Simply Majestic si dopřává svého „Budweisera“.
V 19. století podporoval oblíbený novinář Horace Greeley plošnou migraci obyvatel slovy „Jdi na západ, mladíku, na západ!“ V následujícím století správnost jeho tvrzení potvrdil zvláště plnokrevný průmysl. Americké dráhy totiž opanovaly legendy ze západu typu Ack Ack či Cutlass Reality. Koně, kteří svou kariéru bez nadsázky proměnili v něco opravdu nezapomenutelného! Posuňme se však na časové ose ještě o kousek dál. Do dob, kdy tmavý hnědák jménem Simply Majestic opanoval Belmont Park a následně i závodiště přímořské destinace Golden Gate Fields. Jeho jméno se stalo synonymem jeho výkonů. Na dráze byl totiž „jednoduše grandiózní.“ Během dostihové kariéry se nejednou ukázal jako nejrychlejší kůň novodobé dostihové historie.
Drobného Simply Majestica (cca 153 cm) trénoval brooklynský rodák John Parisella. V 80. letech 20. století se dvojice mj. proslavila také svými neskutečnými „křížovými výpravami“ kontinentem: Severní Kalifornií počínaje (Simply Majestic tam po ukončení své dostihové kariéry působil jako plemeník) a severní Vacaville konče.
„Pamatuji Simply Majestica jako ročka. Nikdo do něj nevkládal žádné naděje, ale on nám pak všem dokázal, jak moc jsme se v něm spletli,“ vzpomíná Allan Jackson, majitel farmy Victory Rose Thoroughbred Farm. Farma úzce spolupracovala s doktorem Irwinem Liem, vedoucím oddělení reprodukce dostihových koní: „Byl to takový malý, kompaktní koník – vypadal spíš jako poník pro děti. Dokonce i ve věku 19 let vypadal pořád dobře. Člověk by řekl, že je stále připravený jít zpátky do tréninku.“
Simply Majestic spatřil světlo světa ve Virginii na farmě Keswick Stables. Jeho otcem byl hřebec
Majestic Light, jeden z top plemeníků 80. let 20. století. Simply Majestic byl jako roček v roce 1985 vydražen v Saratoze. Byl sice poměrně drobný, ale již tehdy vyzařoval cosi nepopsatelného. Na první pohled působil velmi vyváženě, což je pro atleta vlastnost dosti podstatná. Navzdory faktu, že jeho matka, irská odchovankyně
Beaming Bride, v chovu tehdy ještě nijak neexcelovala, byl Simply Majestic vydražen za poměrně slušnou částku 575 000 USD. Jeho majitelem se stal Ted Sabarese, movitý obchodník z New Jersey. Ten tmavého hnědáka zakoupil na radu svého přítele a společníka, Johna Parisellyho. Toto „dostihové partnerství“ bylo velmi plodné. Jejich stáj dominovala totiž tehdy zimní sezoně v New Yorku. Byla plná starších stakes vítězů. Následná Simply Majesticova kariéra pak doslova ochromila dostihy v Severní Kalifornii. Svými výkony umožnil hřebec Parisellovi věhlasný comeback na Západní pobřeží, kde jako trenér odstartoval svou kariéru.
Simply Majctic – hbitý, kompaktní hřebec s bojovným charakterem a sklonem k překonávání nepřízní osudu byl perfektně připraven zvládat jak dostihové vypětí, tak i vyčerpávající cesty z jedné závodní destinace do druhé. Bojoval proti všem a všemu. Již první debut na domácí dráze lehce proměnil v hladké vítězství. Do Kalifornie však dorazil až jako 3letý. Jeho sezona zahrnovala i čtyři dostihy na Západním pobřeží, kde se ozdobil vítěznými vavříny, cílem Kalifornského Derby (Gr. 2) prolétl v rekordním čase dráhy o 3 ½ délky před soupeři. Jeho rekord se dlouho nedařilo vyrovnat, natož pak překonat.
V roce 1988 se Parisella rozhodl otestovat svého svěřence na dráze v Golden Gate Fields. Dne 2. dubna 1988 zvedl Simply Majectic diváky znovu ze sedadel, když deklasoval pole Budweiser Breeder´s Cup Handicapu. Cílem prolétl lehce o 10 délek před Russel Baze. A svým časem 1: 45 nastavil světový rekord na 1 1/8 míle na písku. A to byl teprve začátek oslnivé kariéry koně, jehož fantastická akcelerace zbořila i stále živý dostihový mýtus, že kůň může podávat dobrý výkon buď jen na písku, nebo pouze na trávě. Simply Majestic běhal excelentně na jakékoliv podkladu.
Na dráze v Del Maru sice Simply Majestic podlehl v Handicapu Eddieho Reada (Gr. 1) úřadujícímu new yorskému šampiónovi Cutlass Reality, ale chuť si spravil na dráze v Calder, kde dvakrát zvítězil a překonal rekord dráhy.
„P. G. Johnson a Wayne Lukas mi prozradili, že Simply Majestic byl nejlépe manažovaným koněm, jakého kdy Amerika viděla,“ dodal Parisella, který v té době již plně zajišťoval chod své dostihové stáje v New Yorku. „Víte, slyšet tohle od lidí, kteří tomuto sportu opravdu rozumí, to je ten největší kompliment, kterého se kdy trenérovi může dostat.“
(Pokračování)
Autorka článku: Phar.Lap
Zdroj obrázku: Archiv autorky