Irští genetičtí experti zjistili, že geny Darleye Arabiana se v dnešním chovu plnorevníka vyskytují v daleko větší míře než geny dalších dvou zakládajících hřebců – Byerley Turka a Godolphin Barba.
V 19. století se tyto souvislosti jako první pokusil odhalit Australan Charles Bruce Lowe (1845- 1894). Velice podrobně zkoumal rodokmen každého koně, který zvítězil v klasických dostizích ve Velké Británii (St. Leger Stakes, Epsom Derby Stakes a Epsom Oaks). Pak rozdělil vítěze podle jejich matek a vytvořil rodiny a podrodiny podle toho, kolikrát se jim podařilo zvítězit. A dospěl k závěru, že nejúspěšnější rodinou byla ta, která obsahovala jméno klisny Tregonwell Natural Barb Mare. Více o této teorii zde.
„Lowe nám pouze vytyčil směr,“ říká dále Patrick Cunningham, „a naším úkolem bylo, abychom prozkoumali pravdivost jeho teorie.“ S použitím moderní technologie byli vědci schopni prozkoumat mitochondrickou DNA, která se přenáší pouze pomocí matek. Odebrali vzorky 19 nejdůležitějších rodin a zjistili, že polovina z nich Loweho schématu neodpovídá.
„Původní historické rodokmeny v sobě mají mnoho mezer a jsou nejasné,“ říká profesor Cunningham. „Statisticky se jako nejvlivnější sice jeví rodina založená klisnou Tregonwell Mare, která přispěla největším počtem genů, ta ale ovlivnila jen 14 % všech mateřských linií. Dále pak víme jistě, že existovali pouze tři zakládající hřebci: Darley Arabian, Godolphin Barb a Byerley Turk, ale pouze jeden z nich ovlivnil svými geny značně celý vývoj plnokrevníka. Předpokládáme, že Byerley Turk sloužil jako základ celého chovu,“ říká Cunningham. „Po čase ale začala v chovu postupně dominovat linie Darley Arabiana.“
Vědci rovněž zkoumají výkonnost koní na dráze a hledají genové souvislosti. Koně mají totiž některé geny podobné jako lidé a právě tyto geny hrají důležitou roli při celkové výkonnosti a svalové aktivitě. Např. EPO gen umožňuje tělu produkovat červené krvinky, díky nimž dochází k okysličování krve, ACE gen zase ovlivňuje celkovou míru vytrvalosti.
V budoucnu by prý mělo být možné dokonce eliminovat genetické vady, které se u některých plnokrevníků vyskytují – např. vady končetin či krvácení z plic. Genetika nicméně ovlivňuje výkon koně na dráze pouze z jedné třetiny, zbytek závisí na environmentálních faktorech jako jsou trénink a vyvážená krmná dávka.
Zpracováno podle článku Wendy Barnaby
