Australské veřejnosti byl Tommy Woodcock známý především jako ošetřovatel legendárního dostihového koně Phar Lapa. Pro Waynea Hinchliffa to byl prostě „pan Woody“, celoživotní rodinný přítel, který mu předal znalosti o koních. Byl to právě Wayne, kdo se nakonec o Woodcocka staral poslední dva roky života. Dokonce i nyní, 35 let po Woodcockově smrti, nedokáže Wayne ovládat své emoce, když o něm mluví.

„On a můj otec byli nejlepší kamarádi a Tommy byl jako můj dědeček, když jsem byl ještě malý,“ říká dojatě Wayne (62 let) známý v Yarrawonga jako pan „Hinchy“. „Pracoval jsem s ním v závodních stájích a říkal mu prostě pan Woody. Jezdili jsme spolu rybařit… když onemocněl, ošetřoval jsem ho a dva roky se o něj staral – pak zemřel. Bylo to těžké. Bylo to velmi smutné období. Bylo magické trávit s ním všechen ten čas a slyšet ho vyprávět všechny ty příběhy.“

Tommy Woodcock (vlevo) s Waynem Hinchliffem.

Je to právě ono dědictví Woodcocka – jeho horsemanship znalosti, i jeho vzácný vhled do legendy jménem Phar Lap, které jsou stále naživu na Hinchliffově 145 hektarové farmě v Yarrawonga, kde sídlí Wayneovova jezdecká show jménem The Stockyard. Stockyard začal Wayne provozovat asi před 15 lety. Show trvá jednu až tři hodiny. Její součástí je jízda na koních, manipulace se stroji, stříhání ovcí, tradiční farmářské dovednosti a práce s pracovními psy – vše s hudbou a zpěvem. Show provádí Waynee a soubor 10 jezdců. Show se koná na farmě v Yarrawonga 3x týdně na podzim a na jaře je jízdním představením na takových akcích jako zemědělské výstavy a propagační představení pro Melbourne Cup.

„Když začínám show, často vysvětluji lidem, jak jsem se naučil zvládat mladé koně, aby se na nich dalo jezdit. Říkám, že ty mé schopnosti mi předal právě sám Tommy Woodcock. Lidé pak vždy chtějí vědět víc, „říká a dodává, že show The Stockyard také obsahuje obsahuje vzpomínky na Phar Lapa, včetně originálních fotografií a medaili trenéra Woodcocka. „Vyprávím lidem příběhy o panu Woodym, nikoliv ty osobní nebo rodinné, ale ty, které mi říkával o Phar Lapovi – jakože si nebyl jistý, že byl skutečně otráven. Jeho verzí bylo, že jej nepochybně předávkoval australský veterinář (málokdo ví o tom, že neměl veterinární vzdělání – vypracoval se z pouhého asistenta). Ale tenhle konec nemá pro media a veřejnost takové grády…  To už jsem zjistil dávno. I když já jediný vím, co mi pan Woody před svou smrtí řekl, lidé na to mají stejně svůj názor a ne vždy chtějí znát pravdu. Mnohem více je totiž přitahují ty nesmyslné teorie o gangsterech a o otravě.“

Wayne Hinchliffe provozuje show The Stockyard.

Wayne také vypráví podrobně o historii Phara Lapa, o jeho pobytu v USA, o zkorumpovanosti dostihů a o pokusu o atentát na Phar Lapa, kdy se legendárního koně někdo pokusil zabít před Melbourne Cupem. „Při dostizích jde o velké peníze, pokud máte koně, který je bezkonkurenční, je to špatné pro celý systém, protože lidé pak sázejí jen na něj a to se bookmakerům nelíbí – nevydělávají, ale prodělávají velké peníze,“ říká. „Proto se mezi nimi našli tací, kteří se Phar Lapa chtěli skutečně zbavit. Do filmu o Phar Lapovi pan Woody vložil všechny své vzpomínky a je skutečně takový, jak to prožil ve skutečnosti.“

„Před 15 lety mi vyřadila chřipka dočasně koně, takže jsem se rozhodl vytvořit The Stockyard jako poctu panu „Woodymu“ – mému mentorovi, svým předkům a koním.  Mé vystoupení v sobě pojí tradici, dovednosti, které jsou předávány z generace na generaci. Bohužel stačí jen jedna generace k tomu, aby dovednost zmizela a tradice byla zapomenuta. Pan Woody mě naučil jedné velké pravdě. Pokud koně násilím nelámeš, udělají pro tebe všechno a ze své dobré vůle! Naučil mě jak se vcítit do koně.“

Wayne říká, že to nebyl pouze pan Woody, kdo jej inspiroval k vytvoření show – jeho strýci měli po 2. světové válce cestovní rodeo a cestovali po celé Viktorii. „Pro mé strýce to bylo všechno jen o zábavě, zpívání písní, dovedností s bičem a lasem a kaskadérských tricích na koni,“ říká Wayne, který často vystupuje se svými dvěma dětmi, se svou partnerkou Marií Hanrahanovou, která mu poskytuje morální podporu. „Lidé přijdou na show The Stockyard a myslí si, že je to podobná show jako je Australan Outback Spectacular, ale my nejsme ve stejné lize.“

„To, co děláme, je skutečné, zatímco ostatní hrají pouze divadlo. To je skutečná dohoda. Naše zvířata nejsou vydrilovaní koně – učí se v průběhu show, triky dělají až v show. Jsou to klasičtí farmářští koně. Jejich úkolem je pracovat s dobytkem a tohle také vidí návštěvníci. “

Wayne Hinchliffe se svými koňmi

Wayne vyrůstal v Melbourne a znal Woodcocka už jako mladého chlapce, který pracoval ve stájích hned od skončení školní docházky. „Krmil koně jedním koncem a kydal na druhé straně„. Stal se učedníkem v obuvnické společnosti a dovednosti, které získal i nadále využíval při opravách kožených sedel a uzdeček ve stájích. Chtěl být žokejem, ale bohužel se mu nedařilo udržet váhu – tak se stal ošetřovatelem koní. V pozdních sedmdesátých letech Wayne nastoupil do  Woodcockovy stáje jako předák. „Měli jsme tam tolik koní, o které jsme se spolu starali, pracovali jsme hodně. Nebyl čas myslet na romantiku (Woodcockův život nebo Phar Lapova legenda ustoupily tvrdé práci).“

Poté se Wayne přestěhoval do Yarrawongy, aby pracoval na farmě svých rodičů. Na nějakou dobu si pronajal půdu a pěstoval tam 5.000 ovcí, pak se začal zabývat výcvikem mladých koní, tedy byznysem, který nedávno opustil. V polovině osmdesátých let, zatímco Wayne pracoval na farmě, Woodcockovi – který neměl děti – zjistili pneumonii a nakonec mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Woodcock opustil Melbourne, aby zakotvil u svého přítele v Yarrawonge. Zůstal v péči Wayneho, který se o něj staral dokud v roce 1985 nezemřel.

„Říkal mi, že nechce umřít v Melbourne. Zeptal se, jestli může jít ke mně. Řekl, že měl odejít do důchodu už před deseti lety místo aby se honil za dalším vítězem Melbourne Cupu,“ říká Wayne. „Maminka a táta se o něho starali o víkendech, já jsem ho ošetřoval přes týden. Byli jsme jako jeho rodina. Byli jsme si opravdu blízko… Když vzpomínáte, jak váš otec, dědeček nebo rodinný přítel umíral na rakovinu, je to vždycky velmi obtížné. Ty poslední vzpomínky před samotným koncem hodně bolí a jsou velmi, velmi těžké. „

Zdroj: https://www.weeklytimesnow.com.au
Překlad: Phar.Lap