Zcela náhodně se mi podařilo získat originální text smutečního dopisu, který mezi mnoha dalšími, obdržel Harry Telford jako kondolenci týkající se smrti legendárního Phar Lapa v USA.

Při čtení tohoto starého zažloutlého listu papíru, který ode mě dělilo bezmála 80 let, jsem prožívala velice silné emoce a přemýšlela, jak se musel cítit Harry Telford, který se mimo jiné ještě vyrovnával se ztrátou milovaného dítěte. Právě tehdy totiž dorazila z Ameriky ona strašlivá zpráva o smrtí  téměř zázračného koně…

63 A Bubo St.

Petone,

New Zealand

26. 4. 1932

Mr. H. R. Telford

Dear sir,

I wonder if you would think it impertinent of me, if I asked you to send me a small souvenier of „Phar Lap.“ I can not get realize that it can be true that „Phar Lap“ is dead. I have watched every race in which he has taken part and I have felt as proud and excited ad if he were my own. When I read of his death, I felt as if I had lost my only child. It is yet unberable to think of the „Red Terror“ as one dead and gone. Even if I just could have a piece of ribbon and know that it had touched his noble neck,

I should value it more thank gold. Hoping that you will not disappoint me,

I am

Frederick  Jeelet

Pan H. R. Telford

Vážený pane,

Přemýšlel jsem, zdali by bylo ode mne příliš troufalé požádat Vás o zaslání malého suvenýru týkajícího se Phar Lapa. Stále ještě mám problém uvěřit tomu, že je mrtvý. Sledoval jsem každý závod, ve kterém běžel a cítil jsem se tak pyšný, jako bych sám byl jeho majitelem. Když jsem četl zprávu o jeho smrti, cítil jsem se, jako bych ztratil jediné dítě. Je téměř nemožné představit si, že je „Rudý Teror“ mrtev a navždy pryč. Jen kdybych mohl alespoň získat kousek ozdobné stuhy – a vědět, že se dotýkala jeho vznešeného krku, vážil bych si této pocty více než zlata.

Doufám, že mě nezklamete,

Jsem

Frederick  Jeelet