 10 až 20 furlongů před soupeři, ale dokázal založit dominantní paternitní linii, která je v současnosti stálým zdrojem šampiónů. Musíme si rovněž uvědomit, že historické dostihy se běhaly na mnohem delší vzdálenosti než je tomu dnes. Genetika koní je velmi důležitá, snažíme se díky ní odhalit, proč jsou někteří koně nachylnější k nemocem či proč se hroutí v tréninku.”
Probíhající výzkum odhalil, že původ dnešních plnokrevníků sahá až k malé skupince orientálních koní importovaných z Afriky kolem roku 1700. Nyní se vědci snaží zjistit, jak se původní geny prapředků dnešního plnokrevníka modifikovaly během 30 a více generací a jakou roli v tomto procesu sehrál Eclipse.
Experti analyzovali veškeré dostupné informace o tomto velikánovi turfu (portréty, zápisky apod.) a s pomocí jeho kostry vytvořili počítačový model, díky kterému došli k překvapivému závěru a sice, že Eclipsova převaha v dostizích byla důsledkem jeho průměrnosti. Navzdory legendám totiž vědci tvrdí, že Eclipse, praotec téměř všech plnokrevníků, byl ve skutečnosti koněm naprosto průměrným.
Na základě analýzy Eclipsovy kostry byl vytvořen počítačový model „Eclipsovy končetiny,“ což vědcům umožnilo odpovědět na otázku, proč byl rychlejší než jeho soupeři. Zjistili totiž, že byl perfektně vyvážený a v plném trysku měl končetiny ve vzduchu téměř z 80 %, což na pozorovatele mohlo působit zvláštně. Dle dobových záznamů se totiž Eclipse „pohyboval oproti ostatním koním své doby zcela neobvykle: nesl hlavu poměrně nízko a zadní nohy měl roztažené tak, že – jak uvedl jeden nejmenovaný pozorovatel – by mu mezi nimi mohl projet trakař. Ačkoliv jeho běh asi působil prazvláštně, hřebec jakoby doslova létal nad zemí. Jeho jezdec Oakley prohlásil, že v životě neseděl na podobném zvířeti a tvrdil, že Eclipse je jedinečný závodní kůň, kterého kdy svět spatřil.“ My jej dnes nazýváme plnokrevník.
Oakley a Eclipse v průběhu dostihuDoktor Alan Wilson, který byl vedoucím projektu, dodává: „Eclipse splňoval všechny faktory pro dosažení brilantní rychlosti, protože byl tzv. v rovnováze. Pro dosažení velké rychlosti je pro koně nejdůležitější schopnost klást končetiny před sebe v co nejrychlejším sledu. To je však obtížné pro koně, kteří nejsou vyvážení a mají buď delší nebo kratší končetiny. Eclipse byl sice v porovnání se současnými plnokrevníky menší, ale jinak se od nich ničím neodlišoval. Nebyl hříčkou přírody s neuvěřitelnými proporcemi, ale jeho končetiny byly v každém směru dokonale vyvážené.“
Pozn. autorky:
Tvrzení doktora Wilsona staví Phar Lapa do pozice koně naprosto výjimečného, neboť navzdory své mohutné stavbě a abnormálně dlouhým končetinám stabilně vítězil, aniž by měl se svou konstitucí sebemenší problémy. Zřejmě proto se jemu podobný kůň možná už nikdy nenarodí. Byl totiž – narozdíl od svého prapředka Eclipse – zcela nadprůměrný.
Zdroj informací: ScienceDaily
Zdroj obrázků: Internet
Publikováno: 14.6.2007