Za všechno může „Brazilec“

V současnosti už víme, že Phar Lap v Menlo Parku uhynul v roce 1932, protože ho kdosi otrávil arzenem. Tím ale nic nekončí, protože v myslích většiny fanoušků hlodají otázky typu … Kdo? Proč? Jak? Kdy?

Phar Lap v sedle s Jimem Pikem (1931)
V roce 1931 byla Tichuana v Mexiku městem, kde téměř neplatily zákony. Ve své knize Příběh velkého koně popisuje autorka Isabela Carterová toto město takto: „Tichuana, schoulená mezi kopci, za kterými se na obzoru tyčí vysoké horské hvozdy, byla městem, kam mohl přijet každý – slušný člověk i darebák. Zvláště pak ve 30. letech 20. století kvůli prohibici v Americe proudily do města davy lidí, aby se  tu  dle libosti mohly oddávat bezuzdným pitkám a hazardu. V Agua Caliente sice také existoval  jakýsi spolek nazývaný Jockey Club, ale koňské závody nebyly  zdaleka jedinou atrakcí komplexu.  Hazard bujel všemi směry a s ním šla ruku v ruce i špatnost a lidská závist. Hráči, podvodníci a  členové mafiánských gangů se v Agua Caliente pohybovali jako ryby ve vodě. Jejich hlavním cílem bylo rychle a snadno vydělat velké peníze. Byl tady sál s kasínem, kde se hrál poker i několik salónů s ruletou. Zpestřením všeho pak byly právě sázky na koňské dostihy. Zkrátka  ráj pro všechny milovníky pravého hazardu.
Právě do tohoto prostředí přivedl Dave J. Davis svého zázračného koně a jeho tým. Davis byl zaslepen vidinou pohádkových 100.000 USD, které byly vypsány jako cena pro vítěze Agua Caliente Handicapu 1932. Byl to obchodník, který nade vše miloval peníze a  rád sázel „na jistotu.“ Austrálie už Davisovi  nevyhovovala: Phar Lap tam začal být tvrdě handicapován a Davis se obával, aby se jeho „stroj na peníze nezasekl“. Nabídka, která přišla z Agua Caliente mu poskytla perfektní šanci prosadit se  i v zámoří.  Měl perfektního koně s pohádkovou statistikou – 50 startů, 36 vítězství, 3 druhá a 2 třetí místa, který se v Austrálii během let 1929 a 1931 stal obdivovanou ikonou, a na kontě měl již 56.000 liber na vyhraných dotacích.“Otec plánoval vítězstvím v Agua Caliente získat i patřičnou publicitu,  jež by mu pomohla rozvinout  další spolupráci s předními americkými dostihovými dráhami. Pak by si mohl sám  sjednat výhodné podmínky,“ prozradil Davisův syn, Dick Davis. Také prozradil, že jeho otec se v  inkriminované době už sešel i s několika holywoodskými producenty, kteří chtěli odkoupit práva na Phar Lapův příběh a natočit snímek o „australském zázračném koni“.

Opatrování Phar Lapa na tomto náročném „výletě do USA“ dostal za úkol jeho věrný ošetřovatel Tommy Woodcock, protože stálý trenér Phar Lapa, Harry Telford se rozhodl, že zůstane na Braeside, kde měl již další koně v tréninku. Také Jim Pike, který s Phar Lapem ze 30 startů zvítězil 27x a 2x doběhli druzí, se rozhodl, že zůstane v Austrálii. Obával se totiž, že by nebyl schopen dosáhnout váhy, kterou handicapeři pro Phar Lapa v Agua Caliente stanoví. Byl tedy nahrazen schopným a váhově vyhovujícím Billym Elliotem, který si spolupráci s Phar Lapem vyzkoušel na šesti závodech, které do jednoho vyhráli. Celý tento výlet do USA byl  krokem do neznáma. První problém nastal již během pár hodin, kdy se Phar Lap nalodil a vyrazil směr USA. Cena pro vítěze  klesla ze 100.000 USD na „pouhých“ 50.000 USD. Kůň byl již na cestě, nebylo tedy návratu…

Phar Lap dostál své pověsti a i přes nemalé zdravotní komplikace v dostihu zvítězil, přičemž pokořil i rekord dráhy. Woodcock měl v USA plné ruce práce, nejen s tím, aby Phar Lapa  na dostih dobře připravil  za podmínek, které sám příliš neznal, ale byl  rovněž neustále atakován americkými trenéry, novináři i samotným Davisem. Mladičký ošetřovatel v roli trenéra čelil nepředstavitelnému tlaku. Jen těžko si dokážeme představit, všechny pocity, které se mu  během přípravy mohly honit hlavou. Ocitl se v cizí zemi, kde kolem sebe cítil jen nepřátelství a zlobu. Jeho odpovědnost ještě vzrostla, když Davis týmu oznámil, že na Phar Lapa vsadil obrovskou sumu peněz. Tato sázka se samozřejmě uskutečnila nelegálně, u tzv. „černých bookmakerů.“ A to navzdory faktu, že v roce 1930 se Davis sám přesvědčil o tom, že když jde o peníze, nezná dostihové podsvětí bratra! I tak znovu riskoval Phar Lapův život… V Austrálii se naštěstí díky  intuitivnímu zásahu Tommyho Woodkocoka koni nic nestalo. V Tichuaně se podobný útok na šampióna  před dostihem kupodivu neopakoval, ale Woodcock byl neustále ve střehu. Obával se, aby se  dostihové podsvětí nepokusilo zaútočit na koně přímo během závodu, neboť Phar Lap znamenal pro bookmakery obrovské ztráty – pokud by v dostihu opravdu zvítězil! Právě z toho důvodu dostal Elliot do dostihu odre, aby se držel zpátky a pak zautočil rychle…

Ihned po dostihu dostal Davis  nabídky šesti kanadských dostihových drah, které  byly ochotné zaplatit veškeré náklady a honorář za to, že Phar Lap poběží právě na jejich dráze. K  těmto žádostem se vzápětí připojily i dráhy Washington Park a Arlington Park. Publicita zafungovala přesně podle plánu… Phar Lap se podle očekávání dostal až na první stránky prestižních novin a časopisů a média vesměs pěla chválu a předháněla se v superlativech! Všechno šlo tak, jak si Davis naplánoval, Phar Lap se  v USA stal senzací! Jenže o 14 dní později  – 5. 4. 1932 – zhatila Davisovy plány Phar Lapova tragická a nečekaná smrt. Šampión skonal s hlavou v rukou svého věrného ošetřovatele Tommyho Woodcocka. Zázračný kůň byl pryč a velké plány rozfoukal vítr jako zrnka písku…Média okamžitě spustila lavinu spekulací. Australský reportér „Cardigan,“ dopisovatel pro Melbourne Herald, napsal, „že australský veterinář Bill Nielsen, prohlásil, že Phar Lap uhynul na následky otravy.“ Nielsen prý „Cardiganovi“ mezi čtyřma očima sdělil, že „viděl sliznici Phar Lapova žaludku a nebylo pochyb, když zjistil, že polovina sliznice byla zarudlá a ztratila svůj přirozený tvar. Byl bych samozřejmě rád, abych mohl přijít na jiný důvod, ale je to nemožné, viděl jsem to na vlastní oči.“ Další den Cardigan čtenáře informoval, „že sad, naproti stájím, kde byl Phar Lap ustájen, se nacházel v místě, kde před pár dny provedli postřik stromů i trávy proti škůdcům a že příměsí postřiku byl právě arzen„. A ještě doplnil, že vláda USA se domnívá, že „tento postřik mohl vítr zanést až do výběhu, kde se Phar Lap pásl.“

Během několika málo týdnů vzklíčil nespočet různých teorií, které přetrvaly. Nikdo přesně nedokázal určit, co opravdu způsobilo smrt zázračného koně… Byl skutečně úmyslně otráven? Odpoveď na tuto otázku přinesl až výzkum dr. Kempsona z roku 2006.Woodcock v roce 1983 v rozhovoru pro deník Sporting Globe nevnesl do celé kauzy ani trochu jasno. Nejprve tvrdil, že veterinář Nielsen konstatoval, že Phar Lap byl otráven ještě před tím než zvíře uhynulo. Dodal, že jen bezmocně sledoval svého milovaného „Bobbyho“ jak se svíjí v bolestech…  Popsal, také velmi detailně, jak Phar Lap uhynul: „Řehtal. Sténal. A já okamžitě běžel, abych se mu pokusil pomoct. Potácel se směrem ke mě, strčil mi nos pod paži a pak jsem uslyšel ten zvuk – znělo to, jakoby v něm něco explodovalo. Z nozder se mu vyvalil proud krve a celého mě postříkal a on..on padl k mým nohám..a byl mrtvý.

Popisoval, také, že si Dave Davis najal analytiky, kteří zjistili přítomnost podezřelé látky, ale její koncentrace nebyla prý dostatečně silná, aby Phar Lapa dokkázala zabít tak rychle. Naproti tomu vládní experti  toto prohlášení dementovali a usoudili, že množství jedu naopak na otravu zvířete stačilo.

Když jsem se dostal z počátečního šoku a mohl jsem opět myslet, snažil jsem se vybavit si každičký moment toho, co se v Americe odehrálo. Skládal jsem dohromady tváře, události a hledal cokoliv podezřelého. Vybavila se mi všechna ta varovná slova. V mojí mysli  byl klíč k pachateli, jenže zločinci se obvykle příliš dlouho na místě nezdržují. Neměl jsem  žádný důkaz, takže moje vysvětlení by asi znělo dost povrchně, proto jsem se rozhodl, že si ho nechám pro sebe.  O Phar Lapa jsem měl strach od počátku. Mé obavy se stále stupňovaly – hlavně před závodem. Byl jsem ostražitý a od Phar Lapa jsem odcházel jen na nezbytně nutnou dobu, abych ho maximálně chránil.

Woodcock dále tvrrdil, „že už před dostihem byl jedním kovářem varován, aby dával bedlivý pozor na to, co Phar Lap žere a pije, pokud chce, aby se  vůbec dočkal závodu. Dále mu prozradil, že sice  nikdy neviděl toho, kdo koně dopuje, ale  prý se proslýchá, že v Agua Caliente operuje celý gang, který tyto nekalosti praktikuje s prokazatelnými výsledky„.

Woodcock si rovněž vybavil malého chlapíka, který aniž byl o to požádán, měřil na dráze čas a když Phar Lap zaběhl 800m za 48 sekund, záhadně zmizel. Po tréninku se Woodcock ptal, kdo to byl, a jeden nejmenovaný zdroj jej označil za člena výše zmíněného gangu. Woodcock si rovněž vybavil podivného chlapíka, kterého pojmenoval „Brazilec.“ Byl to vysoký cizinec a podle mínění ostatních  trenérů měl v dopování koní prsty právě on. Ve stájích se prý často děly podivné věci, když byl tenhle „Brazilec“ poblíž.

Byl jsem v šoku, když  jsem „Brazilce“ spatřil v Menlo Parku jen pár kroků od stájí, kde odpočíval Phar Lap.A za několik dní později Phar Lap uhynul na otravu,“ pronesl zastřeným hlasem Woodcock.
Neměl jsem ale reálný důkaz, že ten chlap by byl něčeho takové opravdu schopný, mohly to být i pomluvy, ale byl jsem vystrašený. V noci jsem nemohl usnout a často jsem pak myslel na Phar Lapa a na „Brazilce“. Vím, že to bylo rouhání dávat toho koně dohromady s gangsterem, ale nemohl jsem jinak. Byl jsem vnitřně přesvědčený, že právě tenhle muž byl odpovědný za to, že Phar Lap uhynul. Oloupil svět o nejlepšího koně vůbec!“Woodcock zůstal chvíli v Americe a trénoval pro pár prominentních majitelů. A netrvalo dlouho a opět se s „Brazilcem“ setkal. Opět se procházel po stájích, kde Woodcock pracoval. Woodcock uvedl, že  v roztržce mu „Brazilec“ vpálil do tváře slova „Měl jsem tě zabít tu noc, když jsem se postaral o Phar Lapa!“ Po tomto indicentu si Woodcock vybavil, že si několikrát vzal prášky na spaní a připustil, že se mohlo stát, že k Phar Lapovi do boxu  se mohl někdo dostal právě v době, kdy medikament účinkoval… Rozhovor s reportérem pak zakončil slovy: „A tohle je pravdivý příběh o tom, jak zemřel Phar Lap.“

Ačkoliv postupně odkrýváme střípky všech možných verzí, není možné s jistotou příjít na  to, co se tenkrát v Americe událo, neboť i Tommy Woodcock často měnil své výpovědi. Zlomek dostihové komunity nicméně věří, že Phar Lapova smrt byla jen nešťastná náhoda. V Davisově rodině naopak přetrvával názor, že ryzák pravděpodobně uhynul na předávkování arzenem, který se v jeho organismu postupem času nahromadil, neboť Harry Telford arzen užíval do svého „zázračného“ tonika.

Cardigan„, jeden z nejlepších reportérů australského turfu 30. let 20. století zase věřil, že Phar Lap se stal obětí dostihového podsvětí. Po svém návratu do Austrálie totiž prohlásil, že „Phar Lap docela určitě nezemřel na následky koliky, ale byl úmyslně otráven.“ Zdůraznil, že šampiónova smrt nebyla důsledkem konzumace intoxikované trávy, protože ostatní koně se  na tom místě také pásli a nic se jim nestalo. Jeho teorie se tehdy opírala o zlomovou myšlenku: Phar Lap by zcela jistě nalákal fanoušky do Kalifornie, čímž by Agua Caliente ztratilo mnoho ze svých stálých zákazníků, takže bylo třeba jej včas zastavit…Zdroj: heraldsun.com.au

Překlad: Phar.Lap

„Vím, jak zemřel Phar Lap“

John Mason (64) promluvil…
Phar Lapa zabila vojtěška,“ tvrdí trenér dostihových koní ze South Waikato, John Mason. Říká, že  opravdovou příčinu šampiónovy smrti v roce 1932, tedy v době jeho pobytu v USA a Mexiku, mu  prozradil sám Tommy Woodcock, který také velice striktně trval na tom, aby celou věc držel v tajnosti až do jeho smrti. Video zde.

„Nyní  nastal čas, aby se všichni dozvěděli utajovanou pravdu,“ doplňuje dále Mason. „Woodcock mi v kostce nastínil, co se vlastně tenkrát stalo. Vraceli se z Mexika a Phar Lap už dlouho neměl zelené,“ dodává Mason. „Jeli do Kalifornie po nějaké cestě a najednou uviděli louku, na které rostla vojtěška. Tak zastavili, vyvedli koně ven z přepravníku a dopřáli mu pořádnou pastvu. Všechno se zdálo být v pořádku, ale ráno, 5. 4. 1932, se Phar Lap nadmul a  o pár hodin na to uhynul.  Woodock a ostatní zpanikařili  a tak si vymysleli ten příběh o otravě, aby skryli vlastní vinu.“

Mason (64) také tvrdí, že ho Woodcock do příběhu zasvětil v roce 1982 při Melbourne Cupu, ve kterém běžel i jeho kůň Tallifer. Jelikož Talliferovi nevyhovovalo ustájení ve stájích Epsom, Woodcock nabídl Masonovi ustájení ve svých stájích, které ležely nedaleko. Mason věří, že jediným důvodem, proč mu Woodcock všechno pověděl, bylo, že  poté, kdy se dozvěděl, že jeho předkem byla novozélandská trenérská superstar – Dick Mason, k němu získal důvěru, protože Dick Mason byl  přítelem Harryho Telforda, Phar Lapova trenéra.

Phar Lap a Tommy Woodcock, 20. 3. 1932

Tommy mi přímo řekl, že mi chce povědět něco, co ještě nikdy nikomu neřekl a vyjádřil se velmi jednoznačně, že by se to mělo dostat na veřejnost, ale až po jeho smrti, už proto si myslím, že to myslel  vážně. Nemám tušení, proč se s tím svěřil zrovna mě. Snad proto, že Telford a můj předek RJ Mason měli mezi sebou velmi přátelský vztah. Jsem si vědom toho, že tento fakt asi zlomí srdce mnoha Australanům, kteří Tommyho obdivovali, ale pravda musí vyjít najevo.“ 

Woodcock se stal slavným právě díky Phar Lapovi, jejich nerozlučné přátelství věšlo do historie. Byl nejen jeho ošetřovatelem, ale také pracovním žokejem, odjezdil téměř všechny tréninkové práce a často spával u jeho boxu. V roce 1932 se stal oficiálním trenérem pro americkou výpravu. Téměř až do své smrti v roce 1985 Woodcock horlivě oponoval tezím, že kůň byl otráven, ale nikdy neřekl, proč.

V roce 2006 přišli vědci s převratným důlkazem o tom, že Phar Lap zkonzumoval arzen asi 35 hodin před smrtí a vody se zdály býti utišeny, ale pak proti této tezi vystoupil Graeme Putt, fyzik z Nového Zélandu a autor nové knihy Phar Lap – nevyřčený příběh (angl. Phar Lap – the Untold Story) , který poukázal na to, že kůň  nejevil žádné známky, které by nasvědčovaly tomu, že by za jeho smrt byl odpovědný arzen.  Sám pak ve své knize tvrdí , že Phar Lap zemřel na bakteriální infekci.

Mason se ale staví proti oběma zmíněným teoriím, možná i to bylo podnětem, aby konečně  vypustil utajované tajemství a pokusil  se osvětlit fakta. „Slyšel jsem hodně o obou teoriích, ale bakteriální infekce zní celkem nelogicky, stejně jako otrava arzenem. Tommy byl velmi vážený a myslím si, že to, co mi tenkrát sdělil, opravdu nikdy nikomu jinému neřekl.  Domnívám se, že se to opravdu mohlo stát. Vojtěška je velmi zrádná nejen u krav. Co mohla způsobit koni, který už nějakou dobu neměl v hubě ani kus zeleného, si netroufám odhadnout.“

Masonova výpověď koresponduje s výpovědí reportéra Herald Sun v roce  1983. Při interview měl Woodcock sám  prohlásit, že se domnívá, že existuje ještě jedna  příčina Phar Lapovy smrti, ale odmítl ji sdělit. Řekl prý doslova: „Existuje ještě jedna možnost, jak mohl zemřít, ale tu vám nepovím, protože to nevím jistě.“ Celý článek zde

 
Zdroj informací: stuff.co.nz
Překlad: Phar.Lap
Zdroj obrázků: stuff.co.nz

Arzen aneb jeden slavný koňský příběh

Deborah Blum

Jméno Phar Lap pochází z Thajštiny a znamená blesk či záblesk z nebe, který mizí stejně rychle jako se objeví a v noci pak na obloze vypadá jako jiskra. A přesně takový byl i on, velký, mohutný ryzák z Nového Zélandu trénovaný v Austrálii, jehož překvapující rychlost mu pomohla stát se jedním z nejslavnějších koní své doby. Ano, ti povolanější už vědí, že je řec o Phar Lapovi, právě on byl podle časopisu International chemistry journal odstraněn pomocí velké dávky arzenu.

Samozřejmě, všichni, kteří sledují vývoj dostihového sportu z historického hlediska, nejsou výsledkem tohoto výzkumu zase tak moc zaskočeni. Celá pravda sice vyšla najevo až v roce 2006, ale nedoložený předpoklad existoval ode dne, kdy Phar Lap 5.4.1932 v Menlo Parku vydechl naposledy. V dostihových kruzích se o otravě spekulovalo od počátku – podezření na úmyslnou otravu šampióna bylo jedním z možných vysvětlení, neboť v Americe ve 30. letech 20. století vládla nejen mafie, ale též tzv. hráčské syndikáty. Nebylo tajemstvím, že mnoho velmi vlivných lidí proti australskému „zázračnému koni“ vsadilo nemalou částku… Po jeho fantastickém vítězství tito lidé o své peníze samozřejmě přišli. V Austrálii se bookmakeři pokusili Phar Lapa zprovodit ze světa ještě před závodem, ale naštěstí se jim  atentát nepovedl , zvláště díky včasnému zásahu ošetřovatele Tommyho Woddcocka.

Phar Lap  po vítězství v Agua Caliente handicapu, 1932

Po vítězství v Agua Caliente se Phar Lap stěhoval na soukromou farmu v Kalifornii, kde měl být ustájen do doby než Davis dohodne další podmínky. Ráno, 5. 4. 1932, však  kůň vykazoval známky  netečnosti , která postupně přešla v bolestivou agónii. O pár hodin později byl  šampión mrtev. V ten moment  přišly na řadu dohady o vině a nevině všech, kteří se ve zmíněnou dobu vyskytovali  ve stáji. Podezření se nevyhnul ani sám Woodcock. Lze tedy s jistotou říci, že podezření na otravu provází Phar Lapův příběh ode dne, kdy jeho srdce přestalo navždy bít. Samozřejmě se vyskytly i další teorie, které se snažily vysvětlit skon koně více realisticky – od trávících problémů až po neúmyslnou otravu pesticidy, kterými byla ošetřena tráva na ranči.

Jelikož byl Phar Lap neuvěřitelně inteligentní kůň, všichni, kteří s ním kdy přišli osobně do styku tak neoplakávali jen ztrátu skvělého atleta, ale především nevyčíslitelnou ztrátu nezapomenutelného přítele. Sám Harry Telford prohlásil: „Žádný člověk neměl tolik citu. Byl skoro jako člověk, uměl všechno jen nemluvil… Jak já ho měl rád.“

Ryzák byl takový hrdina a ikona, že fanoušci  rázně požadovali přesunutí  jeho těla zpět do Australie. Davis se po konzultaci s Telfordem nakonec rozhodl, že Phar Lapovo srdce pošle do Austrálie, kostru do Dominion muzea na Novém Zélandu a kůži šampióna do Národního muzea Viktoria v Melbourne.

V roce 1932 bylo napsáno mnoho písní oslavujících jeho heroické výkony a v roce 1983 se Phar Lap objevil i na stříbrném plátně ve filmu, který převyprávěl jeho životní příběh. Málokoho by v té době napadlo, že odpověď na palčivou otázku šampiónova skonu přinese vzorek z jeho hřívy. Australští vědci rozluštili záhadu pomocí speciálního mikroskopu, jehož paprsky odhalily, že arzen byl v těle šampióna přítomen ještě před tím než uhynul.

V případě Phar Lapa mohli tedy vědci zcela jasně určit, že arzen se do těla koně dostal přes trávící sytém, z čehož vyplývá, že den nebo dva dny před osudným kolapsem musel zkonzumoval opravdu velkou dávku arzenu. Případ Phar Lap byl vyřešen.

Odborná vědecká hantýrka, která popisuje ostudnou epizodu z dějin dostihového sportu, v žádném případě nemůže vystihnout rozhořčení, které se v Austrálii zvedlo. Neexistence fair play a příklad nesportovního jednání lze jen těžko ospravedlnit, přesto díky vědcům máme odstrašující příklad toho, jak fungoval dostihový průmysl ve 30. letech 20. století – špinavé peníze vsazené na špatného koně přinesly smrt a beznaděj.

To není spravedlnost! Phar Lap si totiž zasloužil daleko víc. Skromný ryzák neměl být jen pouhou kometou, která proletěla nad dostihovým nebem, aby v zápětí pohasla ve tmách jako zmíněný blesk na nočním nebi. Zasloužil si šanci dokončit svou kariéru a těšit se ze slávy jako starý kůň na zelených pastvinách… Věřím, že kdokoliv v dubnu 1932 přinesl do stájí onu osudnou dávku arzenu, byl po zásluze potrestán. Ten, kdo tento čin spáchal, si totiž podle mého názoru zasloužil shořet v pekle.

Podle článku Deborah Blumové zpracovala Phar.Lap

Publikováno dne: 23.7.2010
Zdroj informaocí:scienceblogs.com
Zdroj obrázku: archiv autorky

Strašák zvaný „anterior enteritis“

 

Rozhodně je celkem směšné, když cestujete na konferenci, abyste mluvili o infekčních onemocněních a pak se vrátíte domů s otravou z jídla. Když pak člověk ulehne totálně zničený do postele v relativně nefunkčním stavu, má hodně příležitostí k tomu, aby ocenil výhody a nevýhody „zvracení.“
Zvracení sice není nikomu z nás příliš příjemné, ale na druhou stranu je pro náš organismus neskonale užitečné. Jednou z anomálií, kterou koně ve svém těle mají, je, že zvracet nemohou. V jejich zažívacím traktu nastává velký problém! Zatímco lidé se nepříjemného tlaku v žaludku zbaví právě zvracením, žaludek koně se začíná nafukovat. Celý proces může skončit tím, že žaludek praskne a jeho obsah se vyleje do dutiny brišní.

Tento stav je fatální a vede k okamžité otravě organismu postiženého zvířete tím, že se do těla dostanou bakterie obsažené ve střevech. Každý rok takto umírá nespočet koní.


K prasknutí žaludku obyčejně dochází po ucpání tenkého střeva. V takovém případě je nezbytné ihned provést operaci. Pouhé nafouknutí se ale často zvrtne v duodenitis/proximal jejunitis či anterior enteritis. Příčina této nemoci byla pro vědce po celé roky jakousi „enigmou.“ Její vznik nelze dodnes zcela přesně vysvětlit. Víme, že nemoc vyvolává bakterie, která se nazývá Clostridium, právě ta je spouštěcím syndromem. Tato bakterie byla objevena zejména v žaludku koní trpících anterior enteritis, ale nevyskytuje se u koní trpících roztažením žaludku z jiných příčin. Je potřeba dalšího výzkumu, aby se zjistily přesné souvislosti mezi jednotlivými zeměpisnými regióny, což může být důležitý poznatek v tom, jak s touto nemocí bojovat.

Australský fenomén Phar Lap zřejmě uhynul právě na tuto nemoc, která v roce 1932 nebyla ještě objevena. Více zde.

Zdroj: http://www.equidblog.com/tags/anterior-enteritis
Zdroj obrázků: Internet

Jak uvěřit neuvěřitelnému?


A teď už zbývá jen jeden podpis, zde, pane Davisi.“ Právě v tom okamžiku se na stole filmového producenta rozdrnčel telefon. Muž zvedl sluchátko a chvíli naslouchal. „To jsou strašné zprávy,“ prohlásil a zavěsil. Podíval se přímo na Dave J. Davise. „Váš kůň, Phar Lap, je mrtvý.“ Davis oponoval: „To není možné! Včera jsem mluvil s týmem a tvrdili mi, že kůň je ve výborné kondici!“ Dave J. Davis byl však znepokojen a ihned volal do Menlo Parku. Myslel si, že si z něho někdo tropí blázny. Ed Perry mu sdělil: „Bylo to velmi rychlé, Dave.“ Ale jak? Jak, nepřestával se ptát sám sebe. Zavěsil a zhroutil se do sedačky. Pak náhle vyskočil se slovy: „Musím okamžitě tam!“ Filmový producent s kamennou tváří přikývl. Další slova byla zbytečná. Věděl, že už nebude žádný film o zázračném koni jménem Phar Lap. „Ještě nic neruště,“ pokračoval Davis. „Osobně zjistím, co se stalo! Najmu si letadlo, pokud bude třeba,“ prohlásil a zmizel za dveřmi.


V Menlo Parku se zatím před areálem stájí scházeli repotéři pozvaní na odpolední show. Jenže dveře stájí byly zamčené a všude vládlo podivně svíravé ticho. Něco se dělo. Když se Phar Lap a jeho ošetřovatel stále neobjevovali, pojali novináři podezření. V tom se zpoza rohu vynořil jeden ze stájníků. Nedočkaví reportéři jej okamžitě zasypali všetečnými otázkami. „No tak, co se to tu děje? Je snad Phar Lap nemocný nebo co?“ Mladík byl bílý jako křída, zakroutil hlavou a tiše šeptl: „Je to daleko horší, panové.“ „Cože? Chcete snad naznačit, že je mrtvej?“ Ošetřovatel přikývl a vydechl: „Ano, uhynul dnes dopoledne tady ve stájích.“

Australský reportér Bert Wolfe přijel do Menlo Parku mezi prvními, chtěl udělat rozhovor s Tommy Woodcockem a předpokládal, že by mohl přesvědčit Davise, aby mu prozradil nějaké horké novinky, jak pokračují jednání s filmovou společností ohledně příprav natáčení filmu o „zázračném koni.“


Ošetřovatelé ve stájích brali Wolfa téměř jako člena Phar Lapova realizačního týmu. Woodcock se vyjádřil jasně – je to přítel a může přijít do stáje kdykoliv se mu zachce. Jakmile tedy Bert vstoupil do prostoru stájí, ošetřovatelé ho ihned informovali o situaci. „Woodcock je úplně na dně, obviňuje sám sebe. Všichni doufáme, že u sebe nemá nějakou zbraň – je na tom špatně, obáváme se, aby si nechtěl sáhnout na život.“ Wolfe na nic nečekal a běžel za Elliotem. „Jedna zbraň tu byla, ale schovali jsme ji před ním do sena,“ pošeptal mu Elliot.

Krátce poté dorazil do stájí i veterinář Bill Nielsen doprovázený doktorem Masoerem. Personál pomohl přemístit Phar Lapovo obrovské tělo na podložku a veterináři začali s ohledáváním těla. „I kdyby to byla kolika, k uhýnu by nedošlo tak rychle,“ prohlásil Masoero a kroutil nevěříčně hlavou. „I kdyby dostal silnou koliku, nemohl umřít za pár hodin – možná za pár dní, nebo za den, ale ne takhle rychle.“

Bert Wolfe už víc slyšet nepotřeboval. Věděl, že se musí urgetně spojit s Austrálii. Zavolal přímo do redakce a nařídil editorovi, aby na titulní stranu dal přesně to, co mu nadiktuje. Krátce na to se na stránkách největších austrálských deníků objevily zprávy začínající slovy „Menlo Park, Kalifornie, úterý, 3.48…“ následovalo osudné oznámení, které srazilo Austrálii na kolena: „Phar Lap, australský šampión, dnes zemřel.“


Ve středu ráno se Harry Telford vracel z ranního tréninku. Chystal se právě na snídani, když mu zavolal reportér deníku The Herald. „Ach,“ vzdychl Harry, „to asi máte špatného informátora. S Davisem jsem mluvil včera, ujistil mě, že Phar Lap se má výborně.“ Na druhém konci linky bylo chvíli hrobové ticho. Pak se ozval reportér: „Obávám se, že je to pravda, pane Telforde. Máme na ranči svého člověka a ten potvrdil, že Phar Lap v Menlo Parku opravdu uhynul. Veterináři si myslí, že příčinou mohla být silná kolika, ale nejsou si jistí.“ V ten okamžik Harry Telford cítil jako by mu srdcem projel ostrý nůž, musel se zachytit zdi, aby neupadl. Sluchátko mu vypadlo z rukou. Svalil se do křesla a zabořil hlavu do vrásčitých dlaní. „Ach můj bože, to je strašné! Jako bych ztratil další dítě! Ale proč? Proč?! Přeci nemohl jen tak umřít?!

Poslední týdny prožívali Harry a Vi peklo za zemi. Malá Louisa (Harryho dcera) byla vážně nemocná. Doktoři byli bezradní.“Může to trvat týden, ale může to taky trvat měsíce nebo roky,“ tvrdili svorně. Jednoho dne, když se Harry vracel ze stájí domů, mu v ústrety běžel jeden z jeho účedníků. „Špatné zprávy, šéfe,“ křičel už zdálky. V zápětí našel Harry svou ženu svírající nehybné tělíčko, které sotva poznalo, co je to žít. Smutek byl obrovský.

Zabili Phar Lapa, je mrtvý!“ řekl Harry své ženě. Cappy s sebou trhnul. Nechápal ještě zcela, co znamená být mrtvý, ale najednou byla jeho malá setřička pryč a kůň, kterého miloval ji téměř okamžitě následoval. Začal plakat. Vi se odmítla znovu poddat zoufalství. Snažila se být silná alespoň navenek, uvnitř však naříkala ve smrtelné agónii. Tolik špatných věcí za tak krátkou dobu.


Jim Pike se tu hroznou zprávu dozvěděl z rozhlasu u holiče. Seděl zrovna na křesle a nechával si zastřihovat vlasy. V salónu hrálo rádio. Jimmy ho neposlouchal, byla to jen zvuková kulisa na pozadí. Holič se k němu naklonil a řekl: „Tak co, Jime, myslíte si, že se Phar Lap stane nejbohatším stakes vítězem na světě? Myslím, že je nejlepší.“ Právě v ten okamžik se z rádia ozvalo: „Přerušujeme vysílání a přinášíme vám nejnovější zprávy,“ oznámil hlasatel a pokračoval: „Phar Lap uhynul. Dnes dorazila zpráva z Ameriky, že zázračný kůň dnes zemřel v Menlo Parku nedaleko San Franciska. Budeme Vás informovat, jakmile se dozvíme další podrobnosti.“ Pike vyskočil z křesla a kroutil hlavou. „Oh, ne, to ne! Byl tak dobrý…byl nejlepší!

Zdroj informací: Michael Wilkinson – The Phar Lap Story Překlad: Phar.Lap
Zdroj obrázků: Internet