Po náročném Melbourne Cup karnevalu 1930 Tommy a Phar Lap na přelomu roku 1930/1931 opět relaxovali na rozlehlé farmě Underbank Stud Sola Greena v Bacchus March, kde měl Phar Lap k dispozici kilometry nádherných pastvin. Zde jej také navštívil i malíř Stuard Bruce Reid, který namaloval jeho portrét. Tommy mezitím dohlížel na trénink šampióna mezi kopci. V únoru 1931 vypršel Telfordův tříletý pronájem Phar Lapa od pana Davise. Než se však Davis a Telford sešli k dalšímu projednání spolupráce, zastavila se na farmě Davisova žena, Bea. Tommyho měla nade vše ráda, protože viděla, s jakou láskou se stará o Phar Lapa.
„Paní Davisová byla nádherná žena, jestli víte, co tím myslím.“ Tommy se usmál.“Víte, nikdy se nezapomněla zastavit za mnou a Phar Lapem ve stájích a děkovala mi, jak dobře se o toho koně starám.“ Byla opravdu milá.A právě touhle dobou za mnou přišla a zeptala se mě: „Chtěl bys mít toho koně?“ Zamyslel jsem se a řekl „Je stále můj, paní Davisová…“ Prostě jen tohle.
„Oh“ řekla, „tak dobrá tedy.“
„Paní Davisová mě měla hodně ráda. Domnívala se, že když mi to s koněm doposud tak dobře šlo, chtěla mi toho koně dát oficiálně do tréninku. Jenže já jsem to nemohl udělat, víte? Pan Telford toho koně objevil, přesvědčil Davise, aby ho koupil, i když se to zdálo bláznivé a pak mu to s koněm tak dobře šlo. Prostě jsem nakonec potřásl hlavou a řekl jí: ne.“ Stačilo tehdy říct, „Oh, ano, já bych si moc přál ho trénovat,“ a vím, že by to paní Davisová prostě zařídila. „Ale nakonec, ve světle všech okolností jsem rád, že jsem nechal Phar Lapa Telfordovi.“ Víte, jak by se na mě lidi dívali? Už nikdy bych neměl jejich lásku jako doposud. Prostě jsem to nemohl udělat.“
A tak Tommy zůstal nadále ošetřovatelem. Telford se sešel s Davisem a po dlouhém vyjednávání získal polovinu šampióna za směšnou částku 4000 liber.
Phar Lap byl čtyřletý a stále měl pověst nejlépe vydělávajícího koně v Austrálii. Dodnes nevím, jak to, že Davis souhlasil s takovou cenou. Smlouva byla uzavřena těsně před Futurity Stakes, které se mělo běžet 21. 2. 1931.
Pan Telford mi toho o vyjednávání nic moc neřekl…
Phar Lap měl vždycky špatný přední nohy i kopyta. A těžko se mu hojily praskliny či odřeniny. V úterý před Futurity Stakes přišel do stáje pan Telford. Koupil prý nějaký speciální mazání na kopyta a spěnky. Nejdřív mu nohy umyl nějakým speciálním přípravkem a pak mu na ně nanesl nějaký olejíček. Masíroval mu přední nohy i spěnky. Ale božínku, ráno měl Phar Lap obě nohy nateklé a v jednom ohni. Dostal infekci a vypadal hrozně. Hned jsem volal panu Telfordovi. Řekl jsem mu: „Božíčku, šéfe, měl byste se přijít podívat na Phar Lapa, nevypadá dobře!“
On ale řekl jen: „Bude v pořádku!“
Řekl jsem: „No to asi těžko, nemůže skoro chodit, dneska na tréninku mu trvalo dost dlouho než se vůbec rozešel.“
On na to jen: „Dobrá, budu tam zítra ráno.“
Ráno přijeli do stáje pan Telford i s panem Davisem. Prohlíželi si Phar Lapovy nohy, Davis je zvedal do vzduchu a pak řekl jen: „Kruci, Harry, tohle nevypadá dobře.“ No a ten další den Davis podepsal tu smlouvu a Telford získal poloviční podíl na Phar Lapovi.
Ani to však Telforda nepřimělo k tomu, aby koně z dostihu stáhl, takže Phar Lap nastoupil v sobotu do závodu, ačkoliv kulhal na obě přední nohy. Jim Pike s ním klusal po bariéře a zkoušel, jestli vůbec poběží. Od startu mu trvalo něco přes dva furlongy než nasadil své obvyklé tempo a i tak Jim po dostihu říkal, že dělal tak krátké skoky, že si připadal jako když jede na pouťovém poníku. A přesto ve Futurity stakes zvítězil.
Po tomto dostihu Jim Pike prohlásil: „Phar Lap nikdy neběžel lepší závod, myslím tím v těchto podmínkách – je ztělesněním odvahy a odhodlání.„
Oh, ano, to byl závod, víte, měl na sobě takovou váhu! Jim Pike prohlásil, že je to neskutečný kůň, myslím ve světle podmínek, které měl a přesto všechno dokázal nejen udržet krok s ostatními soupeři, ale i je porazit. Doslova mi řekl: „Dnes ho doneslo k cíli jeho srdce, ne jeho nohy. Byl prý to také jediný závod, kdy se při jízdě na něm necítil dobře.“
O něco později jsem se oženil s Emmou, vzal jsem si den volna. Dojel jsem do Sydney na obřad a pak jsem se zase vrátil zpět vlakem k Bobbymu.
(Úryvek z knížky Tommy Woodcock)
Překlad: Phar.Lap