Předurčen k úspěchu a vytrvalosti – Phar Lapův úžasný rodokmen

Phar Lapův rodokmen jasně ukazuje, že jeho úžasná rychlost a vytrvalost není „náhodná“. V řádcích jeho rodokmenu můžeme jasně číst, že jeho otec Night Raid po Radium (Bend Or – Taia) ze Sentiment, jejímž otcem byl Spearmint, vítěz anglického Derby a nejlepší syn skvělého Carbina. Matkou Sentiment byla Flare, která byla z Glare po St. Frusquin.

Continue reading

Alex Roberts, geniální chovatel či skrblík?

Alex Roberts

V roce 1924 byl pro chovatele plnokrevníků Alexe Robertse nákup rodokmenově výtečného hřebce Night Raida (GB) za 735 liber velice těžkým rozhodnutím. Nikdy totiž za koně příliš neutrácel, i když si rozhodně nemohl stěžovat na nedostatek finančních prostředků. Pro svůj chov nenakupoval drahé koně ze zásady.  Byl totiž tak trochu skrblík. Pořizoval si koně s pochybným původem a to i když mu  nabízeli kvalitní hřebce s dobrým původem.  Svůj chov tak vybudoval na jedincích nevýrazné chovné hodnoty. Vkrádá se tedy otázka, zdali dopředu tušil, že se Night Raid zakrátko stane jedním z nejvyhledávanějších plemeníků Austrálie 30. let 20. století, anebo bylo vše jen dílem prosté náhody? 

Dle vyprávění rodinných příslušníků byl Alex Roberts v mládí okouzlující mladík s dobrým vkusem a slabostí pro hezká (a bohatá) děvčata. Nebylo se tedy čemu divit, že se oženil s atraktivní Ethel Moorhousovou, jejíž rodiče byli samozřejmě jaksepatří za vodou. Zpočátku se zajímal i o lokální politiku na Timaru, chodil na ragby a kriket, ale víc ho lákaly koňské a psí dostihy.Netrvalo dlouho a přešel ze strany pouhého účastníka a sázejícího na stranu druhou a začal dostihové koně chovat. Téměř okamžitě proslul svými trefami do černého.

První chovatelské úspěchy slavil, když své klisny poslal k plemeníkovi jménem Martian. Dodnes je ovšem sporné, zdali by tak učinil, kdyby majitel plemeníka nebyl s jeho rodinou spřízněn sňatkem. Lze se tedy domnívat, že dostal speciální cenu, platil-li vůbec něco…

Koně z jeho chovu se v dostizích velmi dobře umisťovali. Roberts byl po celý život neúnavným dříčem a vizionářem, který  vždy zvažoval všechny možnosti, aby dosáhl splnění svých cílů. Ještě před svatbou přišel k poměrně slušné sumičce peněz, s nimiž však dokázal řádně naložit a zajistil si tak slušný příjem pro léta příští.
Psal se 16. listopad 1930. Roberts seděl na své dřevěné verandě a s pýchou obdivoval svou nejdražší investici – hřebce Night Raida.

Night Raid (GB) – tato fotografie jej zachycuje v roce 1932.

Po bouřlivých 14 dnech australskou i novozélandskou dostihovou scénu opanovali jeho výteční potomci: Phar Lap a Nigtmarch, pocházející z jeho chovu na Seadown Studu. Byl pyšný – jeho odchovanec Phar Lap zvítězil ve čtyřech klasických dostizích během jediného mítingu. Připsal si mj. i lehké vítězství v Melbourne Cupu 1930! „Jeho“ Phar Lap byl postrachem všech majitelů dostihových stájí a dokonce i realizační tým jeho polobratra – Nightmarche. Trenér koně, Alec McAulay i majitel Alf Louisson se Phar Lapa zalekli natolik, že se rozhodli vrátit se se svým svěřencem raději zpět na Nový Zéland a to i za cenu, že  do New Zealand Cupu byl Nightmarchovi předepsán váhový handicap 60 kg. /Pozn. v té době se žádnému koni nepodařilo donést do cíle víc než 57 kg/. Přesto se McAulay a Louisson jednoznačně shodli v názoru, že je pravděpodobnější, že Nightmarch zvítězí s váhovým handicapem než porazí Phar Lapa.

Nightmarchův návrat na Nový Zéland tak signalizoval Phar Lapovu dostihovou dominanci. Vezmeme-li v úvahu, že Nightmarch vyhrál Melbourne Cup v roce 1929 (Phar Lap tehdy skončil třetí) a díky svému vítězství se stal teprve druhým koněm trénovaným a narozeným na Novém Zélandu od roku 1916, kterému se podobný triumf podařil (první byl Sasanof v roce 1916). Ve stejném roce překonal čtyřletý Nightmarch váhový rekord, když s 58 kg v sedle hravě zvítězil jak v Epsom Handicapu, tak v ceněné Cox Plate. Mnozí turfmani mu připisovali status nejlepšího mílaře Austrálie pro rok 1929. Hravě naplnil předpoklady svého trenéra a majitele, ale pokud šlo o Phar Lapa, byl vždycky až druhý. 
Alex Roberts měl všechny důvody být sám se sebou spokojený. Jeho „nemoderní“ plemeník se nyní stal horkým želízkem v ohni pro všechny australské chovatele plnokrevníků. Jeho dva synové si připsali šest vítězství a jedno druhé místo v klasických dostizích – to byl rekord, který jen tak nějaký plemeník nepřekoná. Vždyť Night Raid dal vítěze největších dostihů Austrálie: Melbourne Cupu a Cox Plate! 
Pomineme-li však výborný rodokmen, neměl Night Raid příliš velkou šanci, že se stane plemeníkem, neboť ve Velké Británii byl na dráze jen průměrným koněm, proto také bylo rozhodnuto o jeho exportu na Nový Zéland. Nicméně tam se dokázal prosadit a zapsat své jméno navždy do historických análů trufu jako otec dvou fenomenálních koní, díky čemuž se jeho připouštěcí poplatek v srpnu roku 1931 vyšplhal z původní sumy 20 liber, jež platili chovatelé v roce 1924, na neuvěřitelných 130 liber. Pro srovnání: připouštěcí poplatek předních novozéladských plemeníků – Chief Rulera a Illiada – se pohyboval okolo 100 liber. V Austrálii vévodili žebříčku tři přední plemeníci – Constant Son, Heroic a Highfield a jejich připouštěcí poplatek čítal také 100 liber.

Roberts musel být zřejmě Night Raidem naprosto posedlý, uvážíme-li, že jistý kupec mu za něho nabídl pohádkovou sumu 10.000 liber (!!!), což byla v době hluboké ekonomické krize nehorázná částka, která by chovatele zajistila po zbytek jeho života, ten však s díky odmítl.

Toto nás přivádí k věčné otázce, kterou si kladou chovatelé plnokrevníků po celém světě. Týká se chovatelského spojení, které dalo dostihovému světu Phar Lapa. Byl ryzák opravdu výsledkem pečlivého chovatelského plánu, nebo byl – jak se často říká – zázrakem, který překonal svůj „skromný“ původ?

Fotografie Phar Lapových rodičů – vlevo Entreaty s Phar Lapovým bratrem,
vpravo Night Raid (GB) v dražebním ringu. Jeho anglický majitel byl přesvědčen, 
že hřebec je naprosto k ničemu a veřejně zpochybnil, že byl mohl být otcem 
fenomenálního Phar Lapa.

Alex Roberts je ve Phar Lapově  příběhu často přehlíženým elementem, proto byly otázky tohoto typu dlouho zcela ignorovány. Bohužel dnes je již těžké na ně nalézt adekvátní odpovědi, neboť chybí záznamy, ale možná nám může mnohé vyjasnit, když se podíváme na život chovatele Robertse – i když jej budeme načrtávat pouze jako malíř skicu.

Ale o tom si povíme zase příště…
Autorka článku: Phar.Lap
Obrázek: Melboursnké Muzeum 

Eclipsův odkaz

Dříve se věřilo, že v chovu je nejdůležitější hřebec. Časem se však (naštěstí) toto mínění změnilo a v současnosti se přisuzují stejné kvality oběma pohlavím. Maternitní linie je totiž stejně důležitá – a někdy i mnohem důležitější – než ta paternitní. Za změnou veřejného mínění chovatelů i majitelů stojí i teorie tzv. X-faktoru doktorky Marianny Haunové. Takže nic proti klisnám, ale nyní se zaměříme na význačné přímé potomky fenomenálního Eclipse přes paternitní linii, což nám poskytne lepší obrázek o tom, jak moc dobrý v chovu opravdu byl.

Sceptre (nar.1899)

- Eclipse


- King Fergus



- Hambletonian


- Whitelock

- Blacklock

- Voltaire

- Voltigeur

- Vedette

- Galopin

- St Simon

- Persimmon

- Sceptre


Pretty Polly (nar. 1901)

- Eclipse

- Pot8os

- Waxy

- Whalebone

- Sir Hercules

- Birdcatcher

- Oxford

- Sterling

- Isonomy

- Gallinule

- Pretty Polly



 Phar Lap (nar. 1926)

- Eclipse

- Pot8os

- Waxy

- Whalebone



- Sir Hercules

- Birdcatcher

- The Baron


- Stockwell

- Doncaster

- Bend Or

- Radium

- Night Raid

- Phar Lap

 Arkle (nar. 1957)

- Eclipse

- Pot8os

- Waxy

- Whalebone


- Sir Hercules

- Birdcatcher

- The Baron


- Stockwell

- Doncaster

- Bend Or

- Bona Vista

- Cyllene

- Polymelus

- Phalaris

- Pharos

- Nearco

- Archive

- Arkle

Nijinsky (nar. 1967)

- Eclipse

- Pot8os

- Waxy

- Whalebone

- Sir Hercules

- Birdcatcher

- The Baron


- Stockwell

- Doncaster

- Bend Or

- Bona Vista

- Cyllene

- Polymelus

- Phalaris

- Pharos

- Nearco

- Nearctic

- Northern Dancer

- Nijinsky

Secretariat (nar. 1970)

- Eclipse

- Pot8os

- Waxy

- Whalebone

- Sir Hercules

- Birdcatcher

- The Baron


- Stockwell

- Doncaster

- Bend Or

- Bona Vista

- Cyllene

- Polymelus

- Phalaris

- Pharos

- Nearco

- Nasrullah

- Bold Ruler


- Secretariat

Dubai Millennium (nar. 1996)

- Eclipse

- Pot8os

- Waxy

- Whalebone

- Sir Hercules

- Birdcatcher

- The Baron


- Stockwell

- Doncaster

- Bend Or

- Bona Vista

- Cyllene

- Polymelus

- Phalaris

- Sickle

- Unbreakable

- Polynesian

- Native Dancer

- Raise A Native

- Mr Prospector

- Seeking the Gold

- Dubai Millennium

A tak – více než 200 let po Eclipsově smrti – se chovatelé stále snaží o zachování té nejlepší „vítězné“ krve, což, jak vyplývá i z výše uvedených paternitních linií, lze nazvat „bitvou o Eclipsův odkaz,“ protože stejně jako za časů Dennise O´ Kellyho, i dnes v ní jde především o velká ega, dravost a národní hrdost. Všichni se snaží ukořistit to nejlepší z genů nejslavnějšího koně všech dob – Eclipse.

Zdroj fotografií: Internet, archiv autorky

Eclipse aneb příběh vandráka, kurtizány a koně, jenž změnil turf


Spisovatel a novinář – Nicholas Clee – zkombinoval Eclipsovu závodní a chovnou kariéru a odkryl životní příběhy lidí, kteří jej odchovali a vlastnili. Tito lidé byli sami vesměs velmi draví a to v každém směru. Vydejme se po stopách koně, který sehrál v dějinách světového turfu klíčovou úlohu. Ovšem pozor, nemyslete si, že kniha o které tu mluvíme, je jen pouhým souborem suchých rodokmenových tabulek plnokrevných rodin!
Od šampiónů turfu se očekává, že se stanou otci dalších skvělých plnokrevníků, ale krom fenomenálního Eclipse (Marske – Spiletta) se ještě žádnému plnokrevníkovi nepodařilo se v chovu uplatnit v takovém rozsahu. Když se do Cheltenhamu sjeli na festival špičkoví steepleři, naprostá většina z nich jej měla ve svém rodokmenu. Dominance jeho krve v rovinových dostizích je ještě impozantnější – přes 95 % všech plnokrevníků totiž pochází z paternitní linie ryzáka narozeného na počátku 18. století, kterého krmili princové, malovali nejznámější malíři a který se po úchvatné závodní kariéře stal základním pilířem chovu anglického plnokrevníka. Na dostizích kdekoliv ve světě totiž uvidíte běhat většinou plnokrevníky, kteří jsou jeho přímými potomky. Je jistě fascinující, zjistit, že fenomenální steepler Arkle či super kůň Nijinsky – podle Lestera Pigotta nejúžasněší kůň, na kterém kdy seděl – sdílí přímého prapředka a to nejen mezi sebou, ale i s famózním Copenhagenem, na kterém vévoda z Wellingtonu vyhrál bitvu u Waterloo!
Copenhagen (1809 -1835)

Když Eclipsovy výkony na dráze korunovala pověstná O´ Kellyho věta: „Eclipse první, zbytek nikde,“ stal se ryzák s lysinkou a jednou bílou ponožkou na pravé zadní noze polovičním majetkem právě výše zmíného Dennise O’Kellyho – jednoho z největších vandráků, nenapravitelného gamblera, zmetka a sukničkáře žijícího s nejváženější prostitutkou té doby. Byly to časy, kdy krásné a chytré kněžky lásky měly daleko větší uznání než ženy v domácnosti. Vlivní muži si je často vydržováli jako své milenky. Časy, kdy se zámožní aristokraté při svých nočních radovánkách setkávali s prohnánými darebáky a sázky na koně se uskutečňovaly při karetních hrách.

Eclipse ( 1764 – 1789) v dobách své dostihové slávy

Dnešní přenádherné a poklidné městečko Somerset bylo epicentrem těchto špatností a rájem pro noční podniky, jejichž heslem se jeho občané řídí dodnes: co je doma, to se počítá. A právě Somerset byl jedním z míst, kde si hrdina Eclipsova příběhu – Dennis O’Kelly – vysloužil své gamblerské ostruhy, což bylo samozřejmě ještě před tím než se vkradl do vyšší společnosti a objevil, kde se skrývá největší bohatsví turfu.

Dennis O’Kelly a jeho famózní Eclipse

O’Kelly byl totiž úplně prvním, kdo odkryl poklad, který pak jeho krajané v Coolmoru, dovedli k dokonalosti: a sice, že peníze z turfu nepocházejí ze závodů, nýbrž z chovu. Dennis O´Kelly byl totiž úplně první, kdo přišel na to, že ani sebelukrativnější kůň nemůže na dráze přinést tolik peněz jako v chovu, protože až tam se stává pravým strojem na peníze.

Irský rodák byl vskutku talentovaným znalcem koní, protože Eclipse mu padl do oka už na počátku své závodní kariéry. Viděl v něm dokonalou investici, proto si na něj vsadil a za vyhrané peníze si zakoupil na hřebci svůj podíl, který mu brzy přinesl očekávané ovoce v podobě velmi lehko vydělaných peněz – Eclipse totiž dál zářil a své soupeře porážel o neuvěřitelné vzdálenosti…

Takto vydělané peníze pomohly O´Kellymu, aby se stal úplným vlastníkem hřebce, který se zakrátko na dráze stal pro soupeře tak odstrašujícím, že byl jeho majitel nucen vymyslet jiný způsob, jak s ním vydělávat peníze. Kellymu to ale pálilo a věděl, že hazard je pro většinu lidí neodolatelnou výzvou, proto začal uzavírat sázky o kolik délek to Eclipse svým soupeřům natře v tom kterém závodě. Eclipse vyhrál 19 dostihů, přičemž nikdy nebyl nucen o vítězství bojovat – v dostizích naběhal celkem 63 mil a 1400 mil nachodil po Anglii mezi jednotlivými závody.

Eclipse a Dennis O´Kelly

Když pak Eclipse ověnčen slávou a s náležitou reputací odešel do chovu, nastaly O ´Kellymu zlaté časy, nechal totiž hřebce připouštět za 50 liber za klisnu, což byly na tu dobu až nekřesťanské peníze! Zatímco Eclipse si užíval sladkého života plemeníka, jeho majitel se topil v penězích a spolu se svou milenkou se přestěhoval do krásného domku v Middlesexu, ve kterém mimo jiné dnes sídlí primus školy North London Collegiate pro děvčata.

Eclipse v chovu (na obrazu George Garrarda)

V posledních měsících života Kelly utahaného hřebce převážel od klisny ke klisně ve speciálním boxu. Jaká to potupa! Neporažený na dráze byl Eclipse na stará kolena vláčen svým majitelem po kraji ve voze taženým párem nevzhledných koní, kteří se jeho velikosti nemohli v žádném případě vyrovnat! Stejně taková byla i jeho smrt – jeho kousky jsou rozesety v závodním světě turfu, zatímco jeho kostra je součástí sbírky Royal Veterinary College.

Kostra slavného Eclipse


Ani jeho majitel nedopadl na stará kolena příiš slavně, což ovšem nebylo při jeho životním stylu zas takovým překvapením. V posledních letech svého života O’Kelly nehorázně přibral a trpěl dnou, díky které byl na dietě a mohl si tak dovolit jen jednu pintu svého oblíbeného vína denně. Ale ať už O´ Kelly dopadl jakkoliv, nelze mu upřít prozíravost, díky níž se stal majitelem nejvlivnějšího plnokrevníka v dějinách dostihového sportu vůbecEclipse totiž opravdu zastínil všechny své soupeře a to nejen na dráze.

Podle Andrewa Bakera přeložila Phar.Lap
Publikováno: 4.3.2009
Zdroj obrázků: Internet, archiv autorky

Eclipse fenoménem díky průměrnosti?


Vědci z Royal Veterinary College a University of Cambridge zkoumali, co vlastně z Eclipse
činilo neporazitelného šampióna 18. století. Hřebec totiž dle dobových záznamů vůbec neuchvacoval exteriérem, natož pak charakterem. Historické záznamy mluví jasně o tom, že byl „ošklivý a neohrabaný a nesnášel ostatní koně.“ Jakmile se k němu nějaký přiblížil, sklopil uši dozadu a výhrůžně po sokovi chňapal. Své jezdce shazoval s železnou pravidelností, jakmile však vstoupil na dostihovou dráhu, byl úžasný. Genetičtí experti se nyní snaží objasnit otázky týkající se Eclipsova vlivu na nejúspěšnější anglické plnokrevníky vč. Derby vítěze z roku 1867, Hermita, nar. 1864 (Newminster – Seclusion, Tadmor).
Eclipse nar. 1764 (Marske – Spiletta, Regulus)
Hermit, nar.1864 (Newminster – Seclusion, Tadmor)

Za celých 18 měsíců na dráze porazil Eclipse velmi lehce všechny soupeře, kteří se proti němu postavili a obvykle o velkou distanci. Byl neuvěřitelně rychlý, což nejlépe charakterizuje slavná věta: „Eclipse první, zbytek nikde.“ Hřebec ale dokázal mnohem víc než jen sbírat vítězné vavříny – předával své geny – v chovu dal na 400 potomků, kteří nejenže se sami stali vítězi, ale předali jeho krev dál a dál, takže mezi Eclipsovi potomky dnes patří nejen veškeré plnokrevné osazenstvo na rovině, ale v genech jej mají dokonce i překážkové hvězdy jako Desert Orchid, nar. 1979 (Grey Mirage – Flower Child, Brother) či Kauto Star, nar. 2000 (Village Star – Kauto Relka, Port Etienne).

Kauto Star (Village Star – Kauto Relka, Port Etienne)
Desert Orchid (Grey Mirage – Flower Child, Brother)

Vědcům se podařilo díky genetickým testům vystopovat Hermitův původ na základě vzorku DNA, který odebrali z Eclipsova zubu. Výše uvedený vzorek pak sehrál v celém procesu velmi důležitou úlohu a napomohl k odhalení „genových kódů“ dalších úspěšných plnokrevníků.

Profesor Matthew Binns, expert na koňskou genetiku z RVC, který se na projektu podíllel, dodává: “Eclipse byl dost možná nejlepším dostihovým koněm historie. Nejenže zvítězil ve všech svých 18 závodech o 10 až 20 furlongů před soupeři, ale dokázal založit dominantní paternitní linii, která je v současnosti stálým zdrojem šampiónů. Musíme si rovněž uvědomit, že historické dostihy se běhaly na mnohem delší vzdálenosti než je tomu dnes. Genetika koní je velmi důležitá, snažíme se díky ní odhalit, proč jsou někteří koně nachylnější k nemocem či proč se hroutí v tréninku.”

Probíhající výzkum odhalil, že původ dnešních plnokrevníků sahá až k malé skupince orientálních koní importovaných z Afriky kolem roku 1700. Nyní se vědci snaží zjistit, jak se původní geny prapředků dnešního plnokrevníka modifikovaly během 30 a více generací a jakou roli v tomto procesu sehrál Eclipse.

Experti analyzovali veškeré dostupné informace o tomto velikánovi turfu (portréty, zápisky apod.) a s pomocí jeho kostry vytvořili počítačový model, díky kterému došli k překvapivému závěru a sice, že Eclipsova převaha v dostizích byla důsledkem jeho průměrnosti. Navzdory legendám totiž vědci tvrdí, že Eclipse, praotec téměř všech plnokrevníků, byl ve skutečnosti koněm naprosto průměrným.

Na základě analýzy Eclipsovy kostry byl vytvořen počítačový model „Eclipsovy končetiny,“ což vědcům umožnilo odpovědět na otázku, proč byl rychlejší než jeho soupeři. Zjistili totiž, že byl perfektně vyvážený a v plném trysku měl končetiny ve vzduchu téměř z 80 %, což na pozorovatele mohlo působit zvláštně. Dle dobových záznamů se totiž Eclipse „pohyboval oproti ostatním koním své doby zcela neobvykle: nesl hlavu poměrně nízko a zadní nohy měl roztažené tak, že – jak uvedl jeden nejmenovaný pozorovatel – by mu mezi nimi mohl projet trakař. Ačkoliv jeho běh asi působil prazvláštně, hřebec jakoby doslova létal nad zemí. Jeho jezdec Oakley prohlásil, že v životě neseděl na podobném zvířeti a tvrdil, že Eclipse je jedinečný závodní kůň, kterého kdy svět spatřil.“ My jej dnes nazýváme plnokrevník.

Oakley a Eclipse v průběhu dostihu

Doktor Alan Wilson, který byl vedoucím projektu, dodává: „Eclipse splňoval všechny faktory pro dosažení brilantní rychlosti, protože byl tzv. v rovnováze. Pro dosažení velké rychlosti je pro koně nejdůležitější schopnost klást končetiny před sebe v co nejrychlejším sledu. To je však obtížné pro koně, kteří nejsou vyvážení a mají buď delší nebo kratší končetiny. Eclipse byl sice v porovnání se současnými plnokrevníky menší, ale jinak se od nich ničím neodlišoval. Nebyl hříčkou přírody s neuvěřitelnými proporcemi, ale jeho končetiny byly v každém směru dokonale vyvážené.“

Eclipse byl po smrti pečlivě změřen a zakrelen

Pozn. autorky:
Tvrzení doktora Wilsona staví Phar Lapa do pozice koně naprosto výjimečného, neboť navzdory své mohutné stavbě a abnormálně dlouhým končetinám stabilně vítězil, aniž by měl se svou konstitucí sebemenší problémy. Zřejmě proto se jemu podobný kůň možná už nikdy nenarodí. Byl totiž – narozdíl od svého prapředka Eclipse – zcela nadprůměrný.

Zdroj informací: ScienceDaily
Zdroj obrázků: Internet

Publikováno: 14.6.2007